Od nástupu ministra Víta Bárty na ministerstvo dopravy uběhlo deset let a připomínka jeho kroků stavaře stále straší. Nejdrastičtější opatření pak Bárta, zakladatel a faktický šéf strany Věci veřejné, jež vydržela v parlamentu jen jedno funkční období, spustil čtyři týdny po usednutí do ministerského křesla: zastavil všechny stavby na železnici a k tomu i řadu projektů v silniční dopravě. Donutil ho k tomu prudký pokles výdajů státu na dopravní infrastrukturu. Bárta si chtěl radikálním krokem vynutit zlevnění staveb, i těch, kde již byla smlouva podepsána. Předražení českých inženýrských staveb − pod drobnohled se dostaly hlavně dálnice − se během výrazné konjunktury po vstupu do EU totiž stalo veřejným tématem, a tak měl Bártův postup i příznivce.
Zastavení výstavby a zamrznutí projektů, k němuž tehdy došlo, však cítíme dodnes. Města a obce, jež čekají na obchvat, který už měl být podle starých plánů dávno dokončen, jsou velkým poraženým tehdejšího šetření. Pouštění žilou čekalo i celé stavebnictví, které bylo v útlumu déle než zbytek ekonomiky.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru