Designér David Eyer pracuje s principy stavební biologie, která se zabývá vlivem staveb a použitých materiálů na kvalitu vnitřního prostředí. Nebojí se proto klientům vymluvit ani koupi pozemku, když jsou jeho negativní vlivy příliš vysoké.

Můžete přiblížit pojem stavební biologie?

Stavební biologie se zabývá celostním vztahem mezi člověkem a obytným prostředím. Klíčové je právě slovo celostní, protože tento směr nahlíží na stavbu z hlediska architektury, urbanismu, ekologie, psychologie i sociologie. Podstatná není ani tak úspora energie, jako spíše působení budovy a interiéru na fyzické a psychické zdraví. V roce 1976 nastavil profesor Anton Schneider 25 pravidel, jak vytvořit zdravý dům, která se týkají stavebních materiálů, kvality vnitřního prostředí, životního prostředí, energií, vody, prostorového uspořádání, ale třeba i výběru pozemku. Stavební biologie se věnuje každé části jednotlivě.

Když si někdo chce postavit zdravý dům, čím by měl začít?

Nejdůležitější je výběr pozemku, protože vše ostatní můžete změnit. Dají se postavit různorodé typy domů, kdykoliv upravit interiér, ale to, co změnit nedokážete, je pozemek. To se můžete jedině přestěhovat. Před koupí je proto důležité místo navštívit, poptat se sousedů a zajít na stavební úřad. Zjistit si, jestli se v okolí neplánuje nějaká výstavba, zda se v blízkosti nenachází vedení elektrického proudu či vysílače mobilních telefonů nebo jestli poblíž nestojí nějaká továrna, která místní obyvatele obtěžuje hlukem a má negativní vliv na kvalitu ovzduší. Podstatná je také orientace pozemku ke světovým stranám.

25 zásad

Roku 1976 nastavil německý profesor Anton Schneider 25 zásad, jak vytvořit zdravý dům, které se týkají materiálů, prostředí i energií.

Zdá se, že má stavební biologie mnoho společného s feng-šuej. Dá se říct, že je to jeho německá verze?

To bych úplně netvrdil, protože stavební biologie z feng-šuej nevychází. Když si ale oba směry porovnáte, zjistíte, že mají několik styčných bodů. Určitě mezi nimi existují nějaké paralely, které jsou si podobné, například právě orientace pozemku vůči světovým stranám.

Jak pracuje stavební biologie s okolní přírodou?

Pro tento směr je blízký přirozený způsob zacházení s krajinou a se zahradou, díky čemuž nabízí velký prostor pro kreativní práci s okolím. Jednou jsme například při stavbě mateřské školy rozhodli, že na místě zachováme staré borovice, které na pozemku stály, takže jsme důmyslně zakomponovali jejich kořeny pod základy domu. Také si vzpomínám na jedno místo, které mělo úžasného genia loci, kterého jsme chtěli zachovat. Proto jsme místa, kde rostly keře a stromy, ohradili páskami a stavební firma na ně nesměla vstoupit. Nechali jsme jí dostatek prostoru k práci, ale zároveň zachovali atmosféru místa. Tím jsme docílili toho, že ten pozemek jako by po výstavbě pokračoval dál a dům, který na něm nově vznikl, vypadal, že tam stojí odjakživa. A to je cílem. Ve chvíli, kdy buldozer srovná vše se zemí a pak se na tom místě vystaví nové domy, jeden vedle druhého, musíte začínat od začátku, ale když zachováte kus krajiny, stromy, keře či jiné silné místo, které charakterizuje pozemek, vznikne určitá kontinuita prostoru. Vnímat a zachovat genia loci je pro mě naprosto zásadní. Přijít na pozemek, obejít si jeho hranice a říct si, co to místo charakterizuje, co se něm dá zachovat a jakým způsobem s tím pracovat. Zjistit, kde jsou stromy, kde je les, kde je hezký výhled. Už to vám určí třeba orientaci terasy. Jednoduše řečeno musíte pracovat tak, aby se prolínal vnitřní a vnější prostor.

Stalo se vám někdy, že jste někomu rozmluvil koupi pozemku, protože jste věděl, že by dané místo nesplňovalo požadavky zdravého bydlení?

Několikrát se mi stalo, že jsem lidem rozmluvil koupi pozemku či domu, nebo jsem dokonce doporučil jejich prodej, protože jsem měl pocit, že negativní vlivy toho místa jsou nakolik velké, že by se jim neměli zbytečně vystavovat. Já například na pozemku měřím i elektromagnetické pole a jednou jsem mým kamarádům rozmluvil koupi domu, který si vyhlédli u místa s velmi vysokým napětím − 110 tisíc voltů. Přiznám se, že nerad lidem striktně říkám, aby něco nekupovali, protože negativní vlivy můžeme často nějakým způsobem zmírnit, ale v některých případech jsou už nakolik velké, že je to nevyhnutelné. Stavební biologie má v tomto velmi přísné normy zvláště pro místa dlouhodobého pobytu, jako jsou ložnice a dětské pokoje, protože jejím cílem je vytvořit přirozené prostředí pro regeneraci organismu.

S tím určitě souvisí také výběr vhodných materiálů…

Ano, proto se používají přírodní materiály. Dám přednost dřevu před laminátem, protože když zvolím laminát, který elektrostaticky nabíjí, vyruší se prospěšné lehké záporné ionty a kvalita vnitřního prostředí se zhorší. Z umělých koberců se zase uvolňují těkavé látky. Na vše z toho má stavební biologie normy. Když vidím, že je vliv nějakého materiálu velký, doporučím ho vyměnit nebo ho nějakým způsobem sanovat a změnit. Při nové výstavbě je vše samozřejmě jednodušší, to se rovnou vyberou materiály, které ze sebe nic neuvolňují a nemění elektromagnetické pole v interiéru.

