Německé automobilky volají o pomoc. Kombinace ostré konkurence, strukturálních změn a pandemie covidu-19 zahnala především dodavatele autosoučástek do kouta. Kabinet Angely Merkelové se proto tento týden sešel se šéfy automobilek a hledali společně řešení. Nic konkrétního zatím nevymysleli, německá vláda však po jednání přiznala, že situace je vážná. S tím nelze než souhlasit.

I když nové objednávky aut pozvolna rostou a produkce se zvedá z dubnových a květnových minim, stále v případě Německa zůstává skoro 40 procent pod maximy z let 2017 a 2018. Novou poptávku navíc bude dál brzdit strach z nejistého vyústění pandemie covidu-19. Proto podniky napříč Evropou brzdí investice do obnovy vozových parků a kvůli vyšší nejistotě na trhu práce s nákupem více váhají i domácnosti. Zvlášť když zůstávají na home officech a nepotřebují auta k cestě do práce. Šéf německého Centra pro automobilový výzkum Ferdinand Dudenhoeffer mluví o největší automobilové krizi v Německu za posledních sto let a nevěří, že se produkce v nejbližších šesti letech dokáže vrátit na předkrizové úrovně.

Německé automobilky jsou přitom pro Němce důležitější než ty české pro nás. Dohromady navazující výrobou tvoří výroba automobilů 10 procent HDP a zaměstnává přes 800 tisíc pracovníků. Navíc automobilová výroba stojí za více než čtyřiceti procenty veškerých výdajů do výzkumu a vývoje v Německu. Automotive byl hlavním pilířem německé konkurenceschopnosti v uplynulé dekádě a zatím je jím stále. Německá vláda ho rozhodně "nehodí" přes palubu. Otázka je, zda mu dnes může smysluplně pomoci. Německým automobilkám by dnes nejvíce pomohlo klasické šrotovné, kterým vláda restartovala prodeje po velké finanční krizi v roce 2009. Obdobná podpora na nákupy aut s tradičními spalovacími motory v objemu okolo 5 miliard eur by i letos asi dokázala vést k nárůstu prodejů v Německu až o 30 procent. A z toho by ve finále profitovaly ve velké míře nejen německé automobilky, ale i čeští výrobci aut a jejich subdodavatelé − jejich zisk by mohl vzrůst podle našich propočtů až o 10 procent.

To by však musela německá vláda otočit o 180 stupňů a zcela upustit od politiky podpor "elektromobility" a útlumu spalovacích motorů. A to se asi nestane. Šrotovné tak s vysokou pravděpodobností zůstane omezeno pouze na elektroauta. Problém je, že v těch Němci na rozdíl od spalovacích motorů zatím nehrají první ligu. Volkswagen a BMW v uplynulém roce dohromady prodaly celosvětově méně než dvě třetiny toho co Tesla. Navíc na cestě k elektromobilitě řada v Německu vyráběných komponent jednoduše nebude zapotřebí. A proto zejména tradiční subdodavatelé zůstanou pod velkým konkurenčním a cenovým tlakem.

Firmy jako Continental nebo Bosch proto rozmýšlejí výrazné mnohaleté úsporné plány. Pokud tedy německá vláda bude dál prosazovat elektromobilitu, časem spíše představí něco jako záchranné "kapačky" pro skomírající německé subdodavatele. Podle německého deníku Die Welt by mohlo jít o fond poskytující mimořádnou kapitálovou pomoc nebo o mimořádné prostředky na podporu nového vývoje. Ať tak nebo tak, Němci se budou snažit do strukturálně zkoušeného odvětví nalít peníze, aby zachránili co nejvíce pracovních míst. To na rozdíl od klasického šrotovného není pro Česko žádná výhra. Čeští subdodavatelé žádnou takovou pomoc zatím nemají a mohou se v souboji o zachování produkčních kapacit dostat do konkurenční nevýhody. Nezbývá než doufat, že si Evropská komise dokáže férové soutěžní prostředí ohlídat.