Přespříští rok to bude dvacet let, co vyšel můj první román Paměť mojí babičce. Byl přeložen do mnoha světových jazyků, prodalo se několik desítek tisíc výtisků, vyhrál cenu Lidových novin Kniha roku i cenu Magnesia Litera za debut. Román se ve své době dočkal komerčního i pozitivního kritického ohlasu. Tehdejší česká literární kritika vyzdvihovala originální jazyk, přesvědčivost příběhu a čtivé přiblížení života v Mongolsku, kde jsem rok žila a předtím i poté studovala mongolistiku.

Zatím jste si přečetli méně než 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatit od 146 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Přidávávat komentáře mohou pouze předplatitelé.
Jakub Tuček 14.09.2020 13:32
Poutavě napsaná hra na oběť đź‘Ž Tohle působí dost jako strašení cancel culture s trochou toho PR. Máte právo psát co chcete, neměla byste upírat čtenářům právo vaši tvorbu nečíst. Když Vám někdo vytkne, že pro své účely zneužíváte jinou kulturu, nemyslím, že je správné odpovědět: "ale já tam byla rok a studovala jsem to, mám to správně, nechte mě být", ale stejně tak v autobuse občas narazíte na člověka, co do vás vrazí a ještě vám vysvětlí, že řidič jede jak prase vy jste měla počkat na další bus, když vidíte jak byl tenhle plný ...
Zdeněk Černý 11.09.2020 18:14
Paní Hůlová, z čeho se to proboha vyviňujete? Zdá se, že jste na "dobré cestě". Těch pomatených Američanek jste snad lektorkou Vy... tak jim prosím vysvětlete, o čem je umělecká tvorba, v krajním případě se zbavte takových závazků. To jsme to dopracovali... Píšete, že k nám tato témata brzo přijdou a přitom jste první, která je sem zanáší.
Jan Havliš 11.09.2020 07:52
ultimátní kulturní kanceláž tedy pro spisovatele znamená psát pouze autobiografie. pro vědce návrat k subjektivistickým spekulacím, protože si přece nemůže uzurpovat vykládání univerza. původně obdivuhodná emancipace menšin se obrácením naruby krvavým vzhůru mění v kulturní terorizování. etický paradox posunu hranic svobody - uber mi svobody a ubereš jí sám sobě a vytvoříš mezi námi etické vakuum, které nejčastěji zaplní násilí.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru