Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností. "Potvrdilo se, že rámcové i školní vzdělávací programy jsou přehlcené," pravil ministr školství Robert Plaga. Dobře, první fázi − uznání problému − máme za sebou. Jenže jak to změnit?

Jistě se můžeme bavit o osekání programů, o větší volnosti pro školy, o lepším odměňování pedagogů, o změně výuky na pedagogických fakultách. Jenže to vše s ničím nepohne, pokud nedojde ke klíčové změně. A tou je obsah státních přijímacích zkoušek a státních maturit. Je to totiž přesně tak, jak to popsal v rozhovoru pro HN šéf Scia Ondřej Šteffl: "Řada učitelů ví, že učí blbosti, ale nic jiného jim nezbývá. Musí připravovat děti na přihlouplé zkoušky, což výuku úplně ničí." Platí to v matematice, kde se děti učí bez valného porozumění mechanicky aplikovat složité algoritmy. Platí to i v češtině, kde se stále vyskytují pitvy vět, souřadná a podřadná souvětí, slovesné třídy a vzory, to vše sloužící maximálně k tomu, aby děti začaly češtinu coby předmět upřímně nenávidět. Vliv současných přijímaček na obsah vzdělávání trefně vyjádřil ředitel komunitní školy Liteň Jan Jícha: "Je to, asi jako kdyby se v autoškole učila rozborka motoru a převodovky, druhy čalounění a dějiny asfaltu − pro vyšinutou menšinu by to byla prča, ostatní by nechápali, co jim tím kdo chce říct, normálně řídit by se naučili jinde a kurz odtrpěli jenom kvůli těm papírům." Ano, toť naše školství v kostce.

Zastánci tradiční obsáhlé výuky všeho mají argument, že není důvod přijímačky měnit a curriculum osekávat, protože přece nechceme, aby ze škol vycházely jednorozměrné bytosti. Jenže skutečnost je bohužel taková, že při současném typu výuky většinu "vědomostí" děti okamžitě zapomenou. A co je horší: Pro kvantum bizarních nepoužitelností není čas na důkladnou výuku toho podstatného, takže nakonec řada lidí vychází ze škol s tím, že neumí pořádně vůbec nic. V rámci národních srovnávacích zkoušek například dvacet procent maturantů nedokázalo správně odpovědět na otázku, kolik milionů je miliarda. Výsledkem pak je, že celek české populace selhává v řešení naprosto základních úkonů − jako je trojčlenka, procenta či porozumění psanému textu. Těžko se pak divit například nízké úrovni finanční gramotnosti a ochotě skočit kdekomu na lep.

Co tedy dělat? Pokud nechceme, aby na školách přetrvával typ výuky, který souvisí s přípravou na život jen okrajově, bylo by dobré radikálně změnit obsah státních přijímacích zkoušek a maturit. A to tak, aby jejich podstatou už nebylo, jak se vyjádřil expert na hodnocení vzdělávání Oldřich Botlík, zeptat se co nejsložitějším způsobem na co největší ptákovinu. Pokud se zkouškami něco neuděláme, budou školy z nezbytí pokračovat ve výuce, která učí převážně jen schopnosti provádět bez protestů úkony, o nichž děti naprosto oprávněně nechápou, k čemu jsou vlastně dobré. Což je v měnícím se světě, kde je klíčový důraz na samostatnost, porozumění a kreativitu, na úrovni poškozování celé generace.

Související
Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru