Den svobody, tak popisuje Anders Fogh Rasmussen svůj odchod z velitelství Severoatlantické aliance před šesti lety. V pozici generálního tajemníka, nejvyššího civilního představitele NATO, kterou zastával od roku 2009, totiž nemohl otevřeně mluvit o dění ve světě. Obavy, že svými výroky vyvolá diplomatickou roztržku, už ho opustily. "Autokrati jako Putin a Si vyhrávají ve své snaze rozdělit demokratický Západ, a když jsou dobří hoši rozděleni, ti špatní mají výhodu. Musíme se ptát, jestli děláme dost, abychom se jim společně jako Evro­pa postavili," říká v rozhovoru pro HN. V pondělí se vyslovil proti kritice Číny za cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Rozhovor se ale uskutečnil před tím, než berlínská nemocnice oznámila, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl otráven jedem novičok, takže na tuto skutečnost, jsme už nemohli reagovat.

HN: Do funkce generálního tajemníka jste nastupoval s vizí vylepšit vztahy mezi NATO a Ruskem. Nakonec jste ale veškerou praktickou spolupráci s Moskvou ukončil, a to kvůli ruské reakci na protivládní protesty na Ukrajině v listopadu 2013. Vidíte nějakou podobnost s tím, co se dnes odehrává kvůli protestům v Bělorusku?

Ne, je tam hodně rozdílů. Revoluce důstojnosti na Ukrajině byla jasně vedena na podporu cesty do Evrop­ské unie. Vyprovokovalo ji, když vláda vypověděla dohodu o přistoupení k EU. Rusko následně porušilo mezinárodní úmluvy a anektovalo Krym. To byl začátek krize. Probíhající konflikt na východní Ukrajině je typická Putinova taktika, jak zabránit členství Ukrajiny v EU a NATO. Nic takového se v Bělorusku neděje.

HN: Prezident Lukašenko se hájí tím, že protesty proti režimu vyprovokovali spojenci Západu včetně Polska a Česka. Podobně mluvil Putin o ruské akci na Ukrajině.

Minsk není Kyjev. Nevidím, že by v Minsku vlála vlajka unie. Vidím protest za demokracii, který nerozpoutala EU ani NATO. Spustil ho Lukašenko, protože manipuloval s výsledky voleb a tentokrát to bylo přehnané. Běloruská opozice to prezentuje jako vnitřní záležitost, nic na podporu Západu ani nic proti Rusku. Tak by to taky mělo zůstat.

HN: Jak by měla reagovat Evropská unie?

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.