Není ani nutné vyrazit do terénu, stačí jízda po D1. Skýtá pohled na chřadnoucí torza stromů, která střídají zelené porosty. Žalostný pohled na české lesy způsobil kůrovec, který ročně spase desítky milionů kubíků. A také sucho, jež škůdci k hostině na smrkových monokulturách vytváří ideální podmínky. "Je velice dobře přizpůsoben počasí. Maximálně nebude chvíli létat, pak vysvitne sluníčko a on všechno, co zmeškal, absolvuje," říká Marek Turčáni. Odhaduje, že invazi žravých brouků nezadrží ani deště v posledních týdnech. Jedinou formou obrany je podle experta a pedagoga budování druhově pestřejšího lesa a koordinace boje proti kůrovci na celostátní úrovni. Člověk se v nové době učí, že o les nemůže pečovat průmyslovým způsobem, míní.

HN: Co lidé dnes chtějí od lesa a je les schopen jim to poskytnout?

V současnosti je les možná ještě žádanější, než tomu bývalo dříve. V poslední době jsme kvůli pandemii nemohli trávit čas na místech s velkou koncentrací osob. Lidé proto více chodili do lesa, kde nemuseli mít roušky. Samozřejmě, každý les má nějakého vlastníka. V Česku je to zhruba na polovině území stát, zbytek jsou soukromníci, města nebo církve a záleží také na nich, co od svého majetku chtějí. Existuje asi 200 tisíc drobných vlastníků, kteří mají třeba hektar lesa a nevědí o něm. Je to obrovská komplikace, když je na tomto území potřeba řešit problém s kůrovcem a není s kým komunikovat.

HN: O jak velkou část lesa jde?

Je to několik set tisíc hektarů, což není malá plocha. Tyto kousky jsou i problém pro okolní větší lesní majetky.

Marek Turčáni (55)

Narodil se v jihoslovenském Lučenci. Studoval na Technické univerzitě ve Zvolenu a na Slovenské zemědělské univerzitě v Nitře. Čtrnáct let působil jako vědecký pracovník v Lesnickém výzkumném ústavu ve Zvolenu. Poté odjel do Japonska, kde v letech 2003 až 2005 pracoval na univerzitě Kanazawa. Po návratu se přesunul do Prahy na Českou zemědělskou univerzitu a v roce 2011 se stal děkanem tamní Fakulty lesnické a dřevařské, post zastával osm let. Na fakultě stále vyučuje a zabývá se především ochranou lesa a velkoplošnými kalamitami.

HN: Co může stát dělat, aby se kůrovec nešířil z těchto míst do okolí?

Státní správa se snaží s těmito majiteli komunikovat, ale je to problém. Měla by vlastníka vyzvat, aby provedl opatření vyplývající ze zákona o lesích. Zákon ukládá povinnost starat se o les a zabezpečit, aby se z něj nešířili škůdci. Když to dotyčný neudělá, stát má jen omezené možnosti. Sahat do majetkových práv není tak jednoduché.

HN: Jak k tomuto stavu vůbec došlo?

Má to historické důvody. Když začali vládnout komunisté, znárodnili lesy a lidé časem zapomněli, že něco vlastní. U zemědělské půdy bylo snazší si to připomenout, protože dává úrodu a lidé se ve větší míře hlásili o vlastnická práva. Vlastníci lesů se během těch čtyřiceti let například přestěhovali do Prahy a jen cestovní náklady by pro ně mohly být vyšší než výnos z lesa.

HN: Není lepší takový kus lesa prodat? A existuje někdo, kdo by ho koupil?

Tito drobní vlastníci se chtějí svých lesů zbavovat a myslím, že to stát považuje za možnou cestu a postupně je odkupuje. Tím se zvětší plocha, na které hospodaří Lesy ČR.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se