Podle nové studie Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropské bioplynové asociace (EBA) biometan nahradí v roce 2030 až 40 procent zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se díky tomu sníží o 55 procent.

Dalšími efekty nahrazení zemního plynu biometanem bude podle studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě vznik až jednoho milionu nových pracovních míst a roční úspora při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun, tedy 4,5 miliardy eur.

Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nezastupitelné místo

Biometan je plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů a obsahuje alespoň 95 procent metanu. Má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, který je do České republiky dovážen převážně z Ruska. Vyrábí se v bioplynových stanicích nebo v čistírnách odpadních vod z kalů, poté je nutné jej vyčistit na požadovaný stupeň čistoty, to znamená zbavit příměsí. Využívá se mimo jiné jako palivo v dopravě (bioCNG a bioLNG), přečištěný je ho možné vtláčet i do plynárenské sítě, což je ale vzhledem k vyšší ceně biometanu zatím v počátcích.

91 TWh

činila v roce 2019 v České republice celková spotřeba zemního plynu.

V Evropské unii se biometan na celkovém objemu tankovaného plynu v dopravě podílí 17 procenty (přibližně 22 terawatthodin; TWh). Jak uvádí zmíněná studie, ve srovnání s konvenčními palivy tím dochází k úspoře emisí CO2 ve výši 35 procent. Podle provedené analýzy je biometan palivo, které má jedny z nejnižších dopadů na životní prostředí, a proto má v budoucí dekarbonizaci energetiky nezastupitelné místo.

Podle výpočtů EBA a NGVA by v EU v roce 2030 mohlo být distribuováno 117 TWh biometanu jako paliva pro dopravu. To představuje 40 procent celkové spotřeby flotily vozidel na plyn, která bude v roce 2030 čítat 13 milionů vozidel, předpokládá studie. Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v Česku za uplynulý rok činila 91 TWh.

Biometan vyrobený z odpadů v bioplynové stanici řeší nakládání s bioodpady obcí a měst, které proměňuje na obnovitelnou energii a čisté palivo pro dopravu. Díky lokální produkci se tak podílí na cirkulární ekonomice a šetří emise jak v místě výroby, tak na silnicích.

Z roční produkce 100 tisíc tun bioodpadu v Praze lze v biometanové stanici vyrobit biometan o objemu 7,8 milionu m³, který poskytne až 78 gigawatthodin (GWh) energie. Dost pro celoroční provoz celého vozového parku Pražských služeb (čítajícího 147 osobních a 573 nákladních vozidel) a pohon 63 městských autobusů.

Sdružení CZ Biom, které zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR, sdílí cíl podpořit rozvoj využití tohoto obnovitelného zdroje. V červnu se proto stal členem EBA, a rozšířil tak svou spolupráci na mezinárodní úrovni.

"Světové automobilky aktuálně nabízejí bezmála 200 různých modelů sériově vyráběných vozidel na bioCNG. Zanedlouho k nim přibude také Škoda Scala," uvedl Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan z CZ Biom.

"Na bioCNG sází také Praha, která realizuje koncept cirkulárního využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici. Vyrobený biometan chce využít v autobusech městské hromadné dopravy a svozových vozidlech Pražských služeb. Projekt municipální bioplynové stanice je v Evropě běžným 'chytrým řešením' větších měst, která využitím biometanu v dopravě snižují v metropoli emise dusíku a prachových částic a zároveň snižují emise skleníkových plynů využíváním metanu z rozkládajícího se odpadu," dodal Schwarz.

V Česku je využívání biometanu zatím v plenkách

Na rozdíl především od západních států EU je v Česku využití biometanu na samém počátku. Do plynařské distribuční sítě zatím dodává zkušebně jediná bioplynová stanice v Rapotíně. Malým lokálním výrobcem je ČOV v České Lípě, ústecká BPS Všebořice výstavbu technologie čištění bioplynu na biometan připravuje. Větší rozvoj výroby biometanu může přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou začala projednávat Poslanecká sněmovna.

Biometan se v dopravě čerpá na stejných čerpacích zařízeních jako běžné CNG a LNG a stávající vozidla na fosilní CNG a LNG je mohou bez jakékoliv úpravy nebo obavy o bezpečnost a spolehlivost používat. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn. V současné době jezdí po Evropě přibližně 1,3 milionu vozů na plyn. Rychle rostoucí síť čerpacích stanic na plyn v současnosti v zemích Evropské unie čítá 3840 stanic CNG a 280 plnicích jednotek LNG. V České republice to je 208 čerpacích stanic na CNG.

Biometan je zatím dražší než zemní plyn

Současná cena biometanu je prakticky dvakrát vyšší než u konvenčního plynu. Přesto je využíván řadou firem, které chtějí zajistit ekologičtější produkci a provoz. Stejně tak stát se chystá v souladu s požadavky na navýšení podílu OZE v dopravě a snížení emisí výrobu biometanu finančně podporovat. Na zkušenosti z ostatních zemí EU je vidět, že podpora se státům vyplatí. V dlouhodobém horizontu jim odpadají mimo jiné náklady spojené s důsledky znečištění nebo zatěžování zemědělské půdy pěstováním biopaliv první generace, tedy například řepky.

Plnění klimatických cílů se bez biometanu neobejde?

Národní klimaticko-energetický plán České republiky počítá s výrazným zapojením biometanu v dopravě jako příspěvkem ke snižování produkce skleníkových plynů.

Aby Česká republika splnila cíle, ke kterým se v rámci EU zavázala, bude muset využívat více než polovinu bioplynu vyrobeného ve stávajících bioplynových stanicích (BPS) pro upgrading na biometan, který bude dále vtlačován do distribuční sítě zemního plynu a využíván pro klasické CNG dopravní technologie. Tím by bylo možné pokrýt aktuální spotřebu CNG v plné výši, tedy zhruba 80 milionů metrů krychlových. Aby se produkce navýšila o dalších 200 milionů metrů krychlových do roku 2030, bude zapotřebí vystavět nové biometanové stanice.

Pro všechny tyto producenty je nutné zajistit vhodné vstupy, tedy odpadní biomasu, bioodpad a vedlejší zemědělské produkty, protože biometan uplatněný v udržitelné dopravě musí být vyráběn z těchto surovin, nikoliv z cíleně pěstovaných zemědělských plodin. Naplnění plánu závisí také na dalších předpokladech, jakými jsou technická a ekonomická způsobilost bioplynových stanic či navyšování podílu CNG technologií v dopravě. Ne všechny BPS jsou umístěny tak, aby se ekonomicky rentabilně mohly napojit na distribuční síť zemního plynu (vysokotlak), tedy aby byly umístěny ve vzdálenosti do dvou, výjimečně až do pěti kilometrů od plynovodu.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.

Související