Evropská komise ve středu představila návrh nového azylového a migračního systému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.

Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl, případně jinak pomáhat.

Zásadní body nové migrační a azylové politiky

Předběžný screening

Migranti, kteří dorazí na hranice EU nebo budou zachráněni na moři, budou muset podstoupit podrobnou prověrku. Budou jim odebrány otisky prstů, vzorek DNA a zjišťována identita. Podstoupí také zdravotní a bezpečnostní kontrolu. Proces bude trvat nejvýše pět dní.

Urychlení procedur na hranicích

Lidé, u nichž bude málo pravděpodobné, že mají nárok na azyl, budou po úvodním screeningu na hranicích posuzováni výrazně rychleji než dnes. Zatímco v současnosti trvá procedura mnoho měsíců či dokonce několik let, komise hodlá docílit maximální lhůty 12 týdnů.

Solidarita na výběr

Členské státy si budou moci vybrat formu solidarity, kterou zvolí. První možností bude z přetížených jihoevropských zemí přebírat některé běžence, za což dostanou z unijní pokladny 10 tisíc eur (270 tisíc korun) na člověka. Další variantou je na své náklady zařídit jejich návrat do země původu. Státy si budou moci v zájmu plynulejší spolupráce vybírat k návratu migranty ze zemí, na něž mají nějaké vazby.

Krizové situace

Pokud budou do Evropy proudit statisíce uprchlíků a země si je nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců, aby se podařilo rozdělit více než 70 procent celkového počtu lidí. Pakliže se to nepovede, bude moci komise přidělit jednotlivým státům určité množství z nerozdělených lidí. I v tomto případě si podle návrhu komise budou země moci vybrat, zda raději přijmou lidi s nárokem na azyl, nebo se postarají o návraty těch neúspěšných.

Povinné přebírání

Komise bude v nouzové situaci vypočítávat, kolika uprchlíků by se jednotlivé státy mohly ujmout, podle výše jejich hrubého domácího produktu a počtu obyvatel. Každoročně tímto způsobem stanoví potenciální maximální podíl každé země a v případě krize bude moci členskému států nařídit přijetí nejvýše poloviny z tohoto počtu lidí.

Schvalování

Návrhy z migračního balíčku počítají se změnami několika unijních norem, které budou schvalovat členské země a Evropský parlament. Již první reakce naznačují, že debata bude dlouhá a v některých bodech se finální verze může od představ komise lišit. Unijní exekutiva neočekává, že by systém mohl začít fungovat dříve než v roce 2023.

Zdroj: ČTK

V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků přijetí části uprchlíků či navrácení některých migrantů do země jejich původu nařídí.

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr.

Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 tisíc eur (270 tisíc korun).

Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu "povinná solidarita". V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace. Stát by pak je pak musel přijmout nebo zařídit jejich návrat domů.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají.

Český ministr vnitra Jan Hamáček ve středu povinné přijímání migrantů vyloučil, na návrhu naopak ocenil rychlejší navracení migrantů.

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury. Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti.

"Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní," připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse. Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť na rozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.

Česko odmítá jakékoliv povinné přerozdělování migrantů, řekl Hamáček

Česko odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie. Novinářům to ve středu řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před zveřejněním nového systému pro azylovou a migrační politiku. Hamáček zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt. Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratu nelegálních migrantů do zemí původu.

"My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly," řekl Hamáček. Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně.

Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil. "Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace," prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.

Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise, podle něhož by státy, které migranty přijmout nechtějí, na vlastní náklady zajistily návrat osob, které nezískají azyl, do země jejich původu. "Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit," řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.