Více než polovina Čechů myslí na principy udržitelnosti při nákupech nebo stravování. Řeší to zejména mladí lidé do 35 let, jak ukázal průzkum Ipsosu pro Asociaci společenské odpovědnosti z června 2019. Reagují na to i nákupní řetězce, které do svých strategií čím dál více začleňují i společenskou odpovědnost. Penny Market se na udržitelný rozvoj zaměřuje již několik let. Začal prodávat například "křivou" zeleninu a ovoce, řeší plýtvání potravinami nebo nastavil vlastní normy v péči o zvířata u svých dodavatelů.

Letos se řetězec diskontních prodejen nově také zařadil mezi firmy, které zveřejňují zprávu o udržitelnosti. Takzvaný CSR report, který již vydaly obchody Tesco nebo Lidl, zvyšuje důvěru v podniky a vylepšuje jim pověst. "Už jsme toho zavedli tolik, že jsme to chtěli dát na papír. Spoustu věcí jsme začali dělat, protože to přinesla doba. Před 50 lety jsme řešili, jestli nějaké potraviny máme. Dnes chtějí lidé mít potraviny lepší, bio, bez aditiv, zajímají se o chov zvířat," říká vedoucí oddělení kvality Penny Marketu Petr Baudyš, jenž zároveň koordinuje projekty v rámci udržitelnosti.

Svou strategii firma staví na čtyřech pilířích po vzoru skupiny Rewe, jíž je součástí − jsou to zelené produkty, energie a životní prostředí, zaměstnanci a sociální angažovanost. Baudyš všem přikládá stejnou váhu, avšak dodává, že zákazníkům nejde tolik o šetření kilowattů, ale především o výrobky.

"To souvisí se sociální angažovaností, kam spadají například potravinové banky. Lidé vnímají, kolik toho vyhazujeme. Pilíře jsou pro nás srovnatelné, snažíme se všechny podporovat, ale pocitově vidíme největší potenciál právě ve výrobcích, protože kvůli těm k nám zákazníci chodí," vysvětluje s tím, že se nejdříve zaměřili na odpad.

Plýtvání je problém v domácnostech, ne v obchodech

Před třemi lety diskont začal prodávat se slevou "křivé" ovoce a zeleninu. Jsou to produkty, které by zemědělci vyhodili, ale po zdravotní a kvalitativní stránce jim nic není. Penny poté přišlo s ucelenou kampaní s názvem Konec plýtvání, jejíž součástí je také snaha motivovat širokou veřejnost, aby nevyhazovala starší potraviny. Spolupracují například s kuchařem Martinem Škodou, který ve videích ukazuje, co se dá udělat třeba z hnědých banánů. "Největší problém plýtvání je v domácnostech, ne v obchodních řetězcích," upozorňuje Baudyš a navazuje na druhý krok, který v rámci udržitelnosti Penny Market zavedl, a tím je podpora potravinových bank.

"Ještě dříve, než vznikl zákon, že obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních mají potraviny darovat, jsme se sešli s bankami. Zeptali jsme se, co by potřebovaly kromě potravin, protože my nemáme zásoby jako obrovské obchody, máme malé prodejny a snažíme se maximálně hospodařit," vysvětluje a doplňuje, že s nimi tedy řešili auta a logistické centrum. "To jim platíme, využívají ho tři roky."

Velkou výzvou v obchodech je použití plastů a odpad. Jako největší téma udržitelnosti toto vidí i šéf kvality diskontních prodejen Penny Market, který od kolegů dostal úkol sehnat materiál, který je nejvíc zelený, udržitelný. "Je to papír, plast, recyklovaný plast? Kontaktovali jsme odborníky v republice, aby posoudili materiály. Úplně jsme zrušili lehké sáčky a nahradili je polyesterovými taškami. Polyester je vlastně také plast, ale pointa je v tom, že zákazník s takovou taškou může jít nakoupit klidně tisíckrát," říká s tím, že tato změna byla jedním z jejich nejúspěšnějších projektů.