Ing. David Eyer, Ph.D.

Zabývá se stavební biologií, kterou vystudoval na Institutu stavební biologie a ekologie v Neubeuernu. V roce 2002 začal spolupracovat s architektem Oldřichem Hozmanem ve Studiu ARC, kde navrhoval konstrukce s použitím ekologických materiálů. V současnosti je projektovým manažerem ve společnosti Maitrea, příležitostně publikuje a přednáší o stavební biologii.

Jaké další materiály se používají při stavbě zdravých domů?

K izolaci domů se používá například konopná či dřevovláknitá izolace a setkat se můžete také s izolací ze slámy. I v oblasti přírodních materiálů máte vždy na výběr. Když se rozhoduji, zda na podlahu položím dlažbu, nebo kámen, raději používám štípaný kámen, protože ten vznikal 200 milionů let a je v něm napsáno vše. Hodiny se na něj můžete dívat a vždycky na něm najdete něco nového a zároveň přirozeného. Proto jezdíme na hory a k moři. Chceme se spojit s přírodou a nabrat tu sílu, která je pro nás přirozená. Mně jde primárně o to, vytvořit tu přirozenost v samotném domě, abych už nemusel nikam jezdit a viděl rovnou ten princip života. A stejně tak, jako vybírám kámen, vybírám i různé typy dřeva. Mohu vybrat široká krásná prkna a na stěny použít třeba hliněné omítky různé barevnosti. Když pak do takového prostoru vejdete, cítíte se v něm úplně jinak. Takto dokážete jakýkoliv prostor úplně proměnit.

Jak je to s lepidly, dá se vůbec pracovat s nějakými přírodními?

Samozřejmě dá, ale jenom do určité míry, protože i když jsou ty přírodní materiály na jedné straně dokonalé, mají na straně druhé svá omezení. Přírodní lepidla jsou vhodná na parkety, ale kdybyste chtěli lepit velká dubová prkna, u kterých dochází k pnutí, přírodní lepidla je neudrží. Člověk má ale na výběr, může podlahu šroubovat, nebo když už ji bude lepit, vybere lepidla s minimem těkavých látek. Musíte si uvědomit, že vlastně nikdy nedokážete udělat žádnou věc na sto procent, ale vždy pracujete v nějakém rozpětí a snažíte se různorodé vlivy eliminovat. Někdy se to povede lépe, jindy hůř, ale stoprocentní dokonalosti se nedá dosáhnout.

Není to škoda, nestál byste o to?

Já ale vlastně ani nechci hledat dokonalost, jen ukazovat možnosti, jak k věcem přistupovat. Nabídnout řešení k vytvoření přirozeného prostředí. Když mi klient řekne, že má tolik a tolik peněz, a proto musí použít plastová okna, tak i když vím, že to změní prostor, hledám způsob, jak jejich vliv minimalizovat. Proto při realizacích dbám na to, co je nejpodstatnější, a přistupuji ke všemu hierarchicky. Nejdůležitější je to, co zabírá největší plochu. Takže pokud bych měl vybrat jednu jedinou věc, kterou bych udělal, byla by to dřevěná podlaha natřená přírodním olejem. Pak už ani ta plastová okna nebudou tolik vadit. Zvlášť když před ně ještě dáte přírodní závěs z bavlny.

Když porovnáte ceny klasické výstavby a té zdravé, jak moc se liší?

Nemusí se lišit vůbec nebo mohou být u zdravých domů dokonce nižší. Stavební biologie ukazuje možnosti a ty mohou být buď low-tech, kdy si postavíte kulatý slaměný dům za 300 tisíc a při jehož výstavbě zrecyklujete mnoho materiálu, nebo high-tech, kdy použijete ultramoderní architekturu s drahými prvky. A vy se můžete pohybovat kdekoliv v tomto rozpětí. Jen si musíte říct, co má největší vliv a na čem se dá naopak ušetřit. Třeba si neuděláte příjezdovou cestu z kamene, ale jen štětovou cestu, kterou znáte z parků. Nebo nemusíte mít na všech stěnách hliněné omítky, ale uděláte je jen na jedné stěně v obývacím pokoji a jedné v dětském.

Jak by měl kromě použití přírodních materiálů vypadat interiér zdravého domu?

Nejzásadnějším úkolem je propojit interiér s vnějším prostorem. Udělat prosklení takovým způsobem, aby z domu bylo vidět do zahrady, dvora, na okolní stromy, keře, vodní plochy. Dalším pravidlem je maximální využití denního světla a při výběru umělého osvětlení se zaměřovat na jeho kvalitu. Já osobně mám doma obyčejné žárovky, protože světlo z nich je nejpřirozenější a má stoprocentní index podání barev, zatímco u zářivek je jen kolem 80 procent. Dobře se vám také bude žít v domě s vysokými stropy, alespoň 2,8 metru.

V současnosti patří mezi trendy výstavba chytrých domů. Dá se to vůbec skloubit se stavební biologií?

Ano, dá. Jen je nutné míru negativního vlivu změřit a aplikovat jednotlivé prvky takovým způsobem, aby jejich dopad nebyl příliš velký. Pokud mluvíme o chytrém domě, tak pokud vedeme většinu rozvodů v kabelu, je vše v pořádku. V ideálním případě tedy nepoužíváme wi-fi, ale pouze kabel. Pokud byste přece jenom wi-fi chtěli, je dobré si pomocí časovače nastavit automatické noční vypínání. Člověk pak může přirozeně regenerovat svůj organismus a nemít kolem sebe silné elektromagnetické pole.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.