Vybudovat příjemnou zahradu není jen tak, ale jde to. "Baví mě vdechovat zahradám život a jejich prostřednictvím nalézat harmonii mezi dnešním uspěchaným životem a místem pro odpočinek," říká autorka projektu Zahrada na tělo Jana Šorfová.

Když si člověk pořídí přízemní byt se zahrádkou, přináší to více pozitiv nebo negativ?

Zahrádka by měla především přinášet radost. Lidé se mě často ptají, jestli si na zahradu mohou dát sošku, fontánku nebo trpaslíka. Samozřejmě že ano. Zahrádka by měla odpovídat tomu, aby bylo naplňováno pět lidských smyslů, tedy zrak, chuť, čich, hmat a sluch, ke kterým přidávám i smysl šestý, kterým je prožitek. Vyplatí se přemýšlet i o tom, kolik času jsme zahradě schopni věnovat, pro kolik lidí ji plánujeme, jestli tam bude přicházet někdo, kdo má alergii a tak podobně.

Je těžké všechny zmíněné smysly uspokojit?

U chuti, zraku a čichu je to jednoduché. Důležité jsou i hmat a sluch, tam už je to těžší. Při plánování je dobré vědět, co komu z uživatelů zahrady dělá dobře a co naopak nemá rád. Na sluch jsou vhodné kromě zvonkoher i květiny či stromy, které šumí ve větru. Záleží samozřejmě na tom, jak je zahrádka před bytem veliká. Těm, kteří zvuky v zahradě vítají, doporučuji například strom svitel, jehož plody na podzim krásně cinkají a šumí. Příjemně působí, když se výška, barva a seskupení rostlin opakuje.

20 na 10

Dnes je móda mít předzahrádky například i 20 na 10 metrů, takový prostor je ale třeba správně vizuálně rozčlenit.

Když zavřete oči a představujte si svou vysněnou zahradu, co vidíte první?

Nejdříve mě napadnou obrysy a tvary rostlin. Vidím vysoké stromy v pozadí a směrem ke mně se jednotlivé rostliny mění a střídají. Právě střídání má při tvorbě zahrad velkou úlohu. Říká se tomu dynamika a je potřeba ji v určité míře dodržovat, jinak se naše zahrada stane nudnou a za chvíli okoukanou. Celý vtip spočívá v tom, že si navrhneme základní blok − tedy určitou variantu seskupení keřů, stromů a rostlin, včetně tvarů, barev, období květů a podobně − a tento blok v zahradě několikrát otiskneme. Pracujeme jak s různými tvary, tak i barvami, a pokud je to možné, dbáme i na střídání v ročních obdobích, abychom blok neměli nikdy mdlý a prázdný.

Jakou roli v zahradách hraje hmat?

Dotýkání se příjemných ploch má téměř terapeutické účinky, ale při zakládání zahrady na to většinou nemyslíme. Nedávno jsem kamarádce navrhovala malinkou zahrádku, o to víc byla útulná. V jednom rohu jsem jí nakreslila lavičku a hned vedle ní trs vysoké trávy. Ptala se mě, proč ta tráva je tak blízko lavičky. Zkusili jste si někdy sáhnout na jemná stébla trav? Je to podobné jako hladit kočičí srst − ta jemnost! Komu se líbí menší traviny, tomu poslouží tráva, které se přímo lidově říká "kočičí ocásky". Na dotek je velmi jemná, proto je škoda mít ji někde v zahradě jen na okrasu, lepší je si ji vysadit třeba podél cesty k domu, kde si ji můžeme mimoděk každý den cestou pohladit.

Jana Šorfová

Vystudovala finance a ekonomii, odmalička ale ráda navrhuje zahrady, kterým se profesně také věnuje. V rámci projektu "Zahrada na tělo" dokáže nabídnout profesionální pohled a zamyslet se nad věcmi, které málokoho napadnou. Její klienti vyplní dotazník, následně dostanou nákres, seznam doporučených rostlin a v případě zájmu i 3D projekci zahrady.

Jana Šorfová

Zmínila jste také prožitky. Měli bychom tedy přemýšlet o tom, co všechno chceme na zahrádce dělat?

