Vláda se chová jako v cukrárně, kde se neplatí. Na co ukáže, to má. Vyšší penze, vyšší platy učitelům, zálohové výživné. Důchodci jsou pro nás priorita, připomněl v rozhovoru pro Právo své klíčové voličské základně premiér Andrej Babiš a dal jasně najevo, že při zvyšování penzí chce jít nad rámec zákona. To vše jsou extrémně populární a současně velmi nákladné záměry, které dál zvýší podíl mandatorních výdajů. Za normálních okolností by si při výrazném navýšení "prioritních položek" musela vláda něco − a někomu − odepřít, což by ji nějaké "politické body" stálo. Teď je vše jinak. Důkazem je, s jakou lehkostí navyšuje rozpočtový deficit a po jak kulatých částkách. Už jsme u půl bilionu korun.

Koronavirem vyvolaný ekonomický propad se dnes využívá jako bianko šek. Velikost deficitu je brána jako měřítko pomoci státu. Platí: čím větší dluh, tím líp. Výdajový stimul spolu s dostupnými úvěry a současně snížením daní má samozřejmě ekonomickou logiku. Ale realita je jiná. Příkladem může být program Covid III. To měla být vlajková loď, vyvarující se neduhů předchozích "covidových" půjček, u kterých i vláda musela nakonec uznat, že jsou směšně malé a neefektivní. Třetí Covid v pořadí měl ale vše změnit díky zapojení bank, zárukám státu a faktu, že může o úvěr žádat každá firma pod 500 zaměstnanců. Výsledek? Ke konci prvního červnového týdne byla podle včera zveřejněných výkazů schválena jediná půjčka a přislíbených 20 milionů korun k žadateli ještě nedoteklo. Pokud banky zaberou a rychle objem zvýší 75krát, budeme na hezkém jednom procentu slibované částky. Kam spěchat, vždyť ekonomika se dusí teprve čtvrtý měsíc.

Dosavadní neúspěch pomoci skrze garantované úvěry, záměr, kterým se vláda tak ráda chlubí (protože velká čísla vypadají efektně a přitom bezprostředně skoro nic nestojí), se dá nakonec využít jako argument pro větší a větší přímé výdaje. Ovšem 500 miliard, o které chce vláda utratit víc, než letos vybere na daních, je silný kalibr. Na prosazované změně rozpočtu jde kritizovat skoro vše, od načasování (proč zrovna zde vláda při nejistém vývoji ekonomiky tak spěchá) po chuť nacpat co nejvíc peněz do rozpočtové rezervy a utratit ji podle libosti. To druhé snad koalici úplně neprojde, samotné navýšení deficitu na půl bilionu ale velmi pravděpodobně zelenou dostane. Námluvy hned několika opozičních stran s Babišem, zdůvodňované snahou prosadit potřebné výdaje a zmírnit některá palčivá opomenutí, koalici život jen usnadňují. Nakonec opozice ani nebude potřeba a vláda si jako vždy vystačí s hlasy komunistů, kteří za to dohromady ani nic podstatného nedostanou. To se to vládne, když všichni tak ochotně otvírají dveře do cukrárny.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru