Kolem pasivních a nízkoenergetických domů koluje řada mýtů. Proč bychom jim neměli věřit, vysvětluje architekt a projektant Lubomír Korčák, který se specializuje na nízkoenergetické a pasivní domy.
Jaký je rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem?
Podle definice je pasivním domem nadstandardně zaizolovaný dům s kvalitními okny, s řízeným větráním, tedy s rekuperací a spotřebou tepla na vytápění do 15 kilowatthodin na metr čtvereční plochy. Nízkoenergetickým domem je potom výborně zaizolovaný dům s řízeným větráním a spotřebou tepla na vytápění do 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Je také důležité vědět, že nízkoenergetický dům bez rekuperace neexistuje. Často totiž slýcháme od zákazníků, že jim byl nabídnut nízkoenergetický dům bez rekuperace. V takových případech jsou investoři uváděni v omyl, protože jejich dům není nízkoenergetický, ale pouze lépe zateplený.
Jaké další omyly ohledně pasivních domů kolují?
Většina laické i odborné veřejnosti si stále myslí, že v pasivním domě se musí řešit pouze vytápění v zimním období. Pasivní dům ale musí být správně navržený i na jaro, podzim a léto. To znamená, že musíme zajistit, aby se nepřehříval a aby v něm bylo stabilní prostředí v průběhu celého roku. Obecně platí, že pasivní dům by měl být technologicky co nejjednodušší. Pokud jsou v domě použity opravdu jednoduché a levné, tedy nepřekombinované, systémy, je cena pasivního domu srovnatelná s domem v běžném energetickém standardu.
50 kWh/m²
Nízkoenergetickým domem je zaizolovaný dům s řízeným větráním a spotřebou tepla do 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok.
Pasivní dům tedy nemusí být dražší než běžná stavba?
Nemusí, důležité je ale porovnávat domy srovnatelné úrovně. Tedy takové, které mají řešené tepelné mosty, mají vnější stínění a jsou poctivě udělané. Pokud srovnáváme srovnatelné objekty, pak nemá smysl stavět jinak než v pasivním standardu. Když započítáme možnost získání dotace z dotačního titulu Nová zelená úsporám, už není vůbec žádný důvod stavět jinak.
Co musí stavba splnit, aby na dotaci dosáhla?
Většina staveb nemá problém dosáhnout při správném návrhu na dotaci ve výši 450 tisíc korun. Konkrétní podmínky jsou definovány přímo dotačním titulem. Ten přispívá i na zpracování posudku ve výši 35 tisíc korun. Nutné je ovšem dělat posudek současně s projektem samotného domu. Za zmínku stojí rovněž možnost rekonstrukce domu do pasivního standardu, také s návazností na dotační titul Nová zelená úsporám, kdy celková výše dotace na rekonstrukci může dosáhnout i více než dvojnásobku dotace pro novostavbu.
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT. Aktuálně působí ve třech architektonických a projekčních kancelářích Realizace Domů, Projekty Domů a MSP Projekty, které se specializují na nízkoenergetické a pasivní domy. V soutěži Pasivní dům roku 2018 získal cenu veřejnosti za zelenou novostavbu, rodinný dům ve Starém Plzenci.
Pozná běžný spotřebitel lepší kvalitu pasivního domu na první pohled?
V naší projekční kanceláři máme trpělivého kolegu, který dává zákazníkům možnost prohlídky v realizovaném pasivním domě. Jedna z nejčastějších otázek návštěvníků je, zda právě vyvětral. Kolega na to jen s úsměvem odpovídá, že přijel pár minut před nimi. Když tedy pomineme ekonomické výhody provozu pasivního domu, pak je zásadní výhodou kvalita vnitřního prostředí. Když investor zvolí pro stavbu pasivního domu sendvičovou konstrukci obvodového zdiva, bude v domě zajištěna i teplotní stabilita.
Kolik se dá ročně ušetřit oproti životu v klasickém domě?
Téměř všechny domy z naší projekční kanceláře využívají výhradně elektřinu. Podle statistik se tedy kompletní provoz celé rodiny v domě pohybuje v rozmezí 16 až 24 tisíc korun za rok. K uvedeným ročním nákladům je ovšem opět nutné připočítat příjemné vnitřní prostředí, které nelze ocenit, ale pouze zažít.
Jakými konkrétními způsoby pomáhají pasivní domy uspořit energii?
Vždy je nutné chápat pasivní dům jako celek a nevytrhávat dílčí technologie. Ale můžeme říct, že jde o kvalitní obálku domu, tedy kvalitní izolace stěn, podlah, stropu, kvalitní okna a zmíněnou rekuperaci, která vrací teplo zpět do domu. Při volbě technologií, i v návaznosti na dotační titul Nová zelená úsporám, mohou být instalovány fotovoltaické systémy na výrobu elektřiny či termické panely pro ohřev teplé vody.
Mohou být pasivní domy také inteligentní?
Jakýkoliv dům může být vybaven chytrou elektroinstalací. U pasivního domu je vhodné, aby byl schopný například sám vyhodnotit, že vnitřní teplota stoupá z důvodu solárních zisků od slunce, a po tomto vyhodnocení se žaluzie samy stáhly. Samozřejmě je nutné nastavit rozumnou toleranci, aby pak dům nebyl úplně bez solárních zisků. Chytrá elektroinstalace má samozřejmě mnoho dalších nadstaveb, které investoři jistě ocení.
Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.
