Bez ohledu na pandemii koronaviru ceny nemovitostí, především ve velkých městech, stále rostou − ve světě i v České republice. Zdražování se týká jak nových developerských projektů, tak i bytů ve staré zástavbě.

Podle studie společnosti Deloitte byla v roce 2019 dostupnost nového bydlení v Česku ve srovnání s vybranými středoevropskými zeměmi nejhorší, a to dokonce třetí rok po sobě. Nový byt v Praze tak podle jiné loňské studie Central Group vyjde na více než 14 ročních platů, což je více než v Mnichově, Vídni i ve Frankfurtu.

Zatím jste si přečetli méně než 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Petr Carvan 04.09.2020 13:07
Je úsměvné, jak se v tomto článku a podobných píše o investorech do rezidenčních nemovitostí jak o nějaké záhadné entitě zbohatlíků, které by bylo záhodno pořádně zdanit. Osobně mám ale zcela jinou zkušenost. Často se jedná o úplně obyčejné lidi, kteří jsou vašimi sousedy, kolegy v práci, potkáváte je v tramvaji ... Pronajímají jeden, dva byty. Tu protože se přestěhovali do většího poté, co se jim rozrostla rodina a původní malý byt nepotřebovali prodat, páry se sestěhovali k sobě a druhý byt zůstal volný, získali byt po prarodičích nebo byt koupili jako investici ať již jako startovací jednou pro své děti nebo jako zajištění na důchod. Pravda je, že nájemní trh v České republice je velmi fragmentovaný. Není tu moc velkých společností, které by pronajímaly tisíce bytů, ale spíše desetitisíce samostatných pronajímatelů pronajímajících právě ten jeden, dva byty. A ti všichni mají volební právo. A politici toto samozřejmě velmi dobře vědí. Proto je u nás tak citlivé téma zdanění nemovitostí a proto se do něj také nikdo moc nehrne. Zvedneš daně z nemovitosti, v příštích volbách nemusíš být zvolen. Navíc už dnes je možné navýšit díky místním koeficientům daň z nemovitosti a tento institut se v plné míře nevyužívá a to mj. právě z obavy místních politiků ze zloby svých voličů. Na druhou stranu je pravda, že platit daň z bytu v Praze ročně necelou tisícovku je úplně mimo a nějaké zvýšení by bylo na místě a většina majitelů bytů by to pochopila. Ze scénáře ala Jižní Korea nebo některé západoevropské státy ale podle mě dlouho obavu mít nemusíme.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru