Z nařízení vlády musí mít žáci a učitelé během výuky roušky. Několikrát jsem přednášel nebo diskutoval v roušce, a i když jsem na tom fyzicky dobře, působilo mi to značné obtíže. Každý, kdo zkusil delší dobu mluvit za stavu snížené ventilace, ví, že vydržet takto několik hodin denně, kdy se předpokládá plné nasazení, jako je tomu v případě učitelů, je vysoce náročné. Dlouhodobě budou obtíže s tím spojené těžko překonatelné.

Alespoň pro tento okamžik existuje možnost, jak si mohou učitelé i děti školní vzdělávání zpříjemnit. Učitel Základní školy Strossmayerovo náměstí Daniel Pražák, stejně jako další učitelé z jeho školy, trávili poslední dny ­školní výuky venku. Přemístili se do parku, a byť toto prostředí má svá omezení, ve srovnání s rouškou při aktivní výuce je to pro všechny mnohem komfortnější.

Možnost, aby probíhala výuka v exteriéru, českým školám nikdo nezakazuje. Zákon neuvádí, že děti musí sedět ve třídách čelem k tabuli a lapat po dechu, pokud zrovna probíhá koronavirová pandemie. Vážně nemusí. Učitelé, stejně jako to dělá Daniel Pražák a jeho kolegové (a nepochybně i učitelé na jiných školách), mohou být venku, ať už na pozemku školy, nebo například v parku.

Související

Jistě, současné teploty umožňují vcelku příjemný pobyt venku, zanedlouho už tomu tak nebude. Ale proč toho nevyužít plně alespoň nyní? Ostatně ani chladnější počasí, dokonce ani drobný déšť nemusí znamenat, že by děti nemohly ven. Alespoň na část vyučovacích hodin.

Jistě, pro mnoho učitelů nemusí být jednoduché přenést výuku ze školní třídy do plenéru. Nicméně existuje velmi zajímavá inspirace. Vzdělávací centrum Tereza poskytuje na webu Učímevenku.cz propracované návody, jak učit venku: "Čísla venku, jazyky venku, laboratoř venku, ateliér venku, tělocvična, oživlá historie," v podstatě celé kurikulum, tedy obsah vzdělávání, bez nutné vazby na školní třídu. V manuálu ministerstva školství sice taková inspirace není, ale dostupná je bez ohledu na schopnost nebo neschopnost úřadu pověřeného řízením školního vzdělávání.

Epidemickou situaci, která nastala a pravděpodobně bude provázet nejen českou společnost po dlouhé měsíce, efektivně změnit nedokážeme. V této situaci je třeba se adaptovat, nebo spíše akomodovat, přizpůsobit situaci tomu, abychom na ní dokázali v pravém slova smyslu profitovat. To je základ tzv. antifragility, jak tuto dovednost nazval Nassim Nicholas Taleb. Pokud by roušky "vyhnaly" učitele a žáky ze škol, ti by velmi pravděpodobně dokázali svou novou zkušenost zužitkovat i v době, kdy koronavirová krize pomine. A to by bylo v případě učení venku velké vítězství pro všechny.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru