Samochvála nejen smrdí, ale může se i vymstít. Andrej Babiš se koncem dubna na Radiožurnálu chvástal, jak skvěle zvládl koronavirus. "Jen pro vaši informaci jsem byl pozván do nejlepší společnosti z hlediska řešení koronaviru na světě. Měli jsme videokonferenci s premiérem Austrálie, Izraele, Řecka, Norska, Dánska, Rakouska. Celosvětově se ví, že tyto země to zvládly nejlépe, a Česká republika je všude na světě dávána za příklad," pravil. Teď už by Babiše nikdo do nejlepší společnosti nezval. Hned dvě z "premiantských" zemí − Řecko a Norsko − zařadily Českou republiku na seznam rizikových států. Češi, kteří se rozhodnou do Norska či Řecka cestovat, mají povinnost prokázat se negativním testem. Mezi turisty, kteří Babišovi uvěřili, jak jsme na tom skvěle, a nakoupili zájezdy, vládne panika. A naše vláda se nezmůže na víc než na brblání, že to není od Řeků fér. Něco se pokazilo.

To něco spočívá bohužel ve fungování státu. Na jaře byl úspěch v boji proti koronaviru daný tím, že náš stát má nadprůměrnou schopnost nařizovat a vynucovat. Vláda velmi rychle zavřela ekonomiku a hranice, a to i zevnitř, ač to zřejmě nebylo v souladu s ústavou. Nařídila nošení roušek úplně všude, ač roušky nedokázala zajistit a lidé si je museli vyrobit většinou sami. Zaklekávací metoda tehdy fungovala, počty nakažených a obětí byly nižší než ve většině evropských zemí. Ovšem když krize přešla do fáze, kdy už se nedá postupovat skrz tupě plošné zákazy a příkazy, ale je třeba uplatňovat jemnější a chytřejší opatření, je to najednou obráceně. Rázem jsme na chvostu Evropy. Počet nových případů je u nás v přepočtu na velikost populace třikrát větší než v Německu a čtyřikrát než v Babišem tak kritizované Itálii. Závěr je jednoznačný a smutný: chytrá řešení fungují v jiných zemích daleko lépe než u nás.

Co dělat? Česká vláda by především konečně měla přestat strkat hlavu do písku. Měla by si uvědomit, že zařazením Česka na blacklist jí Řecko či Norsko něco vzkazují. A že obraz, jak nyní zvládá krizi, opravdu není lichotivý. Jediná správná reakce by byla přestat fňukat do telefonu premiérům aktuálně úspěšnějších zemí a začít něco reálně dělat. Pro začátek třeba popřát sluchu expertům z terénu, kteří stále silněji varují, že situace u nás není dobrá. A co je horší − že příprava na pravděpodobnou podzimní vlnu infekce kulhá. Z hygienických stanic se ozývají hlasy, že jejich pracovníci stíhají trasovat nákazu jen tak tak už teď. Jak asi budou stíhat na podzim, když případů koronaviru pravděpodobně výrazně přibude? Vážné problémy jsou i s kapacitou testování. Primář oddělení klinické mikrobiologie Thomayerovy nemocnice tvrdí, že představa ministerstva zdravotnictví, že se za současných podmínek zvládne 15 tisíc testů denně, je zcela mimo realitu. Fakta jsou v jeho podání jasná: chybí vybavení, chybí lidé. A ministerstvo zdravotnictví dělá mrtvého brouka. Tohle může dopadnout dobře leda šťastnou shodou okolností.

Je možná pravda, že ministři Babišovy vlády spí čtyři hodiny denně. Ovšem podstatnější je, jestli vnímají realitu, když jsou vzhůru. Takže, dámy a pánové, budíček. Konec marketingových vyprávěnek o tom, jací jsme koronaviroví premianti, a makat. Čas se krátí.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru