Když se řekne dřevostavba, většina lidí si představí romantické bydlení v roubence uprostřed tichého hvozdu. Vedle moderní roubenky nebo srubu se ale mnohem častěji setkáváme s jinými druhy dřevostaveb − například z lehkého nebo těžkého skeletu, z montovaných sendvičových nebo z masivních panelů.
Irena Truhlářová navrhuje dřevostavby už 10 let a staly se pro ni doslova životní láskou. Přivedlo jí to i k myšlence založit vlastní architektonickou firmu Archcon Atelier, která se specializuje na projektování pasivních a nízkoenergetických dřevostaveb. Na nedostatek práce si nemůže v posledních letech stěžovat, zájem o tento typ bydlení totiž roste čím dál víc. "Osobně si to vysvětluji tím, že stále více lidí začíná uvažovat o dopadech svého života na naši planetu a klade si otázky, jak se chovat co nejšetrněji. Jednou z odpovědí je stavba domu z obnovitelných surovin − v našem podnebí tedy nejčastěji dřevostavba, ideálně s minimální spotřebou energie, tedy v pasivním standardu," zamýšlí se Truhlářová.
Z lehkého skeletu
Známý také jako two by four podle nejrozšířenější smrkové fošny o rozměrech 2 x 4 palce, tedy 50 x 100 mm. Staví se jako skládačka přímo na pozemku, a to prakticky pouze ze zmíněných fošen. Z nich se vytvoří základní konstrukce, na kterou jsou hřebíky nebo sponkami připevněny OSB desky. Stavba je ale pracnější, hodně také záleží na zručnosti tesařů.
Z těžkého skeletu
Moderní obdoba skeletových dřevostaveb. Nosná konstrukce je tvořena sloupy a průvlaky. Využívá se lepeného lamelového dřeva nebo vrstveného dýhovaného. Velkou pozornost je nutné věnovat stropní konstrukci a tím pádem i celému statickému řešení. Tento typ se často využívá u větších staveb jako jsou školy, kancelářské objekty nebo sklady.
Z masivních panelů
Stavby jsou složeny z tzv. cross laminated timber, známých také jako CLT panely. Jedná se o panely složené ze tří a více vrstev, které jsou k sobě slepeny a navzájem otočeny o 90 stupňů. Tím je dosaženo tvarové stability. Panely se pak využívají při konstrukci stěn, stropů i střešní konstrukce. Vhodné jsou především na moderní a architektonicky netradičně řešené domy. Daní za to je vyšší cena kvůli masivnímu dřevu i těžké stavební technice nutné k manipulaci s těžkými panely.
Ze sendvičových panelů
Na nosnou konstrukci jsou upevněny sendvičové panely, které jsou tvořeny dvěma dřevěnými deskami, mezi nimiž je výplň z tepelné izolace, většinou z pěnového polystyrenu nebo z minerálních vláken. Tento druh dřevostavby je velmi oblíbený kvůli rychlosti výstavby, některé mohou být hotové i za méně než dva měsíce. Nevýhodou je uniformita, jde hlavně o typové domy.
Sruby
Nosná konstrukce je tvořena většinou opracovanou kulatinou. Sruby se často staví jako skládačka. Velice důležitá je důkladná ochrana proti plísním a škůdcům, nutná je i zvýšená péče a údržba.
Roubenky
Nosná konstrukce je tvořena masivními opracovanými trámy. Charakteristickým znakem je roubení – roh stěn s rybinovým spojem trámů. Spáry obvodových trámů se v současnosti doplňují izolací nebo tmelem. Podobně jako sruby i roubenky jsou často stavěny jako skládačka. Vhodné jsou především na venkov a pro rekreaci ve starosvětském stylu.
Při rozhodování mezi zděnou budovou a dřevostavbou se mnozí zájemci často obávají náročnější údržby v případě domu ze dřeva. "Běžné domy mají s dřevostavbami mnoho společného. Například části fasády s dřevěným obkladem nebo konstrukce krovu přesahující do exteriéru. U dřevostavby i běžného domu se majitelé musí rozhodnout, jestli chtějí o tyto prvky pravidelně pečovat formou nátěrů, nebo jestli je nechají přirozeně stárnout. Tomu pak odpovídá volba konkrétních dřevin," doplňuje Truhlářová.
Dřevostavbu si podle jejích zkušeností pořizují často právě lidé se silným ekologickým smýšlením, kteří pasivní standard podtrhnou i přilehlou zahradou s prvky permakultury nebo elektromobilem nabíjeným z vlastní fotovoltaiky. "Další skupinou jsou lidé, kteří si dřevostavbu z masivních panelů vyberou hlavně proto, že věří v její kvalitu a protože je velmi vhodná pro realizaci v pasivním standardu. K celé realizaci pak přistupují více technicky, úspory energie je zajímají převážně z finančních důvodů v budoucnosti. Není pro ně příliš důležité, aby bylo dřevo přiznané v interiéru," říká Truhlářová. Velmi často pak lidé volí dřevostavbu i kvůli rychlosti výstavby.
Rychle a bez starostí
Tento názor potvrzují i další oslovení odborníci z oboru. "Nejčastěji si dřevostavbu pořizují lidé, kteří chtějí bydlet rychle a bez starostí s výstavbou. Tu financují prostřednictvím hypotečního úvěru a mají vlastní pozemek. Rovněž stoupá i zájem developerských firem, a to kvůli omezeným volným kapacitám pro realizaci," vysvětluje Jiří Pohloudek, obchodní ředitel stavební firmy RD Rýmařov, která se zabývá právě dřevostavbami. Zatímco výstavba běžného zděného domu trvá mnohdy více než 12 měsíců, dřevostavba na klíč je většinou hotová do tří měsíců.
Narůstající oblibu dřevostaveb pak chápe především jako výsledek mnohaleté systematické kampaně, která zdůrazňuje kvality staveb na bázi dřeva. "Firmy v oboru si získaly postavení na stavebním trhu svými realizacemi. Spokojení zákazníci pak přesvědčili budoucí investory o účelnosti stavby nového bydlení touto technologií. Díky tomu se z dřevostaveb stal trend nové výstavby. Splňují trvale udržitelnou filozofii života spolu s energetickými požadavky a vysokou kvalitou provedení jednotlivých staveb," doplňuje Pohloudek.
Čísla ostatně mluví jasně. Z 18 390 rodinných domů postavených za rok 2019 v Česku byl každý sedmý ze dřeva. "Celkem bylo tedy v roce 2019 postaveno 2749 dřevostaveb rodinných domů. Dřevostavby se v minulém roce stavěly téměř v 15 procentech výstavby rodinných domů," uvádí v tiskové zprávě Lenka Trandová, ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů. Přestože oproti roku 2018 došlo k menšímu poklesu, trend je viditelně rostoucí. "Největší část výstavby dřevostaveb tvoří lehký rámový skelet, a to 84 procent. Ten lze rozdělit na staveništní a panelovou montáž. V osmi procentech jsou v dřevostavbách zastoupeny sruby a roubenky a ze čtyř procent panely z masivního dřeva. V těch je ale do budoucna velký potenciál, co se týká zejména výstavby bytových domů," dodává Trandová.
Dřevostavby jsou v Česku stále oblíbenější
Postavení nového domu je jedna věc, samotný život v něm druhá. "Případní zájemci by se měli připravit na určitá specifika dřevěných domů. Tím, jak je dřevostavba lehká, tak je také poměrně dost hlučná, skoro všechno je v ní slyšet, hlavně pokud máte malé děti," říká s úsměvem Lucie Novotná, která žije ve dřevostavbě už pátým rokem. "Ale na to si člověk zvykne. Jinak má podle mě dřevostavba hlavně výhody. Je energeticky nenáročná, hezky vypadá, obzvlášť pokud máte rádi dřevo v interiéru. Také se dobře přizpůsobí aktuálním požadavkům, stačí třeba dostavět příčku a velký pokoj rozdělit na dva menší," dodává.
Ne každý majitel touží udělat ze svého venkovského domu nebo chalupy místo připomínající skanzen. Podobné objekty mohou být příjemné a moderní. V nich pak vyniknou nenápadné a elegantní dveře. K jednoduchému architektonickému stylu se dobře hodí minimalistické prvky, jako jsou například skryté panty. Ani klasické vnitřní dveře ale neztratí nic na svém vzhledu, pokud mají moderní povrch, který se lehce udržuje. Zajímavým interiérovým prvkem pak mohou být i dveře posuvné.
Domov, který voní
Podobně jako Lucie Novotná, tak i většina dalších lidí se při výstavbě spolehne na specializované firmy. Najdou se ale i tací, kteří si dřevostavbu zhotoví vlastníma rukama. "Před 20 lety jsem v jednom časopise viděl obrázek kanadského srubu. Okamžitě jsem se do něj zamiloval a chtěl v něčem podobném žít. České stavební firmy ale tehdy neměly se sruby moc zkušeností a stavěly to stylem pokus omyl," vzpomíná Jiří Urban ze společnosti Sruby − Jiří Urban. V té době se mu objevila možnost vycestovat do Spojených států a strávit několik měsíců na stáži u jedné z největších amerických firem na stavbu srubů. "Získané zkušenosti jsem pak využil nejen při stavbě vlastního domu, ale i ve vlastní firmě," říká Urban, jehož společnost dnes patří k českým špičkám ve výstavbě srubů.
Není ovšem srub jako srub. V českých podmínkách například těžko vznikne pravý severoamerický srub z mohutných kulatin, jaký známe z filmů a obrázků. "Na takové se používají stromy staré klidně 300 až 400 let. Takové u nás běžně nenajdeme. Na druhou stranu se nacházíme v mírnějším podnebním pásu než třeba Kanada, takže místní dřevo nám stačí," zdůrazňuje Tomáš Rozsypal z projekční a stavební firmy Sruby Toro. Sruby si podle něj nejčastěji pořizují lidé s dostatečným finančním zázemím, kteří chtějí něco odlišného, případně lidé s velkým vztahem k přírodě, například myslivci. "Výstavba srubu vyjde zrovna v tuto dobu docela levně, hlavně co se týče ceny kulatin, které zlevnily kvůli kůrovcové kalamitě," dodává Rozsypal.
Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.
Dřevostavby jsou v Česku stále oblíbenější
