Chladicí věže lákají umělce i svatebčany

Chladicí věže, kterými každou vteřinu projde 400 litrů páry, se staly v roce 2016 svědky netradiční kulturní akce. Smyčcové kvarteto Jihočeské filharmonie si uprostřed jedné z nich zahrálo čtyři skladby od Wolfganga Amadea Mozarta, Antonína Dvořáka a Clauda Debussyho. Tento zážitek si nenechaly ujít tři desítky návštěvníků, a kdyby to předpisy umožňovaly, bylo by jich jistě mnohem více. Ve střední Evropě šlo patrně o první podobnou událost a filharmonici si ji velmi pochvalovali. O rok později se zase věže "rozhlédly" po krajině. Své oči jim tehdy na několik hodin propůjčil umělec Milan Cais a speciální projekce k Temelínu přitáhla stovky lidí. Kromě toho obrovské stavby svědčily mnoha svatebním obřadům. Od roku 2006 si v blízkém zámeckém parku řeklo své ano 114 snoubeneckých párů.

V Temelíně teče kromě vody i med

V zámeckém parku, který je součástí temelínského infocentra, se od roku 2018 chovají včely.
V zámeckém parku, který je součástí temelínského infocentra, se od roku 2018 chovají včely.
Foto: Libor Fojtík

V zámeckém parku, který je součástí temelínského infocentra, se od roku 2018 chovají včely. Pět úlů tam má na starosti jeden ze zaměstnanců Sergej Vlačiha. Během první včelařské sezony se mu podařilo stočit 150 kilogramů medu, a to ve třech várkách. Prvního medu se energetici dočkali začátkem června 2018, od té doby točí medomet pravidelně každý rok. Koupit med ale nejde, ČEZ ho využívá pouze jako netradiční dárek z prostředí jaderné elektrárny a současně tím chce upozornit na čistotu provozu svého zdroje. Med z temelínských úlů totiž prošel i radiační kontrolou, kterou ČEZ prováděl ve své Laboratoři radiační kontroly okolí v Českých Budějovicích. Test byl zaměřen na zjišťování přítomnosti radionuklidů a stejnou analýzu provedl i na medu, který je běžně dostupný v obchodech. Výsledky obou testovaných vzorků byly totožné a menší, než je například radioaktivita banánů nebo kávy.

Akce kulový blesk pro obojživelníky a plazy

Z místa, kde by se mohly vybudovat další temelínské reaktory, nechala společnost ČEZ přemístit celkem 114 518 obojživelníků a plazů chráněných zákonem. Nejpočetnějším přesídleným druhem byl čolek obecný.
Z místa, kde by se mohly vybudovat další temelínské reaktory, nechala společnost ČEZ přemístit celkem 114 518 obojživelníků a plazů chráněných zákonem. Nejpočetnějším přesídleným druhem byl čolek obecný.
Foto: Shutterstock

Když se v polovině 80. let minulého století začalo s výstavbou Temelína, muselo se jen kvůli jaderné elektrárně zbourat pět jihočeských vesnic a přestěhovat stovky obyvatel. V minulých letech se podobná akce zopakovala, byť se netýkala lidí, ale chráněných živočichů. Z místa, kde by se mohly vybudovat další temelínské reaktory, nechala společnost ČEZ přemístit celkem 114 518 obojživelníků a plazů chráněných zákonem. Nejpočetnějším přesídleným druhem byl čolek obecný, který tvořil 66 procent všech živočichů. Následoval čolek velký s 16 procenty. Odborníci pochytali a přestěhovali také rosničky, ropuchy, ještěrky nebo užovky. Spolu s plazy a obojživelníky přitom přenášeli i další živočichy, například měkkýše, mravence, lovčíky, vodomily, larvy vážek i některé rostliny. Odchyt a přesun trval od roku 2015 do roku 2017 a celý se odehrál pod dozorem odboru životního prostředí krajského úřadu v Českých Budějovicích.

Informační centrum v renesančním zámečku

Zámeček Vysoký Hrádek
Zámeček Vysoký Hrádek
Foto: Shutterstock

Roční návštěvnost přes 40 tisíc lidí, svatby, pestrá vegetace a čisté životní prostředí. Taková je současná podoba zámečku Vysoký Hrádek a okolního parku. Přitom nechybělo moc a unikátní historické místo bylo zničeno. První písemná zmínka o tvrzi, která stála na místě současného zámku, pochází z roku 1367. Přestavěna na zámek byla až o mnoho staletí později, konkrétně v roce 1805. Roku 1948 byl pak zámek zestátněn a od té doby ho využívali zemědělci, takže postupně chátral. Před zkázou ho zachránila kupní smlouva uzavřená v roce 1994 mezi akciovou společností ČEZ a potomky posledních majitelů Divišových, kteří objekt získali v restituci. Po rozsáhlé stavební rekonstrukci začal od října 1997 sloužit veřejnosti jako informační centrum Jaderné elektrárny Temelín.

Ženy v jádře

V jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany momentálně pracuje 282 žen, což je přibližně 10 procent ze všech zaměstnanců.
V jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany momentálně pracuje 282 žen, což je přibližně 10 procent ze všech zaměstnanců.
Foto: Shutterstock

V jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany momentálně pracuje 282 žen, což je přibližně 10 procent ze všech zaměstnanců. Zaměření žen pracujících v jaderných elektrárnách je velmi pestré, pracují jako manažerky, jaderné fyzičky nebo třeba ekonomky. Hned 11 temelínských specialistek působí v chemických laboratořích, kde ověřují kvalitu vody pro primární a sekundární okruh i pro další bezpečnostní a pomocné systémy. Navíc zajišťují také kontrolu vody, kterou elektrárna vrací do Vltavy. Manipulaci s jaderným palivem už několik let z pozice vedoucí oddělení správy a kontroly jaderného paliva řídí také žena − Marta Soukupová. Má mimo jiné na starosti správné zavezení jaderného paliva do reaktoru. Kromě žen zaměstnaných přímo ČEZ jsou s Temelínem spojené i další desítky pracovnic, a to přes dodavatelské společnosti, ve kterých působí.

V elektrárně se daří zajícům

Myslivci letos v lednu v areálu Jaderné elektrárny Temelín odchytili 21 zajíců. Zvířata, kterým se na pozemku mimořádně daří, protože zde nemají žádné přirozené nepřátele, následně pustili do volné přírody.
Myslivci letos v lednu v areálu Jaderné elektrárny Temelín odchytili 21 zajíců. Zvířata, kterým se na pozemku mimořádně daří, protože zde nemají žádné přirozené nepřátele, následně pustili do volné přírody.
Foto: iStock

Myslivci letos v lednu v areálu Jaderné elektrárny Temelín odchytili 21 zajíců. Zvířata, kterým se na pozemku mimořádně daří, protože zde nemají žádné přirozené nepřátele, následně pustili do volné přírody. Šlo už o šestý odchyt zajíců v Temelíně od roku 2006. Celkem tak myslivci vypustili z elektrárny do volné přírody více než 100 těchto zvířat. Při akci přitom nepoužívali žádné zbraně, pasti nebo lovecké psy. Odchyt trval tři hodiny a předcházela mu hodinová příprava, během které myslivci nastražili v elektrárně 12 sítí o celkové délce 600 metrů. Šest desítek lovců pak udělalo rojnici a rámusem zajíce nahánělo směrem k sítím. Akce byla tedy ke zvířatům velmi šetrná. Po chvilkovém stresu se všichni ušáci celkem nerušeně vrátili zpět do přírody. V areálu elektrárny mají ideální podmínky pro život, jsou proto obecně ve velmi dobré kondici.

Související