Jistě. Záleží i na tom, jaké máme zaměstnání. Plno lidí celý den prosedí v kanceláři, dělají práci, která je relativně baví, ale nehýbou se. Ti si často přejí sázet na zahrádce třeba sezonní květiny. Důležité je položit si i otázku, co na zahrádce nechci. Jeden z klientů nechtěl květiny, které voní. S kamarádkou jsme proto prošly průhonické rozárium, kde roste plno nádherných růží, a sepsala jsem seznam těch, které nevoní. Z nich si pak klient vybral. V současnosti je také módní motýlí keř, který je zajímavý tím, že v létě láká motýly. Jedna paní ale jasně řekla, že takové koště do zahrady nechce.

Zahrady k přízemnímu bytu bývají malé. Je obtížné je uspořádat?

Jde o to, co kdo považuje za malé. Dnes je móda mít předzahrádky například i 20 na 10 metrů, což je velkorysá záležitost. Je dobré prostor vizuálně rozčlenit, pohrát si s celkovou koncepcí, umístit i vhodné výškové prvky a myslet na to, kde chceme stín a proč. Když si na zahrádce něco zasadím, je třeba brát ohled i na to, kam s kompostem nebo zda mohu využít popelnice na bioodpad. Častou chybou je, že si lidé kupují mnoho druhů a kusů trvalek, ale především keřů a stromů. Lepší je koupit jich méně, a než prostor doroste, dosadit ho letničkami. Rostliny si totiž konkurují, berou si živiny, a mohou tak v přímém důsledku živořit všechny. U zavlažování je nutné přemýšlet, kolik vláhy rostliny potřebují, a podle toho také uzpůsobit skupinové výsadby. Například levandulím je často lépe i několik dní bez vody, neměly by se tak sázet vedle "žíznivců".

Je hodně lidí, kteří chtějí mít na zahrádce jen trávu?

Na to nedokážu odpovědět, setkávám se spíš s lidmi, kteří chtějí kromě trávy i květiny a stromy. Milovníkům krásného trávníku doporučuji samojezdící sekačku. Tento malý pomocník vás potěší, a pokud ho využijete i jinde, například na chalupě, investice se vyplatí. Lidé, kteří chtějí jen trávu, touží především relaxovat, grilovat s přáteli, opalovat se. Nejen na takové zahradě je dobré investovat do originálů pěkného designového nábytku nebo si nechat udělat něco na zakázku, například zahradní obraz. I když je na zahradě převážně tráva, je pěkné mít tam alespoň malý záhon, zídky na popínavé rostliny nebo krásné voňavé růže.

Je časté, že lidé na zahrádkách před byty pěstují kromě květin také zeleninu či bylinky?

Ano, je to poměrně běžné. Výborná záležitost jsou vyvýšené záhony, ideálně tak do pasu, což je praktické i pro starší lidi, kteří se nemohou tolik ohýbat. Lidé na zahrádkách pěstují zeleninu ne proto, aby měli zásobu na celou zimu, ale proto, že je těší vlastní hrášek, ředkvičky nebo mrkev. Když někdo rád pořádá party, jsou vhodné například tymián či rozmarýn. Málokdo taky pohrdne mátou na mojito. Dobré je udělat i malý záhon pro děti, aby se mohly pochlubit svými výpěstky.

I když je na zahradě převážně tráva, je pěkné mít tam alespoň malý záhon, zídky na popínavé rostliny nebo krásné voňavé růže.
I když je na zahradě převážně tráva, je pěkné mít tam alespoň malý záhon, zídky na popínavé rostliny nebo krásné voňavé růže.
Foto: archiv Jany Šorfové

Jak si zahrádku před bytem ohraničit?

Třeba bambusovou stěnou, stálezelenými keři nebo rododendrony. Vhodné ale je, když je do zahrady alespoň odněkud trochu vidět.

A co vztahy se sousedy?

Sociální aspekt předzahrádek vidím jako velkou budoucnost. Pořádat party se sousedy není pro každého, někdo vyloženě touží být sám, jiný se naopak rád zapojí. Mám vymyšlený projekt "Zahrada na tělo − Pomáháme si", který v sobě sociální aspekt také zahrnuje. Na svém webu budu uvádět zahrady, jejichž majitelé chtějí, aby jim někdo přišel pomoci, zároveň tam bude seznam lidí, kteří takovou pomoc nabízejí. Kdo bude chtít, může se mi ozvat a já ho do seznamu ráda zařadím.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.

Související