Centrum Minsku dnes ovládl mohutný protivládní protest, podle agentury Reuters se jedná o dosud největší shromáždění za poslední týden. Reuters a DPA odhadují účast až na 200 tisíc účastníků, podle AFP se sešlo asi 100 tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami. Protestující skandují požadavky změn a volají po demisi současného prezidenta Alexandra Lukašenka a propuštění zadržených lidí. Protestní akce se souběžně s tím konají i v dalších běloruských městech.

Demonstranti v Minsku zcela zaplnili prostranství u 45metrového obelisku, který připomíná hrdinství obyvatel města za nacistické okupace, Podle leteckých záběrů jsou plná lidí i přilehlá prostranství kolem nedaleké křižovatky. Lidé natáhli na náměstí několik desítek metrů dlouhou červenobílou vlajku, která je znakem opozice. Příslušníci policejních jednotek se z místa stáhli, podle světových agentur proti davu nijak nezasahují.

Po několika hodinách se dav vydal do ulic města a zaplnil třídu Nezávislosti. Lidé se na chvíli zastavili před budovou běloruské státní bezpečnosti KGB. Demonstranti tam mávali vlajkami a transparenty a křičeli "Lukašenko do policejního antonu!"

Shromáždění bylo po celou dobu pokojné, jeden z účastníků protestu však varoval, že se to může změnit, pokud protestující nedostanou to, co chtějí. "Všichni chceme, aby Lukašenko odstoupil. Nyní ho ještě žádáme, ale to se nám brzy zprotiví," řekl 31letý muž.

K protestujícím se v neděli podle AFP přidali také zástupci místních elit, například novináři veřejnoprávní televize, kteří většinou drží vládní linii, vědci, či podnikatelé. Na místě se také objevil bývalý ministr kultury Pavel Latuško. Francouzský prezident Emmanuel Macron večer na twitteru napsal, že Evropská unie by měla demonstrující podpořit. "Evropská unie musí být dál připravena podpořit stovky tisíc Bělorusů, kteří mírumilovně protestují za to, aby byla respektována jejich práva, svoboda a nezávislost," uvedl Macron..

Evropská unie musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) povzbudit Bělorusy, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Na twitteru v neděli uvedl, že svoji roli musí hrát země Visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s pobaltskými zeměmi. V obvyklém večerním videu řekl, že není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v roce 1968. Odkazoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

"Někdo za Evropu musí jednat s prezidentem (Vladimirem) Putinem. Chci dát najevo, že není možné, aby se stalo to, co s Krymem nebo u nás v roce 1968. Ty obavy tam jsou," řekl ve svém videu. Je podle něj nutné, aby Evropa jednala rychle. O situaci hovořil mimo jiné s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hovořit bude ještě s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým. "Myslím, že V4 tady měla sehrát hlavní roli, protože naši kolegové ze západu to nezažili. Neví co je 68. rok, sametová revoluce. Myslím, že v tomhle směru musíme Bělorusy podpořit," dodal premiér.

V běloruské metropoli Minsku se v neděli také konala akce na podporu Alexandra Lukašenka. Na prostranství před sídlem vlády, kam Lukašenkovy stoupence svezly autobusy, se podle agentury TASS sešlo několik tisíc lidí, na náměstí hrají vlastenecké písně.

Lukašenko na demonstraci svých příznivců řekl, že se nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby. Zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost.

Akce začala o něco později, než bylo naplánováno. Před shromážděnými lidmi se státními zeleno-červenými vlajkami vystoupil také poslanec Henadz Davydzka, který uvedl, že "nastala chvíle, kdy je vlast v nebezpečí". "Vážíme si volby těch, kdo s námi nesouhlasí, ale chceme, aby si i oni vážili naší volby," řekl Davydzka.

K náměstí Nezávislosti, kde se provládní demonstrace koná, se podle TASS trousí také malé skupiny představitelů protestního hnutí, někteří z protestujících vykřikují slogany. Podle portálu Tut.by je v okolí náměstí již od rána mnoho příslušníků policie. Agentura TASS v neděli dříve psala o tom, že lidé z autobusů odmítají odpovědět na otázku, odkud přicestovali.

Bělorusko plánuje od pondělí zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou a u své jaderné elektrárny. Napsala to agentura Ria Novosti s odkazem na vyjádření tamního ministerstva obrany. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.

Běloruskem poslední týden otřásají protesty proti výsledku nedělních voleb, v nichž podle oficiálních výsledků obhájil již pošesté svůj mandát stávající prezident Alexander Lukašenko. Opozice a její přívrženci však tvrdí, že úřady hlasování zfalšovaly.

Na protivládní demonstraci v Grodnu na západě země se pak sešly tisíce lidí, píše Novaja gazeta. Poklidné protestní akce se konají také v Gomelu, Brestu, Mogilevu, Bobrujsku, Vitebsku a řadě dalších měst.

V Gomelu se v neděli stovky lidí přišly rozloučit s Aljaksandrem Vichorem, který byl zatčen v neděli v souvislosti s protesty proti falšování volebních výsledků a nedlouho poté zemřel v nemocnici.

Moskva přislíbila pomoc

Lukašenko v neděli znovu hovořil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci v Bělorusku. Prezidenti se podle agentury TASS shodli na potřebě společné reakce na vnější hrozby. Putin potvrdil, že Ruská federace je připravená poskytnout pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci.

Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.

