Průmysl 4.0 neboli čtvrtá průmyslová revoluce je označení pro současný trend digitalizace, automatizace výroby a změn na trhu práce. V České republice se však podle odborníků prosazuje jen pomalu. Paradoxně ale digitalizaci a automatizaci pomohl nouzový stav v důsledku koronavirové pandemie, který donutil firmy začít více používat moderní komunikační prostředky.

Iniciativu Průmysl 4.0, zpracovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, schválila vláda právě před čtyřmi roky, v srpnu 2016. Dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky v době nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce.

Podle Petra Kubíčka, CEO společnosti B2A, však digitalizace průmyslu zatím postupuje pomalu. "Každá firma sice chce být on-line a mít vlastní fungující e-shop, zatím ale není příliš ochotná podstupovat jednotlivé digitalizační kroky," tvrdí Kubíček.

"Komunikace musí být co nejjednodušší, potřebná data dostupná odkudkoliv − zní často požadavek od českých firem, se kterými mluvíme. Jejich zástupci si ale neuvědomují, co je potřeba udělat, aby do sebe vše zapadalo. Že nestačí do podniku nakoupit robota nebo tablety, ale že je nutné se podívat na celý výrobní proces a zároveň motivovat zaměstnance, aby se moderní technologie nebáli používat," vysvětluje Kubíček s tím, že ze zkušenosti se zákazníky ví, jak důležitá je uživatelská jednoduchost, přirozenost. Pokud je jakákoliv aplikace naprogramována co nejpřirozeněji, naučí se ji používat každý. Stále však platí, že české podniky jsou v této oblasti ještě dosti rezervované. Hodně se o tom mluví, ale propojení digitalizace procesu a výroby není v mnoha firmách viditelné ani vzdáleně.

Virus a přínos Průmyslu 4.0

K rychlejšímu nástupu digitalizace výrobního procesu a s tím spojených činností může paradoxně přispět nouzový stav vyhlášený v době koronavirové krize, kdy byly firmy omezeny a bylo nutné řešit práci na dálku.

S tím souhlasí i Eduard Palíšek, šéf českého Siemensu. "Kdybychom udělali průzkum, většina respondentů by měla za to, že koronavirová pandemie nepřinesla nic dobrého. Když se však zblízka podíváme na její vývoj, zjistíme, že vedle vzájemné pomoci a ochoty podrobit se omezením přinesla ještě jednu důležitou věc: v reálu ukázala, že přínosy konceptu Průmysl 4.0 jsou skutečné, hmatatelné a jasné. Pojmy jako flexibilita, rychlost dodání na trh, digitalizace, distribuovaná výroba nebo aditivní výroba se přemístily z odborných článků a učebních textů do výrobních závodů a dílen a z nich přímo do první linie boje s pandemií," míní Palíšek.

"Zatímco se vlády pandemií zasažených států snažily přeplácením získat a složitě dopravit zoufale chybějící ochranné pomůcky z Číny, řada firem, univerzit a jednotlivců nečekala a s využitím postupů a technologií Průmyslu 4.0 se pustila do práce. Doslova přes noc vznikly díky pokročilému průmyslovému softwaru funkční modely ochranných štítů a bez odkladu je začaly vyrábět 3D tiskárny napříč republikou, od profesionálních 3D firem po skautské oddíly. Firma, která vyrábí plastové květináče, přerušila jejich výrobu a začala dodávat (bezplatně) materiál pro tisk," pokračuje Palíšek.

Zcela hmotnou podobu získala podle něj spolupráce firem a univerzit, díky níž spatřila světlo světa unikátní respirační polomaska pro zdravotnický personál s nejlepšími parametry. Maska s označením CIIRC RP95-3D vznikla během jednoho týdne a v řádu dnů začala její výroba na všech sedmi speciálních 3D tiskárnách v zemi, včetně té v závodě Siemens Mohelnice. Vytištěné polomasky byly vybaveny filtrem českého výrobce a předány do první linie. Přesvědčivý je i příběh unikátní nanotextilie, která vznikla na Technické univerzitě Liberec a díky flexibilitě výrobce je dnes ve formě účinného filtru do bavlněných roušek dostupná všem.

Vlastní kapitolou je podle Palíška zapojení laboratoří Akademie věd a univerzit do testů na koronavirus. Laboratoře nejenže poskytly své vybavení a špičkové znalosti, ale začaly vyvíjet nové metody pro masové testování. S využitím prvků pokročilé automatizace a robotizace řádově stoupne testovací kapacita, která je pro zvládnutí pandemie zásadní.

"Pandemie jasně ukázala dvě věci: Principy konceptu Průmysl 4.0 jsou pro český průmysl a ekonomiku mimořádně přínosné, protože dávají možnost využít kombinaci naší technické vzdělanosti, průmyslové tradice, geografické polohy i zlatých rukou a hlav. V kritických chvílích se každá země může spoléhat jen sama na sebe a na své vlastní zdroje: materiální, technologické a lidské. Koronavirová zkušenost by nás měla poučit, že zaměření na digitalizaci, flexibilitu, inovativnost a technické kompetence je klíčem k tomu, abychom jako země v dalších zkouškách obstáli," uzavírá Palíšek.

S tím souhlasí i zástupci výrobních společností, které digitalizaci aktuálně řeší. "Hodně se o tom mluví, ale propojení digitalizace procesu a výroby není v mnoha firmách ani vzdáleně viditelné. K rychlejšímu nástupu digitalizace výrobního procesu a s tím spojených činností mohla paradoxně přispět situace, kdy byly firmy omezeny a bylo nutné řešit práci vzdáleně," vysvětluje Tomáš Sekyra ze společnosti Flexcon zabývající se výrobou a dodávkami kabelových svazků pro průmysl.

Přichází deglobalizace IT sektoru?

Koronavirová pandemie přinesla mnoho změn. Jednou z nich, procházející postupně napříč všemi průmyslovými sektory, je skutečnost, že lokální firmy budou více spolupracovat s lokálními dodavateli. A týká se to jak zemědělců, tak výrobních firem a IT společností.

"Pokud chce některá česká společnost naskočit na Průmysl 4.0, není už potřeba využívat služeb nadnárodních hráčů. Mnohá lepší a intuitivnější řešení naleznou také u tuzemských dodavatelů softwaru. Ona důležitá uživatelská přirozenost, pochopení systému práce, otevřená spolupráce, které kroky je potřeba postupně dělat, totiž často souvisí se zdravým selským rozumem, jejž Češi tradičně mají," shrnul Petr Kubíček.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.

Související