Vláda včera schválila připravovaný model na výkup elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chce tak poskytnout dostatečné garance státem ovládané energetické firmě ČEZ. Ta jinak projekt označovala za příliš rizikový a bez dostatečných záruk se do výstavby odmítala pustit.

Jedním z hlavních rizik výstavby je právě cena elektřiny na trhu. Ta se jen v posledních pár letech pohybovala mezi 20 a 60 eury za megawatthodinu. To je ale pro nový jaderný blok příliš málo, a projekt za nižší stovky miliard korun by se tak nikdy nezaplatil.

Návrh vlády počítá s tím, že se pevně určí tzv. garantovaná výkupní cena. "Musí být stanovena férově. Prvně to znamená, že musíme znát náklady. Měla by se proto vysoutěžit cena nového bloku − ta se skládá z dodávky elektrárny a nákladů financování. Vstupují do toho také inflační faktory. Z toho vám vyjdou celkové náklady. K tomu přidáte přiměřený zisk. Na jak dlouho, to bude ještě předmětem jednání," komentoval její nastavení v květnu pro HN šéf ČEZ Daniel Beneš.

6 mld. eur

(162 miliard korun) je očekávaná suma za stavbu nového bloku Dukovan v současných cenách.

Stát bude za tuto cenu elektřinu od ČEZ následně vykupovat. A dál ji pak prodávat na trhu. Riziko nicméně neponese stát, ale spotřebitelé. Pokud by byla cena na trhu nižší než garantovaná, doplatí zákazníci zbytek v rámci takzvané regulované složky ceny elektřiny. Ta tvoří asi polovinu konečné faktury. Pokud by ale stát prodal proud se ziskem, o tuto sumu naopak spotřebitelům poplatky sníží.

"Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe − při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny − při vyšší spotřebě elektřiny," uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Výše garantované výkupní ceny ještě není stanovena, vláda ale počítá s 50 až 70 eury za megawatthodinu, a to podle délky podpory. Ve svých odhadech do budoucna je optimistická − elektřina na trhu prý bude v roce 2040 stát 91 eur a zákazníci díky jádru ušetří.

Analytici naopak upozorňují na to, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý a jedná se spíše o spekulace. Záměr už dříve kritizovali ekologové.

Kdyby se odhady vlády nevyplnily a elektřina stála například jen 20 eur jako v roce 2016, zaplatí spotřebitelé za podporu jádra každý rok 10 miliard korun.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě financoval bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.

Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru