V Česku dnes jezdí asi 4500 elektromobilů, které mají k dispozici téměř 500 veřejných dobíjecích stanic. Trendy napovídají, že v následujících letech budou obě dvě číslice výrazně růst. Elektromobilita podle Radky Vladykové, výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR, pomáhá zlepšovat kvalitu života ve městech, ale zároveň nesmí jít její rozvoj na úkor jiných regionů.

HN: Elektromobilita je dnes široce diskutovaným tématem. Proč by se vlastně města a obce vůbec měly touto problematikou zabývat a v čem spočívají její přínosy pro běžného obyvatele?

Momentálně je to trend budoucnosti úzce spojený s kvalitou životního prostředí a zlepšováním standardu bydlení ve městech a obcích. Dnes máme obrovský komfort v tom, že si všude můžeme dojet autem. S tím je ale zároveň spojena řada negativních externalit, jako jsou zvýšené emise, hlučnost a tak dále. Elektromobily zajistí stejný komfort přepravy, jaký už máme, ale přitom ve městě či obci nevytvářejí pro životní prostor takovou zátěž jako spalovací vozy. My elektromobilitu chápeme nejen jako auta, ale třeba i elektrokola, elektrokoloběžky a další. Pro města a obce jde tedy o odklon od spalovacích aut k čistší dopravě. Má to však jedno velké ale. Musíme se totiž intenzivně zamýšlet nad tím, že ve městech nelze žít na úkor kvality životního prostředí na vesnicích. Musíme hledat rovnováhu. Pokud si řekneme ano, chceme elektromobilitu, tak pak je třeba řešit i zdroj energie pro elektrické dopravní prostředky. A pokud bychom pak chtěli krajinu zastavět solárními a větrnými elektrárnami, tu rovnováhu by to rozbilo.

Související

HN: Snaží se Svaz měst a obcí nejen o podporu elektromobility, ale také těch navazujících inovací, jako jsou např. komunitní výrobny elektřiny a obnovitelné zdroje, na celostátní politické úrovni?

Podpora komunitní energetiky je jedním z našich velkých témat. Momentálně se projednává modernizační fond, jednáme s ministerstvem životního prostředí. Evropská legislativa předpokládá, že města a obce se stanou tzv. prosumery, tedy zároveň producenty i spotřebiteli energií. Je to zahrnuto i v metodice projednávání dotačního programu na nové dotační období, aby města a obce byly intenzivně podporovány právě v rozvoji lokální energetiky.

Radka Vladyková

Vystudovala Metropolitní univerzitu Praha, obor evropská studia a veřejná správa. V uplynulých čtyřech letech byla starostkou města Jesenice u Prahy, pracovala také jako členka Legislativní komise Svazu měst a obcí ČR. Je vdaná a má tři děti.

HN: Několik let jste strávila jako starostka Jesenice. Podařilo se vám ve městě nějakým způsobem začít s podporou elektromobility?

Jesenice má své specifikum, skládá se totiž z pěti sídelních oblastí, které jsou poměrně rozlehlé. Uvažovali jsme kdysi o tom, že bychom pořídili vnitřní smyčkovou linku pro lokální elektrobus. Narazili jsme ale na problém s nabíjením a bohužel už se to celé během poměrně krátkého čtyřletého volebního období nepodařilo dotáhnout. Myslím si ale, že o tom uvažuje i stávající vedení. Zároveň se přemýšlí o napojení Jesenice na pražskou městskou hromadnou dopravu, protože tam má vyústit dálnice D3, a bude proto potřeba kapacitní hromadná doprava z a do Prahy. Uvažuje se proto o speciálních trolejbusech nebo jiné formě elektrické dopravy, protože Jesenice už dnes výrazně trpí hlukem a dalšími neduhy standardní automobilové dopravy.

HN: Existuje nějaký první, jednoduchý a levný krok, který nyní může většina obcí podniknout k podpoře elektromobility?