Kvůli covidu šla ekologie stranou

Zatímco nové nákupní tašky měly nečekaný úspěch, hůře jsou na tom opakovaně použitelné sáčky na ovoce a zeleninu. "Na začátku to byl šlágr, lidé do nich dávali i jiné věci, třeba cvičky pro děti. Ale nemají nějaký masivní odbyt. Otázka je v materiálu, bude se muset jít do jiného, jít s cenou dolů, ale ta nabídka tam je," přiznává a upozorňuje na fakt, že očekávané výsledky zhatily především obavy z nákazy covidem.

"Řešili jsme sáčky na zeleninu a strašně jsme se zabývali tím, čím nahradit pytlíky na pečivo, což je skoro nenahraditelné. Vznikla spousta projektů a pak jsme ze dne na den museli balit každý rohlík zvlášť. Priorita byla bezpečnost výrobku a zákazníka," vzpomíná Baudyš a dodává, že v oblasti obalů šla ekologie na druhé místo, v dalších ale ne.

"S potravinovými bankami jsme spolupracovali daleko víc. Sociální angažovanost a zaměstnanci byli důležitější, řešili jsme, aby měli zázvor, citrony nebo ochranné prostředky. To je vše udržitelnost zaměstnanců v době krize, to si nenaplánujete."

Co ovšem pandemie potvrdila, byla dobrá strategie řetězce v ražení hesla Hezky česky. "To, že bereme výrobky z Česka, je nejen otázka kvality − což je ověřené desítkami let, kontroly jsou u nás přísné a výrobky bezpečné −, ale také dostupnosti. Sedm z 10 výrobků vyrobených v tuzemsku je, myslím si, dobrý koncept. I ve vztahu k tomu, že máme obchody malé a všude po republice."

Penny Market má čtyři velké sklady, ale jednotlivé prodejny jsou primárně zásobeny lokálními dodavateli. První přišly na řadu místní pekárny, poté ovoce a zelenina a prostor dostali i nezávislí vinaři, kteří mají malou produkci a nepokryli by celostátní poptávku.

"Zákazník si konkrétní víno nekoupí ve všech obchodech, ale třeba jen ve 30, které jsou blízko skladu v té dané lokalitě. Pro nás je to šíleně pracné, ale snažíme se v obchodech lokální výrobky mít," upřesňuje šéf kvality.

Zavážení do blízkých skladů je podle něj praktické i v dodávkách masných výrobků. "Pravidelně děláme audity a podstatné je, že dodavatelé jsou blízko. Maso například nemůže být dopravováno déle než šest hodin, což bychom třeba u polského dodavatele nedokázali ohlídat."

Zvířata nesmí být zbytečně ve stresu

Co se týče zvířat, má Penny Market od loňského září vypracované vlastní normy v rámci projektu Animal Welfare. Ten má zlepšit životní podmínky skotu a prasat chovaných na maso a mléko. Zásadní u tohoto programu je, že jej stanovuje přímo řetězec, to znamená odběratel, který má u zpracovatelů masa i u chovatelů výsadní postavení.

K jejich zavedení ho inspirovala i mladá generace, která je na sociálních sítích velmi aktivní v boji za práva zvířat. "Náš výrobce odebírá maso třeba od 40 chovatelů. Nám jich nechá osm, kteří dodržují naše standardy," uvádí koordinátor udržitelných projektů Penny Marketu s tím, že řetězec nastavil přísnější podmínky, než stanovuje zákon. Například přeprava na jatka nesmí trvat déle než šest hodin, aby zvířata nebyla zbytečně ve stresu. To je o čtvrtinu méně, než vyžaduje legislativa.

V současné době se chce Penny orientovat také na další oblasti, například na snížení obsahu pesticidů v ovoci a zelenině. "Daleko více se zaměříme na spolupráci s dalšími organizacemi a výrobci. Změnit tašky, které jsou naše, je jedna věc. Ale změnit obal na mlíčko do kávy… Potřebujeme najít nějaký průnik, ale i sami výrobci o tom přemýšlejí," vysvětluje šéf kvality, jak chce firma ještě více přispět k eliminaci plastů.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru