Na rozsáhlé louce lemující řeku Dyji, která tady tvoří hranici s Rakouskem, se tyčí osamocená důstojná torza staletých dubů.

Na jejich seschlých horních větvích, které se ještě vzpínají k obloze, mají hnízda čapí rodiny.

Zchátralí velikáni patří k tomu nejcennějšímu, co přírodně mimořádně bohatá oblast soutoku řek Moravy a Dyje, známá i památkami Lednicko-valtického areálu, nabízí. Jsou symbolem její krásy, ale i pozvolného úpadku. Přírodovědci a lesníci zatím nenalezli shodu v tom, jak k tak vzácné krajině přistupovat.

Smíšené lužní lesy, táhnoucí se od Valtic až ke splynutí největších moravských řek na hranici se Slovenskem, jsou ojedinělé nejen v Česku. "Spolu s Pálavou je to naše biologicky nejbohatší území. Podobné není v celé střední Evropě, nejblíže v Chorvatsku kolem řek Sáva a Dráva," říká entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Rozmanitost hmyzu na více než 120 čtverečních kilometrech lesů a luk podle něj nemá daleko k jihoamerickým pralesům.

Jedním z důkazů je nejmohutnější dub v oblasti. Vypíná se do výšky 27 metrů, má obvod kmene přes osm metrů a je starý skoro 400 let.

Dnes už polomrtvý obr stále slouží jako domov mnoha druhů hmyzu, ptáků i lišejníků. Na jeho patě jsou například vidět piliny, které mají na svědomí larvy chráněného a vymřením ohroženého tesaříka obrovského. V kůře jsou vidět i otvory, kterými brouk, který dorůstá až do šesti centimetrů, vylézá.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se