V časech hojnosti začali developeři ve svých projektech ve větší míře dbát na estetiku veřejného prostoru, a to jak v rámci velkých urbanistických celků, tak komorních areálů. I díky upravenému veřejnému prostoru bylo snazší získávat nájemce kancelářských budov či přilákat větší počet zákazníků do obchodních center. Majitelům nových bytů se pak domy nacházející se v inspirativním prostředí podepisovaly i na zhodnocování jejich majetku.

Vybudovat kultivovaný veřejný prostor a začlenit do něj umělecká díla, která ho dotvářejí a z daného místa učiní místo jedinečné, lehce zapamatovatelné, se tak pro mnohé developery v posledních letech stalo otázkou prestiže. V době před koronavirem bylo investování do kvality veřejného prostoru ze strany komerčních firem i výrazem dobré kondice české ekonomiky. Bude tomu tak i nadále?

Umění ve městě

Jedním z aktuálních příkladů začleňování umění do veřejného prostoru může být pohyblivá instalace v podobě legendárního Brouka, tedy Porsche 911. Toho jeho autor, sochař David Černý, letos na jaře doslova nabodnul na vysoký špendlík u vjezdu do areálu BB Centra v Praze 4. V případě Brouka se ale zdaleka nejedná o jediný počin Davida Černého, na kterém v Praze spolupracoval s některým z developerů. Dnes již ikonickou Kafkovou hlavou ozvláštnil areál obchodního a kancelářského centra Quadrio v centru metropole, známá je také 12metrová kráčející plastika Trifot před galerií Czech Photo Centre v Nových Butovicích.

Výzva nejen pro brownfieldy

Před třemi lety Černého sousoší nazvané Pegasové obohatilo Waltrovku v Praze 5. Sochy, které jsou napůl koňmi a napůl motory, kdy motory nahrazují přední část trupu koně a jeho hlavu, zde originálním způsobem evokují historii areálu, v němž byly vyráběny letecké motory. Ostatně brownfieldy jako takové jsou místem přímo vybízejícím ke kultivaci a neotřelému zážitku. Genius loci projektu Rezidence Pergamenka, který vzniká v pražských Holešovicích, umocní veřejný prostor tvořený parkem s revitalizovaným ocelovým skeletem bývalých skladových budov areálu Ferona. Vznikne tak unikátní koncept industriální zahrady, která doplní moderní architekturu celého projektu. Mimo jiné zde bude zachována a opravena původní budova prodejny, v níž se bude nacházet bistro a fitness centrum.

Od konce října roku 2014 shlíží na dění v okolí stanice metra Národní třída v centru prahy téměř 11metrová hlava Franze Kafky.
Od konce října roku 2014 shlíží na dění v okolí stanice metra Národní třída v centru prahy téměř 11metrová hlava Franze Kafky.
Foto: Shutterstock

Developeři stojí i za vytvářením venkovních sportovišť pro veřejnost: například Passerinvest Group na svých pozemcích bývalého brownfieldu v pražských Nových Roztylech, kde se chystá stavět byty a kanceláře, již vybudovala běžeckou trať, venkovní posilovnu či workoutové hřiště.

Na vytvoření působivého veřejného prostoru klade důraz i developer Centra Bořislavka v Praze 6. Architekti zde navrhli kancelářské budovy tvarově odvozené od krystalů, které usadili na prostornou piazzettu, na níž bude umístěno monumentální umělecké dílo od Federica Díaze. To bude doplněno množstvím zeleně a vodních prvků, vzniknou zde sluneční lázně, prostor pro farmářské či vánoční trhy a podobně.

Ne vždy se ale musí jednat o zcela nově vybudovaný prvek či moderní umění. Příkladů záchrany drobných památek ve veřejném prostoru se najde mnoho. K těm "developerským" mimo jiné patří například barokní kaplička z 18. století, kterou v sousedství kancelářského centra AFI Karlín v Praze 8 nechal zrekonstruovat jeho developer a současně kolem ní vytvořil nový parčík. Z oblasti zelených ploch jako součásti veřejného prostoru v developerském projektu lze uvést revitalizaci říčky Rokytka v Praze 9, jejíž několikasetmetrový úsek zrevitalizoval developer nové rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín. Na břehu, kde bývala černá skládka, díky tomu vznikla veřejnosti sloužící odpočinková zóna.

Rezignují developeři na tvorbu kvalitního veřejného prostoru?

V základu jsem velký optimista, a tak věřím, že nikoliv. Na jedné straně za nás mluví zkušenost z realizovaných a připravovaných projektů, na druhé pak jistá víra v lidi, kteří se v developmentu pohybují a zadávají nám práci. Je patrná očividná snaha vnímat, že kvalita veřejného prostoru je nedílnou součástí kvalitní architektury jednotlivých budov. Vytváření prostředí, ve kterém se pohybují budoucí nájemci, majitelé bytů a uživatelů služeb, je dnes součástí zadání investorů. Pracuje se s vědomím, že kvalitně řešený prostor může naopak v dobách možné přicházející krize přimět lidi v takových projektech žít a pracovat. Určitě lze pracovat s výší investice, ale nikoliv s tím, že se bude rezignovat na vytváření těchto míst. V mnohém by věci pomohlo větší propojení městského investora a spolupráce na tvorbě navazujících prostranství, stejně tak vyřešení toho, kdo se bude o tyto prostory v budoucnu kvalitně starat. V této oblasti ještě města v mnohém pokulhávají. Ale celkově se situace zlepšuje a i přes možný přicházející útlum bude v nových projektech vždy kladen velký důraz na tvorbu prostoru, ve kterém trávíme svůj život. Jiří Řezák, Qarta architektura

Stane se kultivace veřejného prostoru ohroženým druhem?

Je na místě se obávat, že doba postkoronavirová cestu, po níž se developeři vydali, zásadním způsobem změní a začne platit, že veřejný prostor je území všech a zároveň nikoho, jak tomu v těžších časech bývá? Budou na jeho kultivaci a rozvoj peníze? Nebo ho zainteresované strany budou považovat za zbytný?

"Výši investic do veřejného prostoru ovlivňuje mnoho okolností. Jeho kultivace bývá dlouhodobě podceňována a nebývá na ni vyčleněno mnoho finančních prostředků. Domnívám se, že investoři a developeři, kteří tuto část projektů dosud nepodceňovali a veřejnému prostoru věnovali pozornost, v tom budou i nadále pokračovat," říká Josef Kříž, hlavní architekt společnosti Obermeyer Helika.

To, že se ekonomické dopady koronaviru do oživování veřejného prostoru příliš nepromítnou, potvrzují velcí developeři, kteří už mají s vytvářením hezkého prostředí v bezprostředním okolí svých projektů dlouholeté zkušenosti. Byť někteří připouštějí, že k šetření dojít může.

