Použité roušky, gumové rukavice, plastové sáčky na pečivo nebo obaly na jídlo. Během jarní pandemie nového koronaviru byli lidé z hygienických i bezpečnostních důvodů vybízeni k mnohem větší spotřebě jednorázových prostředků. Opatření se dotkla kromě domácností a obchodů i podniků. Mnohé restaurace a bistra například nedovolovaly odnos jídla ve vlastních nádobách, kavárny se odklonily od znovupoužitelných hrnků na kávu. Projevila se ovšem jarní vládní nařízení i na množství vyprodukovaného odpadu?

Podle Jiřího Kani z environmentálního spolku Arnika tomu tak podle všeho bylo, minimálně co se týče českých domácností. "Určité signály tomu nasvědčují. Nebylo to ovšem dáno jen koronavirem, ale i tím, že lidé byli více doma a mohli si udělat větší pořádek. Proto řada měst a obcí signalizuje nárůst některých druhů odpadů. Dále si lidé doma více vařili a vyprodukovali tak více odpadů," vysvětluje. "Sám jsem během ledna až června vážil svoje odpady a malý nárůst jsem také zaznamenal. I když mám mnohem nižší produkci, než je průměr Česka," dodává Kaňa.

K nárůstu nedošlo

Podle svozových firem ve větších městech ale k dramatickému nárůstu produkce odpadu během jara nedošlo. "Za zmínku stojí snad jen mírný nárůst skla a kovových obalů, a to zřejmě z důvodu uzavřených restauračních zařízení," domnívá se tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. "U směsného komunálního odpadu byl dokonce v průběhu koronakrize zaznamenám mírný pokles," dodává. Nedošlo podle něj ani k dramatickým výkyvům v množství vyhozeného tříděného odpadu.

Podobnou zkušenost uvádí i druhé největší české město. V Brně si přitom všimli jedné zajímavé skutečnosti. "Přestože nedošlo ke zvýšení objemu komunálního odpadu, změnil se podíl různých producentů. Tím, že lidé trávili hodně času doma, se zvýšil objem odpadu z domácností, na druhou stranu ubylo odpadu ze škol, zavřených firem nebo od studentů, kteří opustili město," vypočítává Aneta Bublová, tisková mluvčí městské společnosti SAKO.

Lidé podle ní méně třídili odpad, ačkoliv šlo podobně jako v Praze pouze o výkyv v jednotkách procent. Neznamená to ovšem, že by Češi během koronavirových opatření zlenivěli a ztratili své ekologické návyky. Ministerstvo zdravotnictví totiž doporučovalo, aby domácnosti v karanténě netřídily a všechen odpad vyhazovaly společně v silném plastovém pytli. Kvůli bezpečnosti popelářů a dalších pracovníků svozových firem pak museli takový pytel otřít nebo postříkat dezinfekcí. "Třídění odpadu z domácností, kde je někdo nemocný, je zakázané kvůli tomu, aby se zabránilo šíření infekce. S vytříděným odpadem se totiž většinou dále pracuje, například plast končí na třídicích linkách, kde se zčásti přebírá i ručně," vysvětlovalo tehdy ministerstvo. Podle Bublové na to konto přestaly dočasně třídit i mnohé další domácnosti. Dá se předpokládat, že s příchodem podzimu a se zpřísňováním opatření se to bude opakovat.

Zvyšování nákladů

Přestože pracovníkům svozových společností kvůli koronaviru vyloženě práce nepřibyla, jejich účetním oddělením přidělala jarní pandemie vrásky na čele. "Měli jsme zvýšené náklady na svoz i nakládání s odpadem. Jednak byly vynaloženy vysoké výdaje na nákup ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků. Dále byl na tři týdny pozastaven provoz dotřiďovací linky, tudíž jsme přišli o tržby z prodeje druhotných surovin. Dále ubylo odpadu přijatého k energetickému zpracování z důvodu zavřených firem," vyjmenovává jednotlivé ztráty Aneta Bublová.

Oproti tomu odlišnou situaci zažili v brněnském Nákupním centru Královo Pole, v němž sídlí přes 90 obchodů včetně hypermarketu. "Můžeme dokonce říct, že nám období koronaviru náklady na svoz odpadu ušetřilo," říká marketingová manažerka centra Edita Smělíková. "Sbírat ani třídit odpad jsme nepřestali ani během koronaviru. Od poloviny března do poloviny května nám ovšem poklesl objem všech typů odpadu zhruba na polovinu. Bylo to z velké části způsobeno tím, že centrum mělo zavřenou část obchodů a foodcourt. Nárůst spotřeby ochranných pomůcek tento pokles nekompenzoval," vysvětluje Smělíková.

Navzdory skutečnosti, že Česko během jarní vlny nového koronaviru nevyprodukovalo citelně větší množství odpadu, odborníci varují, že celosvětově se situace rapidně zhoršila. Na vině jsou především plasty a zdravotnický materiál. Podle statistik měla například jedna z čínských provincií vyprodukovat o 30 procent méně komunálního odpadu, ale množství zdravotnického odpadu, který je tvořen zejména plasty, vzrostlo o 370 procent.

Použít a vyhodit je špatně

Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT ale v článku v renomovaném časopisu Renewable & Sustainable Energy Reviews upozorňují, že problémem nejsou samotné plasty. "Problémem je odpad. Pokud mám papírovou tašku a použiji ji pouze jednorázově, znamená to mnohem větší ekologickou zátěž než plastová taška, kterou používám opakovaně. Plasty mají mnohé vlastnosti, které jsou výhodné, což vidíme například teď během pandemie. Raději než abychom je obecně zavrhovali, měli bychom se s nimi naučit nakládat a umět vybrat environmentálně nejpřijatelnější alternativu," uvádí Jiří Klemeš z Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL). "Největší prioritou by měla být snaha odpad vůbec nevytvářet. Když si vezmu kelímek a vyhodím ho po jednom použití, pak je to špatně. Když ho používám opakovaně, významně tím snižuji dopady na životní prostředí, ať je kelímek z plastu nebo z papíru. A když už věc nemůžeme znovu využít, měli bychom ji alespoň přeměnit na energii," dodává.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru