Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připomíná zhruba od dubna výrazem smutného bernardýna. Poté co ho ve středu odpoledne (po kolikáté už?) seřval premiér Andrej Babiš, se ale propadl ještě o stupeň hlouběji. Na tiskové konferenci vyhlížel jako týraný baset. Musel oznámit, že jeho původní rozhodnutí zavést od 1. září roušky ve všech uzavřených veřejných prostorách neplatí. Roušky nebudou povinné ani ve školách, ani v obchodech, ani u kadeřníka, ani v restauracích.
Takové ponížení člena vlády jsme od listopadu 1989 ještě neviděli. Premiér dal najevo, že to, co si Vojtěchův tým na ministerstvu rozhodne, je úplně irelevantní, protože do přijatých opatření kdykoli hodí vidle. Vnějšímu pozorovateli už Vojtěcha ani nemůže být líto, protože být až do takové míry za otloukánka nemůže mít dospělý člověk zapotřebí. Jak to slovy nehledanými vyjádřil jeden redakční kolega: "Jestli je masochista, má se jít nechat někam zbít dominou, a ne to předvádět na veřejnosti!"
Je nejvýš pravděpodobné, že Vojtěchova opatření Babiš na začátku týdne odkýval. Zdravotní záležitosti si hlídá, nakonec se sám ustanovil šéfem chytré karantény. Není myslitelné, že "nevěděl" a "byl šokován". Prostě počkal, co na znovuzavedení roušek ve školách veřejnost, a pak Vojtěcha potopil jako neschopného ňoumu. Sebe může dál prezentovat jako osvíceného vladaře, který rozhoduje správně, ač mu to jeho dvořané kazí. Je to trapné, je to průhledné, čouhá z toho nekompetence. Ale může mu to nakonec v očích některých voličů, poptávajících silnou ruku, ještě pomoci.
Češi už v každém případě vědí, že se nemohou spolehnout vlastně na nic, co z vlády vypadne. Jestliže to teď vypadá, že roušky budou povinné prakticky jen v hromadné dopravě, do 1. září se to může ještě několikrát změnit. Model "odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil" se stává základním modem operandi Babišova kabinetu. Což je naprosto tristní. Takto se dlouhodobě nedá řídit ani kolotoč. Natož demokratický právní stát.
