V poslední době se hodně mluví o cirkulární ekonomice, která vlastně není ničím jiným než návratem ke kořenům. Jedná se o koncept trvale udržitelného rozvoje, kdy se spolupracuje a přemýšlí o jednotlivých úkonech. Využitelná je i v odpadovém hospodářství. Stačí se nad každým kouskem zamyslet. Příkladem dobré praxe mohou být Přibice u Brna, Zábřeh nebo Brno.

O to, aby cirkulární ekonomika ve spojitosti s odpady mohla být využita v obcích, se snaží Místní akční skupiny, které mají svou národní síť. "Lidé na venkově přebírají vlastní iniciativu v hledání praktických řešení vedoucích ke změně a k adaptaci na změny v jejich území. Projekty se hodnotí z pohledu spravedlnosti, efektivity, udržitelnosti, sociálního smíru a potřebnosti v regionu," říká vedoucí pracovní skupiny Chytrý venkov Miloslav Oliva.

Příklady dobré praxe

Mezi příklady dobré praxe v oblasti cirkulární ekonomiky ve spojitosti s odpady patří Přibice u Brna, kde vedení obce v čele se starostou Miroslavem Effenbergererem zavedlo revoluční systém sběru odpadů a do separace zapojilo 90 procent obyvatel. V Zábřehu zase založili vlastní re-use centrum, v jehož rámci mění odpady na zdroje. V Brně pak vznikl projekt Cirkulární doprava, jehož základní myšlenkou je využití biometanu, vzniklého z biologicky rozložitelných odpadů (prošlých potravin, zbytků jídel a odpadních vod), coby paliva pro autobusy.

Palivo budoucnosti

Biometan je bioplyn obsahující alespoň 95 procent metanu. Má nejnižší emise skleníkových plynů a v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu, zejména je-li produkován z odpadní biomasy.

Za projektem Cirkulární doprava stojí Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), který se inspiroval v Nizozemsku nebo Finsku. "Pro náš pilotní projekt jsme získali biometan z čistírenských kalů z čistírny odpadních vod v Modřicích. Autobus poháněný biometanem bez jakýchkoliv problémů ujel v běžném provozu téměř pět tisíc kilometrů," uvedl jeden z iniciátorů a projektový manažer INCIEN Petr Novotný pro portál Zajímej.se, který informuje a sdružuje jedince, firmy, obce i města, zajímající se o témata cirkulární ekonomiky.

Inspirace od předků

Národní síť Místních akčních skupin využívá takzvaná smart řešení, tedy moderní technologie pro rozvoj prostředí obcí či měst. Zároveň odkazuje na praxi dávných předků, kteří o smart řešeních neměli potuchy, a přesto si poradili − mnohdy líp než my dnes, protože uměli využít takřka vše.

Porouchané věci opravili a ty, které nešly opravit, se využily na něco jiného. Z biologického odpadu byl kompost, z něj pak hnojivo pro další plodiny a tím i další užitek. Koloběh věcí vedl k tomu, že nevznikal žádný zbytečný odpad, ať už v podobě nepotřebných obalů nebo nefunkčních věcí, kterých jsou dnes plné skládky a spalovny.

K tomu je možné se vrátit i nyní, kdy by podle Národní sítě Místních akčních skupin jen "stačilo vyčlenit malý kousek zahrady pro kompost, ze kterého vzniká dobrá půda plná živin". Podle slov odbornice na cirkulární ekonomiku Soni Jonášové ale lidé často tuto problematiku bagatelizují. "Neuvědomují si, kolik odpadu skončí na skládkách, nebo jsou prostě jen líní se odpadem zabývat. Proto je důležité, aby odpadové hospodářství v obcích bylo efektivnější, udržitelnější a zároveň výhodné pro obec i její obyvatele," říká.

Je třeba dotřiďovat

Odbornice na optimalizaci odpadového hospodářství INCEN Lucie Pečinková si myslí, že by lidé měli vědět, co může fungovat lépe, kolik recyklovaného materiálu stále končí v černých kontejnerech na směsný komunální odpad nebo na kolik kterou obec ročně přijdou například poplatky za skládkování. "Občané by měli vědět i to, kolik by obec mohla získat díky příspěvkům od EKO-KOM − Systému sběru a recyklace obalových odpadů, pokud se míra třídění zvýší," dodává.

"Vyrobme z PET lahví zatravňovací dlaždice a z nich na vesnici budujme například parkoviště a další zpevněné plochy," doporučuje místopředseda Národní sítě Místních akčních skupin Marek Hartych. "Tomuto kroku ale předchází důsledné dotřiďování odpadu. Jednak se tím obci sníží poplatek za likvidaci komunálního odpadu a zároveň vytříděné suroviny zpeněží na surovinových on-line burzách," dodává.

Je podle něj důležité vzdělávat se, kooperovat a inspirovat se. Nutné je také stanovit si cíle, zapojit místní obyvatele a najít strategického partnera. Čerpat lze z toho, co už existuje.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.

Související