"Na veřejný prostor v developerských projektech peníze budou. Ne vždy a všude, ale obecně určitě ano. Jde totiž o hodnoty, které v našem životě hrají velkou pozitivní roli a z ekonomického hlediska pomáhají projekty prodávat. I kdybych přijal vidění světa, že koronavirus trvale změní zavedené pořádky, určitě s ním neodchází důležitost zeleně a kvality veřejného prostoru," domnívá se Martin Hubinger, majitel developerské a stavební skupiny Realism. "Pro nás jako urbanistického městského developera je kultivace veřejného prostoru, směřující k dlouhodobé udržitelnosti, přirozenou součástí naší práce. Proto v ní budeme pokračovat i nadále, ať už jde o budování veřejných prostranství, odpočinkových zón a parků, revitalizaci a kultivaci veřejné infrastruktury − opravy chodníků, komunikací včetně veřejného osvětlení, nový městský mobiliář či výstavbu sportovišť a sportovních prvků," přibližuje plány Passerinvest Group Martin Unger, technický ředitel. Ani developer AFI Europe rozpočty na veřejný prostor v rámci výstavby svých velkých urbanistických celků krátit nehodlá. "Veřejný prostor v našich projektech považujeme za důležitý nejen pro jejich provoz, ale i pro návaznost na okolí. Tak, aby příjemný zážitek z pobytu v něm měli jak uživatelé našich projektů, tak široká veřejnost," říká Doron Klein, ředitel AFI Europe pro Českou republiku. "Kromě toho, že chceme, aby se obyvatelé v našich projektech cítili dobře, je požadavek na vybudování konkrétních prvků občanské vybavenosti často i součástí dohody s městskou částí, na jejímž území má nový developerský projekt vzniknout. Například součástí našeho nového projektu na pražském Břevnově je i rekonstrukce zchátralé, historicky cenné barokní kapličky ze 17. století," podotýká Petr Beneš, ředitel společnosti Geosan Development.

Podle Josefa Kříže může mít kultivace veřejného prostoru v časech po koronaviru ještě jeden velmi příznivý aspekt. "Nastartuje pozitivní myšlení lidí a přispěje k jejich motivaci pro návrat do normálního života."


Na cestě k odstranění vizuálního smogu

Červnový program pražského Centra architektury a městského plánování (CAMP) nabídl ukázky a návody, jak se zbavit vizuálního smogu ve městě a vytvořit kvalitní veřejný prostor. Nestihli jste do CAMP zajít? Nevadí. Knihy, které se dané problematice věnují, jsou k dispozici i po skončení akce.

Veřejný prostor, IPR Praha − Kancelář veřejného prostoru

Na cestě k odstranění vizuálního smogu

Autoři: Pavla Melková, Kristina Ullmannová, Kateřina Frejlachová, Viktória Mravčáková a kolektiv Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha

Veřejná prostranství jsou první rovinou, přes kterou město vnímáme a poznáváme. Skrze svoji roli v celku města vyžadují systémovou koncepci provázanou od největšího měřítka celku města až po detail jednotlivých veřejných prostranství. Základem takového procesu je systematický a koncepční celoměstský přístup k rozvoji veřejných prostranství. V Praze se garantem takového přístupu stala Kancelář veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, která je autorem knihy představující přístup ke kvalitě veřejných prostranství a nástroje jejího vytváření. Ukazuje přehled nejdůležitějších projektů a aktivit shrnující prvních pět let fungování kanceláře, od jejího založení začátkem roku 2013 do konce roku 2018.

Kniha je k dispozici zdarma na stránkách IPR Praha a k nahlédnutí ve studovně CAMP.

Na cestě k odstranění vizuálního smogu
Foto: archiv redakce

Manuál pro kultivovanou Prahu, hlavní město Praha

Prahu v posledních letech trápí vizuální smog: křiklavá reklama, která je všudypřítomná zejména v historickém centru města. Reklama přitom nemusí být otravná a nevkusná − krásná výloha či firemní nápis mohou hodnotu místa pozvednout. Manuál vysvětluje pravidla kultivované reklamy a přináší příklady dobré praxe. Projekt Manuálu pro kultivovanou Prahu zaštítila Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu, a Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP.

Kniha je k dispozici zdarma na stránkách Magistrátu hlavního města ­Prahy.

Řízení a správa měst, Masarykův ústav vyšších studií ČVUT

Autor: Tomáš Hudeček

Kniha Řízení a správa města, která je rozdělena do třech dílů, popisuje podstatu fungování měst a jejich správy. Svým obsahem cílí zejména na čtenáře pohybující se ve veřejné správě, kteří mají zájem dozvědět se o městě více a zlepšit si svou odbornost. Zaujmout však může i zájemce o politiku a zákulisí chodu města, studenty urbanismu, managementu i architektury.

Kniha je k dispozici zdarma na stránkách IPR Praha.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin Reality.