Severní Korea naplnila své hrozby a přerušila pravidelné telefonní hovory se svým jihokorejským sousedem. Včera ráno se tak neuskutečnil telefonát se styčným úřadem a Severokorejci nereagovali ani na vojenských horkých linkách. Pchjongjang v posledních dnech stupňuje tlak na Soul ve snaze zastavit jihokorejské aktivisty, kteří přes hranici posílají letáky s kritikou severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Severní Korea oznámila, že počínaje včerejším polednem přerušuje komunikaci skrze politické a vojenské kanály. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA se jedná pouze o první krok a Severní Korea postupně s jižním sousedem přeruší veškerý kontakt. Pchjongjang podle zpravodajského webu BBC v prohlášení o Jižní Koreji hovořil jako o "nepříteli".

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení zdůraznilo, že pravidelné telefonáty mezi dvěma stranami by měly pokračovat, protože představují základní komunikační kanál. Ministerstvo uvedlo, že bude dál dodržovat dohodnutá pravidla a bude usilovat o mír a prosperitu na Korejském poloostrově. Soul sdělil, že bez odezvy byl už pondělní ranní pokus o spojení se severokorejským styčným úřadem, což se předtím nestalo téměř dva roky. V pondělí odpoledne ale obě strany opět byly v kontaktu.

Podle některých analytiků se Severní Korea snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy. Sankce tvrdě doléhají na ekonomiku KLDR, jež nyní navíc čelí tlaku kvůli koronavirové krizi, připomíná agentura Reuters.

Přerušení komunikace "je ze strany Pchjongjangu dobře známý postup, který ale může být nebezpečný", napsal na Twitteru Daniel Wertz z Národního výboru pro KLDR, který sídlí v USA. "Pravidelné komunikační kanály jsou nejvíc potřeba v době krize. KLDR je odstřihuje, aby vytvořila atmosféru napětí," dodal.

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong už minulý týden pohrozila, že KLDR vypoví vojenskou dohodu s Jižní Koreou z roku 2018, jejímž cílem bylo zmírnit napětí na hranici mezi oběma státy. Kim také varovala, že nechá uzavřít styčný úřad, který na hranici vznikl. Pchjongjang k těmto krokům podle Kim přistoupí, pokud aktivisté z jihu nepřestanou posílat letáky přes korejsko-korejskou hranici. Jihokorejská vláda v reakci uvedla, že plánuje nový zákon, který by posílání letáků s kritikou severokorejského diktátora zakázal.

Jihokorejští aktivisté, mezi nimiž je řada severokorejských uprchlíků, upevňují letáky na balony, jež posílají přes demilitarizovanou zónu oddělující obě země. V letácích odsuzují Kim Čong-una mimo jiné za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950 až 1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale mezikorejské vztahy výrazně ochladly.

Související