Pracoval v Praze, New Yorku, Moskvě, Santa Monice i Los Angeles. Po letech v cizině se Michal Sedláček vrátil do Brna, kde se stal hlavním městským architektem. Nyní má před sebou klíčový úkol − dokončit nový územní plán.

Jaké reakce na připravovaný územní plán máte?

Lidé především oceňují to, že se jim návrh územního plánu snažíme představit a nasloucháme jejich názorům. Je to poprvé, co se v Brně územní plán takto intenzivně komunikuje. Za měsíc jsme objeli 10 městských částí, které nás přímo požádaly o představení na jejich veřejných zastupitelstvech, navíc jsme připravili čtyři setkání s veřejností Plán jede k vám. V době pandemie koronaviru jsme navíc živě vysílali dva on-line přenosy. Zodpověděli jsme stovky dotazů. Na začátku setkání byli někteří lidé plní emocí, v bojovné náladě, ale na závěr nám i zatleskali. Ocenili, že jsme je nepřišli přesvědčovat, aby si nedávali připomínku nebo námitku, ale že jim chceme hlavně vysvětlit důvody, proč jsou věci v návrhu tak, jak jsou.

Nový územní plán má vyřešit problémy s bydlením v Brně. Podaří se to?

Ano. Plán přinese nové možnosti pro stavbu bytů a čtvrtí nejen v širším centru města. Je potřeba říci, že Brno má platný územní plán z roku 1994, je jeden z nejstarších v republice. Plochy pro bydlení jsou v něm proto už prakticky vyčerpané, případně výstavbě brání chybějící infrastruktura nebo protipovodňová opatření. Také proto ceny bytů za poslední roky narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede k tomu, že lidé jsou nuceni stěhovat se mimo město. Jedním z cílů nového územního plánu je naopak umožnit lidem, aby mohli bydlet tam, kde pracují, tedy vytvořit město krátkých vzdáleností. S tím souvisí i to, že nový územní plán podporuje smíšenost funkcí, tedy aby na jednom místě vznikalo jak bydlení, tak prostor pro služby, pracovní příležitosti a trávení volného času.

1994

Brněnský územní plán z roku 1994 je jeden z nejstarších v republice. Plochy pro bydlení jsou v něm proto už prakticky vyčerpané.

Počítá se i s přeměnou brownfieldů?

Především jde o bývalé průmyslové areály podél řeky Svitavy, jako jsou Šmeralovy závody, Mosilana nebo Špitálka. Mohly by tady vzniknout nové čtvrti s bydlením i pracovními příležitostmi až pro 30 tisíc lidí. Navíc to budou čtvrti v blízkosti řeky a historického centra města. Přeměna brownfieldů je ale dlouhodobý proces, nejprve je potřeba postavit tady chybějící infrastrukturu, cesty, kanalizaci a další věci. Pomoci by měla také dlouho plánovaná Brněnská třída, která by měla tyto lokality propojit. Zatím nejblíž realizaci je chytrá čtvrť Špitálka.

Věříte, že územní plán bude do roku 2022 hotový?

Zatím jde vše podle harmonogramu, po skončeném veřejném projednání máme rok na vypořádání všech připomínek a námitek. V roce 2021 nás čeká ještě opakované veřejné projednání návrhu a poté opět kolečko vypořádání připomínek a námitek. Poté zastupitelstvo návrh schválí a vydá. Je potřeba říci, že územní plán je týmová práce, spolupracujeme s pořizovatelem, Odborem územního plánování a rozvoje magistrátu města Brna i pověřeným zastupitelem. A proč je rok 2022 klíčový? V tomto roce totiž podle stavebního zákona končí platnost stávajícího územního plánu. Pokud bychom to nestihli, město Brno by zůstalo bez územního plánu, což by zastavilo veškerý rozvoj − a to rozhodně nechceme.

Michal Sedláček (56)

Vystudoval Fakultu architektury na VUT v Brně a Školu architektury na AVU v Praze. Po studiích pracoval v New Yorku, Moskvě a Los Angeles, kde v roce 2007 založil pobočku architektonické firmy Aedas. Od roku 2016 je ředitelem Kanceláře architekta města Brna.

Už přes sto let se hovoří o stavbě nového nádraží v Brně. Jak aktuálně vypadají přípravy?

Po sto letech dohadů se projekt konečně posouvá správným směrem. Nejen že padlo definitivní rozhodnutí o poloze nádraží u řeky, ale také jsme začali s přípravami mezinárodní urbanisticko-dopravně architektonické soutěže na budovu nového nádraží a okolních veřejných prostranství. Na soutěži spolupracujeme se Správou železnic a městem. Vypíšeme ji ještě letos.

V souvislosti se stavbou nádraží by měla vzniknout i takzvaná čtvrť Trnitá. Je už známa její konkrétní podoba?

Bude to atraktivní městská čtvrť v docházkové vzdálenosti od historického centra, lemovaná řekou Svratkou. Nabídne bydlení pro 10 až 15 tisíc lidí, pracovní příležitosti, služby i široké možnosti trávení volného času. Jejím centrem povede bulvár lemovaný obchody, se širokými chodníky, stromořadími, cyklostezkami, stejně jako prostorem pro městskou hromadnou a osobní automobilovou dopravu. Pro město jsme právě dokončili aktualizaci územní studie, která je základním dokumentem pro rozvoj tohoto území. Pro nás je prioritou, aby nová čtvrť plynule navázala na okolní zástavbu a stala se přirozenou součástí města.

Nedávno vznikla vize a strategie Brna do roku 2050. Jak byste chtěl, aby Brno za 30 let vypadalo?

Budoucnost se nedá moc předvídat, mám oblíbené sci-fi filmy, zajímá mě, jak zobrazují právě města budoucnosti. Přesto Brno vidím za 30 let jako atraktivní město s půl milionem obyvatel, které si zachová svůj jedinečný charakter a atmosféru. Město, kde se bude dobře žít, bude nabízet dostatek bydlení, pracovních příležitostí a možností trávení volného času. Centrum vysokých škol, výzkumu, moderních technologií a kultury. Město s novým nádražím spojené rychlou železnicí s Prahou, Vídní a dalšími evropskými městy. Takové, které se bude rozvíjet, a přitom si zachová dostatek zeleně.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Magazín Brno.

Související