Znám třeba projekt Milevska, které má ve svém informačním centru zřízenou půjčovnu elektrokol. Než tam jedete, objednáte si zapůjčení, a vrátíte je pak zpět na stejné místo. Oni spojují několik služeb dohromady, pomáhají rozvíjet turistický ruch v oblasti a má to dobré synergické efekty pro rozmach daného území a celé lokální ekonomiky. Když ale chodím po městě a vídám tam válející se koloběžky, tak mě to jako rodilého Pražana netěší. Tento způsob elektromobility je, myslím si, nesprávný a nevyhovující a města by se s tím měla nějakým způsobem popasovat. Je to i zodpovědnost jedinců, a pokud ta tam není, mělo by město zasáhnout. Elektromobilita nesmí, jak už jsem o tom mluvila, být na úkor někoho jiného. Když už se na chodník nevejde maminka s kočárkem nebo vozíčkář, tak tudy cesta určitě nevede.

HN: Jakou finanční podporu s ohledem na elektromobilitu mohou samosprávy čerpat od státu, případně z fondů Evropské unie?

Tohle bude v podstatě tématem celého příštího programového období Evropské unie a politického cíle "Inteligentnější Evropa, zelenější Evropa", kdy se hledají inovativní řešení. Je to celé spojené se Zelenou dohodou pro Evropu, tedy balíčkem opatření Evropské komise směřujícím ke snižování emisí CO2. Proto jsem to i nazvala standardem 21. století. EU už tak nějak předpokládá, že máme hotové silnice a chodníky, tedy standardní vybavení 20. století. A teď bychom měli řešit nadstavby, jako je digitalizace, zelenější Evropa. A proto to má nastaveno jako hlavní cíl tohoto programové období. To jsou trendy, které EU podporuje a na které dává peníze. Elektromobilita s tím vším samozřejmě souvisí, stejně jako třeba i chytré řízení dopravy, tedy to, aby autobusy zbytečně nestály v zácpách. Jde o další zvýšení komfortu života ve městech.

HN: Často je největším kamenem úrazu při rozvoji elektromobility v obcích nedostatek know-how. Úředníci nemají v této problematice přehled, a tak nemohou kompetentně rozhodovat. Jak tento problém řešit?

Vzděláváním. Svaz měst a obcí připravil projekt Smart City, v rámci kterého jsme vytvořili celou metodiku chytrého rozhodování. Vždy jde o to dokázat rozhodnout. Najít problém, pojmenovat ho a hledat jeho řešení. Když si řekneme, že máme třeba problém s vysokou hlukovou zátěží, tak jeden z návrhů může být, že třeba městské autobusy vyměníme za elektrobusy nebo parciální trolejbusy. Vždycky je to o osvětě, návrzích řešení a o tom, zajímat se o nové trendy a nezaseknout se v minulosti ve stylu "takhle se to dělalo dřív". Navíc bych to určitě nesváděla jen na úředníky. V konečném důsledku rozhoduje vedení měst a obcí. Vedení by mělo být schopné přesvědčit úředníky o tom, že ten který návrh je správný. Úředník by pak měl například dávat vedení zpětnou vazbu, identifikovat případná rizika, ale celkově by měl být nápomocný v tom, aby město mohlo prosadit to, co považuje za správné a co je v mnoha západních zemích standardem 21. století.

HN: V čem podle vás spočívají největší překážky pro rozvoj elektromobility v českých městech a jak jim s tím může Svaz měst a obcí pomoci?

Osobně bych řekla, že elektromobily mají stále velký problém s rychlostí nabíjení. Pokud bychom si například řekli, že vozidla integrovaného záchranného systému by všechna měla být elektrická, pak bychom k tomu museli vytvořit dostatečně robustní síť nabíjecích stanic. Tato vozidla mají ze zákona dané garantované dojezdové časy, kde pro vybité baterie není prostor. Svaz měst a obcí je povinným připomínkovým místem v rámci legislativy. Do všech zákonů a národních plánů se proto například snažíme zapracovat to, aby města a obce mohly být aktivními hráči na poli energetiky a příjemci dotací na podporu elektromobility. Děláme tedy svými připomínkami legislativní prostor pro rozvoj elektromobility. Druhou částí je osvěta, což je například projekt Smart City, sdílení dobré praxe, setkávání starostů a obecně vytváření prostoru pro sdílení těchto moderních technologií.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru