S dovolením začnu citací. "Letošní Jiráskův Hronov potvrdil, že amatérské divadlo přežije vedro i koronavirus, že vůle k tvorbě i k vzájemnému setkávání a konfrontování názorů je solí amatérské tvorby. A vzdor všem vstupním výzvám k zdržování se polibků a objetí byl ten letošní festival o to srdečnější, přátelštější a intenzivně prožitý."
Kolegyně z Práva Radmila Hrdinová − sice slovníkem poněkud připomínajícím dobu, kdy byly tyto noviny "Rudé", avšak přece výstižně − charakterizuje jednu významnou věc. Svízelná doba ochotníkům připomněla něco, co se z tohoto úžasného prostředí, tak typického pro českou společnost, začalo lehce vytrácet nebo bylo rozmělněno. V amatérském hraní jde v první řadě o pospolitost (mezi členy souborů a pak i herců s publikem) a až v druhé řadě o výkon.
V atmosféře pospolitosti může mít vysokou sdělnost i představení, na nějž by jen těžko šlo uplatnit vysoká hodnoticí kritéria. A pospolitost je významná i proto, aby se ochotničení věnovali mladí Češi. Zájem hrát je mezi nimi stále velký a amatérská scéna je skvělá v tom, že jim nabízí ohromný prostor. Rodí se na ní i poloprofesionální projekty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