Putin už v sobotu přislíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Podle státní tiskové agentury Belta to v sobotu prohlásil běloruský prezident Alexander Lukašenko. Řekl rovněž, že jej znepokojují vojenská cvičení v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Prohlášení učinil jen několik hodin po první telefonátu s Putinem.

Kreml po telefonátu Putina se svým běloruským protějškem prohlásil, že oba muži vyjádřili naději, že se současnou krizi podaří rychle vyřešit. Lukašenko zároveň prohlásil, že země nepotřebuje žádné vnější mediátory. Do této pozice se přitom již dříve nabídlo Polsko či pobaltské státy.

V Česku se uskuteční dva protesty

Na Staroměstském náměstí v Praze začala  neděli v 18:00 druhá víkendová demonstrace k vyjádření solidarity s demonstranty v Minsku a dalších běloruských městech. Shromáždění s názvem Svobodné Bělorusko 2020 je reakcí na prezidentské volby a stupňující se násilí bezpečnostních složek proti demonstrujícím občanům v Bělorusku. Zahájení nedělní demonstrace v centru Prahy se účastnilo podle odhadu zpravodaje ČTK zhruba 400 až 500 lidí, řada z nich má vlajky Evropské unie a historické vlajky Běloruska. Demonstrace se v neděli koná také v Brně. Akce organizují čeští občané spolu s Bělorusy, z nichž mnozí odešli v minulosti ze země kvůli režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

"Naším hlavním požadavkem je aktivní tlak české vlády na rychlejší a rozhodnější postup ve spolupráci s ostatními státy Evropské unie. Sankce a další nástroje jsou důležitou možností jak v případě diktátora Běloruska, tak proti případné intervenci Ruska," uvedl Michal Majzner, jeden z organizátorů pražské akce.

Na Staroměstském náměstí stojí improvizované jeviště a projekční plocha, na kterou hodinu před začátkem akce organizátoři začali promítat záběry z demonstrací v Bělorusku. Účastníci demonstrace mají kromě vlajek i transparenty, nápisy na některých z nich vybízejí k odchodu nynějšího prezidenta Lukašenka, za národem zvolenou prezidentku Běloruska považují Svjatlanu Cichanouskou. Podle pořadatelů by akce měla trvat do 19:30 a její součástí bude i živé spojení s Běloruskem.

ČTK v neděli Babiš řekl, že vláda se nebude situací v pondělí zabývat a že o věci komunikuje s evropskými lídry. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ČTK napsal, že vláda má pozici jasnou a že byla obsažena v mandátu pro jednání Rady pro zahraniční věci (FAC) EU.

Největší protivládní protest za 26 let

V Bělorusku protesty proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům pokračují už týden. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila "drtivé vítězství" dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka. Přívrženci opozice však tvrdí, že vláda oficiální výsledky zmanipulovala. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí.

Podle agentury AP se jedná o největší protivládní vzedmutí v Bělorusku od roku 1994, kdy se Lukašenko chopil moci. Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu.

Zaměstnanci běloruské státní televize BT jsou připraveni stávkovat, oznámila podle agentury Ria Novosti televizní moderátorka a režisérka dvou televizních kanálů Natallja Bibikavová. V reakci na zprávu se do redakce televize v sobotu vydaly předsedkyně horní komory parlamentu Natallja Kačanovová a prezidentská mluvčí Natallja Ejsmantová, aby zde situaci urovnaly. Schůze se zaměstnanci však neproběhla podle jejich představ a před budovou televize protestovala tisícovka lidí, kteří požadovali nezkreslené informování o současném dění v Bělorusku po zpochybňovaných prezidentských volbách.

Bibikavová původně uvedla, že stávka je plánována na pondělí, ale neupřesnila, kolik lidí se jí má účastnit. Bibikavová zároveň sdělila, že po sobotních událostech neví, co bude dál.

Na prezidentovu mluvčí a na šéfku horní komory parlamentu, které se vydaly do sídla televize jednat se zaměstnanci, čekal už u vchodu dav, který skandoval hesla "Pravdu!" a "Hanba!". Uvnitř bylo okolo 200 lidí, někteří s transparenty, a postupně přicházeli další. Kačanovová schůzi se zaměstnanci zahájila slovy, že 80 procent Bělorusů volilo Lukašenka, načež lidé v sále, kteří Lukašenka nevolili, začali zvedat ruce a ukázalo se, že jich je většina.

Jeden z účastníků schůze redaktorům Tut.by sdělil, že někteří zaměstnanci se tázali, proč státní televize nezobrazuje pravdivě dění v ulicích. Na to Kačanovová podle portálu řekla: "Vaše konkurence také všechno ukazuje jen z jednoho úhlu." Podle dalších účastníků schůze varovaly Kačanovová a Ejsmantová před "rozhoupáváním loďky".

Mezitím se před budovou televize shromáždili lidé, kteří požadovali pravdivé informování o současné situaci. Podle Tut.by jich byla na místě asi tisícovka. Předsedkyně horní komory parlamentu a prezidentská mluvčí odešly z budovy zadním vchodem.

Svou podporu opozici vyjádřil běloruský fotbalista Ilja Škurin, který prý nehodlá znovu hrát za národní tým, dokud bude v čele země stát Lukašenko. "Odmítám reprezentovat zájmy tohoto výběru, dokud bude u moci Lukašenkův režim. Ať žije Bělorusko!" napsal na Instagramu útočník CSKA Moskva.

Živě: Lidé chtějí svobodu v Bělorusku. Sledujte demonstraci na Staroměstském náměstí