Permakultura, z anglických slov permanent a culture, tedy trvale udržitelná kultura, je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů, které člověk potřebuje k životu.

Dopady klimatické změny se projevují stále radikálněji. Odhaduje se, že kvůli oteplování bude do roku 2050 muset své domovy opustit přibližně 143 milionů lidí. Prostředkem v boji se změnami klimatu se může stát i permakultura. Ta vznikla před více než 40 lety jako trvale udržitelný systém výsadby rostlin a úprav terénu, které podporují harmonické soužití člověka s přírodou.

Hodí se na všechny pozemky

Permakulturu lze realizovat jak na balkoně či městské zahrádce, tak u venkovského stavení. Městským zahradám nabízí kus venkova, možnost částečného samozásobitelství, radost z úrody a přírodního koloběhu. "Permakulturně hospodařit můžeme i v neporušených, bohatých a krásných přírodních ekosystémech − v tom případě je nenarušujeme a včleňujeme tam člověka do přírodních koloběhů," říká Eva Hauserová, koordinátorka a editorka spolku Permakultura CS.

143 milionů lidí

Výzkum Světové banky odhaduje, že zhruba tolik lidí opustí do roku 2050 své domovy kvůli oteplování.

Hlavní, o co v permakulturní zahradě běží, jsou principy a využívání různých zdrojů udržitelně a s ohledem na okolí a planetu. Na principech permakultury se navrhují i veřejné prostory, parky, celá sídla a sídliště, včetně domů. Jedná se v podstatě o návrat ke kořenům, k zásadám, které znali a využívali naši předkové, a my jsme na ně po cestě za vyššími výnosy a zisky zapomněli. Benefitem moderní doby jsou ale inteligentní technologie: "Mohou nám pomáhat hospodařit nebo bydlet ekologičtěji a úsporněji," vysvětluje Eva Hauserová.

Pokud se rozhodnete permakulturu do svého života pustit, rozhodně je dobré kontaktovat odborníka, který se jí zabývá. Ten vás navštíví, obhlédne pozemek a zhodnotí, které prvky jím procházejí − voda, sluneční světlo, vítr. Následně vysvětlí, jak je zachytit, abyste co nejlépe využili jejich potenciál. "K vytvoření zahrady na permakulturních principech je důležitý koncept celého prostoru, umět se na ni podívat 'shora', zamyslet se nad jednotlivými prvky a principy," rozvádí Tomáš Svoboda, navrhovatel a realizátor přírodních zahrad.

Z hlediska permakultury je důležité přemýšlet, kterou rostlinu kam umístit.
Z hlediska permakultury je důležité přemýšlet, kterou rostlinu kam umístit.
Foto: Shutterstock

Obnova ekosystémů

Permakulturní designér tedy prozkoumá jednotlivé rysy vaší "krajiny" a poradí, jak, co a kam umístit, aby systém fungoval udržitelně a samostatně: dětem potom můžete předat nejen dům plný vzpomínek, ale také fungující ekosystém. Odborník dále pomůže v zahradě identifikovat místa, která jsou vhodná pro pěstování potravin. V závislosti na tom, kolik času do jejich opečovávání chcete investovat, poradí, na které druhy se zaměřit. Bude s vámi také pracovat na způsobech, jak snížit zbytečnou práci a zvýšit produktivitu.

"Od svých rodičů a prarodičů jsme mnohdy zdědili stereotypní představy, co vše se musí udělat, abyste mohli něco vypěstovat, a že je to dřina. Spoustu toho ovšem dělat nemusíte, nebo můžete dělat jinak a jednodušeji," doplňuje Tomáš Svoboda. Hodně času a energie podle něj ušetří například mulčování, třeba trávou z posekaného trávníku či louky. "Mulč zabraňuje růstu plevele, odpařování vody, erozi a udržuje půdu kyprou. Postupným rozkladem dodává půdě živiny. Takto se mulčují i stromy, keře, popínavky a trvalky," vysvětluje.

Použitím různých sektorů a zón vytvoří specialista design, který bude plynout přirozeně. Pokud plánujete sklízet plody svého zahradního úsilí každý den, proč byste tyto záhonky umisťovali na opačný konec dvora, než kde je terasa, na níž v teplých měsících stolujete? Pokud chcete sušit prádlo venku, neměli byste umístit šňůru na jeho pověšení na přímé slunce a do místa, kde se objeví potřebný vánek? Návrhář doporučí několik řešení, která pomohou na maximum využít každý centimetr vašeho pozemku. Malé věci mohou vytvářet ohromné rozdíly. Permakulturní designér například ví, kam umístit sud na dešťovou vodu, aby voda z něj přetékala do okolních záhonů a ušetřila vám čas se zaléváním.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.