Rok od roku prohlubující se sucho nás nutí mnohem více přemýšlet o tom, jak co nejlépe s vodou hospodařit. Možností je celá řada, většinou nejsou vůbec drahé či složité a šetří nejen přírodu, ale i naši peněženku. Nahradíme-li například pitnou vodu vytékající z kohoutku vodou dešťovou, pokud ji zrovna
nepotřebujeme k pití či vaření, budeme se chovat šetrně nejen k životnímu prostředí, ale snížíme i svoje vlastní náklady na vodné a stočné. Zároveň napomůžeme koloběhu vody v přírodě.

Údaje o průměrné denní spotřebě vody v tuzemských domácnostech se liší. Odhadem je to 100 až 200 litrů vody na osobu a den. Z tohoto množství připadá na zajištění pití a jídla pouze pět až deset litrů. Spotřeba vody pro osobní hygienu představuje až 50 procent, se splachováním WC a praním se dostaneme na celkovou spotřebu činící 70 procent z celkového spotřebovaného množství. Zbytek se použije na vaření, zalévání, úklid či napouštění bazénů.

Dešťovou vodou je možné nahradit až 40 procent spotřeby. Zbývajících 60 procent lze v domácnosti využívat úsporně pomocí moderních technologií. "Výhodou dešťové vody je to, že je měkká, nezanáší tolik spotřebiče a potrubí, protože nedochází k usazování vodního kamene. Pro zavlažování zahrady je dešťová voda dokonce vhodnější než voda z vodovodu, dešťovka totiž neobsahuje chlor, je chudá na soli a minerály, a tak nedochází k zasolování půdy," vysvětluje Marcela Bínová, odbornice z projektových marketů Hornbach.

Jak vodu zadržet?

Dešťovka II, dotační program ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí na podporu udržitelného hospodaření s vodou, nabízí dotaci ve výši až 105 tisíc korun na využití přečištěné odpadní i srážkové vody pro zálivku zahrady i splachování WC. Celková dotace je odstupňována podle typu využití a může dosahovat až 50 procent způsobilých výdajů. Žádat o ni mohou majitelé a stavitelé rodinných, rekreačních a bytových domů. U nových staveb chce ministerstvo životního prostředí zavést povinnost dešťovou vodu akumulovat nebo ji nechat vsakovat. Jak uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Podle Brabce budou tedy muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu nechat vsakovat a pozvolna uvolňovat například prostřednictvím jezírek. Možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

Plastové skladovací nádrže určené pro sběr dešťové vody po zakrytí zeminou pohled do zahrady neruší.
Plastové skladovací nádrže určené pro sběr dešťové vody po zakrytí zeminou pohled do zahrady neruší.
Foto: Shutterstock

"Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou možné není. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl ministr Brabec.

V čem kapky deště uchovat?

Na skladování zachycené dešťové vody se běžně používají barely a sudy. Nadzemní nádrže na dešťovku se nejčastěji vyrábějí z tvrzeného plastu, lze je sehnat v různých objemech od 50 do 500 litrů, s výpustným kohoutem nebo bez kohoutu. Dešťová voda by měla být uskladněna na chladném místě a neměla by být vystavena přímému slunečnímu záření.

Přebytečnou vodu je vždy lepší nechat vsakovat než ji pouštět do veřejné kanalizace. Napomůže se tím přirozenému koloběhu vody v lokalitě. Dobrým pomocníkem může být i zahradní jezírko.

Voda v zahradě

Balkonové květiny je nejlepší pěstovat v samozavlažovacích truhlících, které zamezí zbytečnému přelévání, pro zalévání zahrady pak používat dešťovou vodu, kterou budete zachytávat do sudu či jiné objemnější nádoby. Rostliny ji beztak mají nejraději. Je samozřejmě možné použít i kombinaci se sudovým čerpadlem. Nádobu na dešťovou vodu lze také zabudovat do země. Vodu ušetříme i použitím kvalitních zavlažovacích systémů, které jsou vybaveny čidlem reagujícím na aktuální stav srážkové vody.

Změna v novele vodního zákona ovlivní i novou výstavbu
Změna v novele vodního zákona ovlivní i novou výstavbu
Foto: Shutterstock

Pokud je to možné, nechte si na pozemku vybudovat studnu. Spodní voda se nachází na většině našeho území, avšak v různých hloubkách. Vrtané studny se používají nejčastěji v hloubce 20 až 30 metrů. Alternativou k vrtané studni je studna kopaná, která je ovšem dražší a obvykle se kope do hloubky 10 metrů. Pro využití vody pro domácnost kapacita studny většinou postačí. Pokud k tomu ale přibude zalévání zahrady, pak již množství vody ve studni stačit nemusí.

Domovní čistírna odpadních vod

Ekologickou a úspornou variantou jsou domovní čistírny odpadních vod, které slouží k čištění odpadních vod z domácnosti, tedy z WC, koupelny, kuchyně a podobně. Investice do čistírny odpadních vod se vyplatí a investované prostředky se vrátí v podobě úspor, protože vyčištěnou odpadní vodu můžete dál používat jako vodu užitkovou.

Solární panely

Solární termické systémy jsou určeny k ohřevu užitkové vody, přitápění v domech a bytech a k ohřevu bazénů. Mohou ohřívat teplou užitkovou vodu samostatně, případně spolupracovat s ostatními zdroji tepla v objektu. Cena za výkonné solární zařízení k ohřevu teplé vody s deskovými plochými kolektory nebo trubicovými kolektory se pro čtyřčlennou domácnost včetně DPH a montáže pohybuje mezi 60 000 a 120 000 korun. Když je navíc požadována podpora vytápění, náklady jsou o něco vyšší, mezi 100 000 a 160 000 korun.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin Reality.

Související