Covidová čísla zaburácela a koruně se podlomila kolena. Její kurz je zase u 27 korun za euro. Česká měna s polským zlotým v druhé polovině léta posilovala a odtrhla se od měn rozvíjejících se ekonomik, což se odrazilo v 50−60haléřovém zisku koruny vůči euru. Koruna v pokračující globální covidové bouři zavdávala u investorů očekávání dalšího posílení. V hovorech s klien­ty jsem častokrát slyšel obraty jako dobře spravovaná ekonomika či potenciál dalšího ekonomického růstu s vakcínou na obzoru, se silnějšími čísly z Německa a s hromadou EU grantů v zádech.

Ovšem na začátku září se situa­ce změnila. Nebyly za tím pouze čím dále zřetelnější skutečnosti svědčící o druhé pandemické vlně. Srovnání vývoje nákazy v posledních týdnech v Česku a v Polsku se odrazilo ve slábnoucí koruně vůči zlotému a některým investorům nabouralo ideu dobře spravované země a vracelo na mysl alternativní květnové scénáře ČNB se slabou korunou.

Navíc se k tomu přidala nepříjemná očekávání na globální úrovni. Obavy z nejasného výsledku amerických prezidentských voleb sráží rizikové choutky investorů. Brexit se stává méně čitelnějším, ale jeho možný negativní dopad na malou exportně založenou evropskou ekonomiku hmatatelnějším. Německá čísla sílící, ale stesky z automobilového průmyslu nahlodávající. No a pak přichází fenomén současné covidové krize, odrážející hladkou a masivní expanzi centrálních bank, a to v podobě odloučení finančních trhů od ekonomiky. Akciové trhy na začátku září zakoply, což se odrazilo i v jiných investičních segmentech předtím překonávajících příbuzná aktiva, tedy i v koruně vůči ostatním rozvíjejícím se měnám.

K tomu se přidává druhý fenomén v podobě kurzu eura k dolaru, který častěji rozhýbává korunu, když česká ekonomika postrádá robustnost a podporu vyšších úrokových sazeb. Letošní léto ukončilo takzvanou ekonomickou výjimečnost ekonomiky Spojených států, což strhlo americké reálné úrokové sazby do záporu pod německé úrovně a přispělo k posílení eura. To napomohlo i našim měnám v regionu předtím oslabeným měnovou expanzí centrálních bank, jež se v českém případě projevila masivním odlivem prostředků z takzvaného intervenčního polštáře uloženého v tuzemských bankách. Zhoršující se covidová situace v Evropě ovšem podkopává i tento možný zdroj silnější koruny.