Zastavit či jen snížit těžbu ropy není jednoduché ani levné. Přesto se v květnu celosvětová těžba klíčové energetické suroviny, na níž z velké míry stále závisí světová doprava i chemie, snížila o desetinu. Propad poptávky způsobený pandemií koronaviru, následným zastavením ekonomik a drastickým omezením dopravy byl tak velký, že ani přiškrcení ropných kohoutů ke stabilizaci ceny nestačilo a z "černého zlata" se stal horký brambor. Až tak horký, že v Americe se barel ropy dodaný v květnu prodával za vysoce zápornou cenu. To byla sice jen krátkodobá epizoda, ale nízké ceny přetrvávají. Pro těžaře z ropných břidlic, kteří "olej" dobývají s vysokými náklady, šlo o knock-out. V Severní Dakotě, která se díky novým technologiím těžby stala jakýmsi americkým Kuvajtem, kde se vytěží na obyvatele desetkrát víc ropy než v Texasu, tak během několika měsíců těžba klesla o čtyřicet procent.

Pro svět je to důležitá zpráva, protože právě ropa z břidlic udělala z USA největšího producenta a poprvé od poválečných let i významného vývozce ropy. Podle dat agentury Refinitiv, sledující trasy tankerů a shromažďující data z přístavů, Američané během tohoto měsíce vyvezou jen do Asie hodně přes 50 milionů barelů ropy. To zdaleka překonává loňský podzimní rekord. Jde o výrazně větší objem, než jaký proudí ze všech norských nalezišť. To se ale v následujících měsících nemůže opakovat. Surovina, která nyní proudí do asijských rafinerií, je totiž z jarních kontraktů, kdy trh s ropou zkolaboval a výrazně se snížily i poplatky za dopravu.

Nyní americká produkce klesá, těžaři zatížení nejvyššími náklady a často i velkým dluhovým břemenem bankrotují. Opuštěných lokalit, kde se dosud ropa dobývala, rychle přibývá. To vedle finančních nákladů znamená v mnoha případech i zátěž pro životní prostředí, protože o unikající metan, skleníkový plyn výrazně nebezpečnější než oxid uhličitý, se nikdo nestará. Podle vládních údajů je v USA na dva miliony nezabezpečených vrtů, z nichž uniká tolik metanu, že to dělá v klimatické rovnováze stejné škody jako provoz jednoho a půl milionu aut. Amerických aut. Evropských, která mají typicky menší spotřebu a produkují tak při provozu méně CO2, a navíc toho méně najezdí, by musel být ještě delší zástup, aby udělaly v atmosféře stejnou paseku.

Ovšem koráby silnic transformované v posledních desetiletích do obřích pick-upů či několikatunových SUV nejsou tím, čím dnes Amerika oslovuje svět. Hitem, jehož potenciál doceňuje − a zřejmě už i hodně přeceňuje − také burza, jsou vozy značky Tesla. Její Model 3 se stal loni nejvyráběnějším elektromobilem světa. Jeho technické kvality, zejména dojezd, ukazují, že lithiovými bateriemi poháněné vozy už dozrály. Z Tesly se tak už stala středně velká automobilka. Na současné produkci kolem půl milionu aut ročně se však Elon Musk, šéf i největší akcionář Tesly, rozhodně nechce zastavit a plánuje další expanzi. Sílu mu dodává fakt, že firma dosáhla malého zisku i v extrémně těžkém čtvrtletí, kdy kvůli koronaviru stály výrobní pásy její největší továrny. Investoři jsou v euforii a akcie stoupají k nebesům. Těsně před prázdninami tak hodnota Tesly převýšila tržní kapitalizaci největšího západního ropného koncernu Exxon a dnes už její náskok činí téměř 100 miliard dolarů. I Wall Street se může mýlit, ale peníze investorů mluví jasně.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru