Alkohol si u nás denně dopřeje 600 tisíc lidí. Je vnímán jako součást života a společnost je k jeho užívání tolerantní. Průměrná spotřeba je dlouhodobě vyšší než 11 litrů čistého alkoholu na osobu ročně (podle použité metodiky). Téměř 70 procent spotřebovaného alkoholu v zemi vypije pouhá pětina populace.

Ve většině evropských zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku naopak rostla. Průměrný český muž ročně vypije dokonce více než 18 litrů čistého lihu. Téměř na současnou úroveň se spotřeba vyšplhala už v roce 1992. Maxima dosáhla v roce 2008, ale ještě v roce 2013 byli Češi ve spotřebě alkoholu na osmém místě. Více pili například Němci, Rakušané, Litevci nebo Rusové. Trend v objemu konzumace alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v Česku za posledních pět let vykazuje mírný pokles, v letech 2008 až 2018 podle ČSÚ o 5,77 procenta. Negativní dopady způsobené konzumací alkoholu během posledních 10 let poklesly, ubylo trestných činů i nehod pod vlivem alkoholu. Ovšem, zvýšil se počet úmrtí na alkoholické onemocnění jater. Trendem je, že Češi pijí stále častěji doma.

Cenová dostupnost alkoholu obecně se dlouhodobě zásadně nemění. Češi utrácejí za alkohol zhruba 3,5 procenta svých příjmů, více než dvojnásobek průměru Evropské unie. Evropa je pak v celosvětovém kontextu centrem konzumace alkoholu. Na konci světového žebříčku jsou převážně muslimské země.

Alarmující je konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česko nad mezinárodním průměrem. U mladších osob převažuje nárazové pití nadměrných dávek ve stylu "binge drinking", u starších každodenní konzumace alkoholu. Významný vzhledem k dopadům na jednotlivce i společnost je podíl neevidované spotřeby alkoholu. Ten je však v Česku skutečně malý.

Typicky česká struktura konzumace alkoholu má těžiště v konzumaci piva (téměř 50 procent), asi 130 litrů na hlavu, doplněné nějakým tím panákem (až 29 procent) a teprve třetí příčku zaujímá alkohol obsažený ve víně. Tento charakteristický vzorec se pozvolna mění. Pivaři preferující klasické hospody stárnou a mizí. Mladí muži hlásící se k pití piva jsou stále nejpočetnější skupinou, ale oproti starším konzumují méně díky nižší frekvenci pití. Navíc svůj zájem více štěpí mezi ostatní alkoholické nápoje. Podíl žen pivařek dlouhodobě klesá a pohybuje se pod 60 procenty žen, jejich spotřeba přepočítaná na osobu stagnuje (dvě piva týdně).

Již desítky let trvá růst konzumace vína (na necelých 20 litrů na osobu ročně), čemuž nahrává i zvyšující se podíl žen v populaci v souvislosti se stárnutím populace. Uvážíme-li rostoucí oblibu vína u žen i mladších mužů a dále srovnatelně vyšší podíl alkoholu ve víně, tak výpadek stárnoucí populace konzumentů piva je v jisté míře kompenzován.

Pokud jde o lihoviny, spotřebuje jich Čech ročně asi sedm litrů a preferuje rum či vodku, představující bezmála polovinu jejich spotřeby. S odstupem následuje brandy a ovocné destiláty. Vzhledem k mladší generaci od dětství zvyklé na sladké limonády roste obliba likérů, sladšího pití s nižší lihovitostí.

Konzumace destilátů poklesla po metanolové aféře a k předešlé úrovni se již nevrátila. Domácí spotřebu ovlivňuje i nárůst počtu zahraničních turistů, přeshraniční nákupy alkoholu, tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery a zahraniční pracovníci z východních zemí.

Související
Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru