Koncertní sál, nový stadion Za Lužánkami, nová porodnice. To je jen několik staveb, které v Brně mají v příštích letech vzniknout. O některých projektech se začalo mluvit poměrně nedávno, o jiných snily už předchozí generace. Další existují teprve na papíře. Jak tedy bude, nebo nebude vypadat Brno blízké budoucnosti?

Plány moderního Brna jsou velkolepé. Počítá se s velkorysou atletickou halou, stadionem pro fotbalovou Zbrojovku, nejkvalitnějším koncertním sálem ve střední Evropě, novými čtvrtěmi i tramvajovými linkami. Většina nápadů ale zatím zůstává jen na papíře. Fotbalový stadion Za Lužánkami roky chátrá, místo koncertní haly se lidé dívají jen na prázdnou proluku v Besední ulici a místo atletů se na planině u univerzitního kampusu prohání jen vítr.

Nádraží má zelenou

Plánování bývá občas zdlouhavé. Například o novém vlakovém nádraží Brňané mluví už celé století. Debaty o tom, zda nádraží odsunout ze současné polohy v centru o necelý kilometr dál na jih, začaly už za první republiky. Plánů se pak nevzdali ani komunisté a v posledních několika letech se téma odsunu nádraží stalo tím, co prohrávalo, nebo naopak vyhrávalo volby. Vlaky ovšem přes veškeré proklamace politiků a architektů pořád zastavují na stejném místě a v existenci nového železničního uzlu začne většina Brňanů věřit teprve ve chvíli, kdy ho uvidí na vlastní oči.

50 miliard

Nové brněnské vlakové nádraží s celou čtvrtí za 50 miliard se posune 800 metrů jižněji od toho současného.

Podle zastánců odsunu je projekt za ne méně než 50 miliard korun nutný z několika důvodů. Technický i kapacitní stav současného nádraží je neudržitelný a moderní nádraží je nutné postavit na volném prostranství, kde je v současnosti jen autobazar a spousta náletových dřevin. Odpůrci odsunu naopak tvrdí, že projekt není dostatečně dobře připraven, zkolabuje kvůli němu městská hromadná doprava a nádraží lze modernizovat jen o pár desítek metrů dál oproti dnešní poloze.

Takzvaná "varianta Řeka" nicméně nakonec uspěla a o definitivním přesunu nádraží rozhodla v roce 2018 i vláda. Kancelář městského architekta proto v současné době připravuje spolu se Správou železnic a s vedením města mezinárodní urbanisticko-dopravně architektonickou soutěž. "Jejím předmětem je návrh nového hlavního nádraží včetně zastřešení a podoby nástupišť a také návrh dispozic vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly," vysvětluje náměstek primátorky Petr Hladík.

V případě přesunu brněnského hlavního vlakového nádraží takzvaná „varianta Řeka“ nakonec uspěla a o přestěhování rozhodla v roce 2018 i vláda.
V případě přesunu brněnského hlavního vlakového nádraží takzvaná „varianta Řeka“ nakonec uspěla a o přestěhování rozhodla v roce 2018 i vláda.
Foto: Shutterstock

Čtvrť vedle čtvrti

Čilý stavební ruch bude panovat i v okolí budoucího nádraží, kde má vyrůst zbrusu nová městská čtvrť pro 15 tisíc lidí. Alespoň takové jsou plány developerů, kteří tu už dlouhá léta vlastní lukrativní pozemky. Investovat zde chce například finanční skupina J&T, která plánuje vystavět několik domovních bloků s byty, kancelářemi, obchody a službami. Finální podobu lokality o rozloze 140 hektarů si chce ovšem diktovat město, právě skrze svou příspěvkovou organizaci Kancelář architekta města. "Za město především chceme, aby nová čtvrť přirozeně navazovala na okolní zástavbu, aby měly budovy přiměřené měřítko, aby měla čtvrť kvalitní ulice a veřejná prostranství nebo aby se v nové výstavbě uplatňovala adaptační opatření pro klimatické změny," vysvětluje hlavní architekt města Brna Michal Sedláček. Původně byla výstavba známá pod jménem Jižní centrum, avšak název se už po letech dohadů a mnoha neprůhledných prodejích pozemků natolik zprofanoval, že se dočkal rebrandingu − nově se čtvrť má jmenovat Trnitá.

Brněnské projekty

Probíhající nebo dokončované:

  • dostavba úseku VMO Žabovřeská
  • tramvaj Plotní
  • tramvaj do Kampusu
  • rekonstrukce autobusového nádraží Zvonařka

Plánované:

  • porodnice v Bohunicích
  • Atletická hala Kampus
  • víceúčelová sportovní hala na Výstavišti
  • fotbalový stadion Za Lužánkami
  • nový magistrát na Benešové
  • lanová dráha Pisárky–Bohunice
  • dopravní terminál Starý Lískovec
  • Kreativní centrum v prostorách Káznice
  • sportovní areál v Pisárkách
  • tramvajová trať do Staré Líšně
  • tramvajová trať Ečerova–Kamechy

Nedaleko ní plánuje vedení města další velký projekt, kterým chce zahojit urbanistické rány. Pod označením "Chytrá čtvrť Špitálka" se neskrývá nic menšího než přeměna nevyužívané části brněnských tepláren a přilehlého okolí v moderní komplex bytů, obchodů i prostorů pro start-upy. Důraz je přitom na udržitelnosti, nízkoenergetičnosti a minimální zátěži na životní prostředí. Více o projektu se dočtete v samostatném článku v tomto magazínu.

Nová Zbrojovka

V Brně nalezneme také několik desítek menších i větších brownfieldů, z nichž se mají do budoucna stát výstavní čtvrti. Jednou z největších lokalit je i areál bývalé Zbrojovky. V továrním komplexu o rozloze více než 20 hektarů se odnepaměti vyráběly zbraně, od pušek a kulometů až po kanony pro wehrmacht během války. Avšak počátkem tohoto století zbrojařská fabrika zkrachovala a opuštěný areál se postupem času ocitl ve vlastnictví skupiny CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka. Ta v roce 2016 představila velkorysý projekt Nová Zbrojovka, zahrnující moderní administrativní budovy, obytné zóny nebo obchodní a volnočasové prostory.

Cílem je areálu navrátit život a vytvořit zde moderní čtvrť, která poskytne kvalitní možnosti bydlení, pestrou nabídku služeb a nákupních, pracovních i odpočinkových příležitostí. Podobu celého projektu navíc mohli ovlivnit i sami Brňané, a to prostřednictvím internetového hlasování a připomínkování. "Mezi nejčastější podněty patřila přání zakomponovat do areálu více zeleně společně s vodními plochami, vybudovat sportoviště a v neposlední řadě i kvalitní infrastrukturu a napojení na zbytek města," říká mluvčí projektu Jakub Velen. Realizace je plánována do několika etap. V červnu 2016 odstartovaly sanační práce, v dalších krocích bude následovat odstranění staticky nevyhovujících staveb a zároveň rekonstrukce části stávajících objektů. Celý areál by měl být hotov do 15 let.

Společnost CPI Property Group představila roku 2016 projekt Nová Zbrojovka, zahrnující moderní administrativní budovy, obytné zóny i obchodní a volnočasové prostory.
Společnost CPI Property Group představila roku 2016 projekt Nová Zbrojovka, zahrnující moderní administrativní budovy, obytné zóny i obchodní a volnočasové prostory.
Vizualizace: Kancelář architekta města Brna

Za zábavou i poznáním

Spolu s odsouváním nádraží se nejdéle plánuje nový koncertní sál pro filharmonii. Na rozdíl od vlakové stanice je ale Janáčkovo kulturní centrum podstatně blíže dokončení. První etapa zahrnující podzemní parkoviště je už dva roky hotová, samotná budova získala nedávno stavební povolení a vypracovává se projektová dokumentace. "Pro diváky bude sloužit kromě samotného koncertního sálu, do jehož hlediště se jich vejde 1100 až 1200, také třeba kavárna. V zázemí pro zaměstnance bude většina místností sloužit jako tzv. ladírny, tedy šatny hudebníků, dále nahrávací studio, zkušebny, sklady a podobně," popisuje hlavní projektant Petr Hrůša. Zástupci města předpokládají, že stavební práce začnou nejpozději na jaře 2022.

Oproti tomu přípravy pro Dokumentační centrum holokaustu na Moravě jsou prozatím na úplném začátku. "Půjde o multižánrovou, interaktivní expozici odpovídající 21. století. Nemá být a nebude domem hrůzy. Chce zmapovat celou pestrou historii židovských komunit u nás a být silnou připomínkou věcí, které nikdy nesmíme zapomenout, ale také živoucím společenským centrem v srdci Brna," vysvětluje iniciátor projektu, spisovatel a vydavatel Martin Reiner. Moderní muzejní budova vyroste nedaleko míst, kde stávala první brněnská synagoga, kterou vypálili nacisté v roce 1939. Na příští rok je plánovaná mezinárodní architektonická soutěž.

Zda se tyto, ale i další připravované stavby a projekty skutečně zrealizují, bude záviset také na dvou věcech. První z nich je přijetí nového územního plánu, který se připravuje a měl by být schválený do dvou let. Dalším neopominutelným faktorem je ekonomická krize související s pandemií koronaviru. Mnohé projekty se mohou odložit na později, případně úplně škrtnout. Velkou roli sehraje i stát a jeho ochota investovat. "Pokud stát začne masivně investovat do stavební infrastruktury, jako jsou dálnice, silnice, železnice, může to Brnu výrazně pomoci. Podobné projekty se totiž v posledních letech realizovaly jen velmi pomalu," říká hlavní městský architekt Michal Sedláček.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Magazín Brno.

Související