Průměrná mzda v ČR letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34 077 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila nejméně od konce roku 2013, a to o 1,4 procenta. Jak informoval Český statistický úřad (ČSÚ), na vývoji průměrného výdělku se podepsala právě vyšší inflace, která v daném období dosáhla 3,6 procenta, pandemie koronaviru pak jen částečně.

Ekonomové očekávají kvůli nákaze výrazně horší údaje až za druhé čtvrtletí. "Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci," řekl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj je zřejmé, že pracovní trh dosáhl svých limitů v loňském roce a letos by mzdy zpomalovaly, i pokud by nebyla pandemie.

"Ke zpomalení růstu mezd by pravděpodobně docházelo i bez recese vyvolané pandemií, ovšem covid-19 bude zpomalení růstu mezd ještě umocňovat," souhlasí ekonom Komerční banky Michal Brožka. Tahounem růstu mezd nyní bude podle něj veřejný sektor, zatímco na mzdách v soukromém sektoru se bude kvůli poklesu hospodářství a oslabení poptávky šetřit.

Ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý uvedl, že mzdy v Česku ale dlouhodobě rostou rychleji než v Evropské unii. Loni byla země s výdělky na 43 procentech celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo 35 procent.

Dvě třetiny zaměstnanců v Česku na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy jejich střední hodnota, vzrostl meziročně v prvním čtvrtletí o 5,8 procenta na 29 333 korun.

Důvodem zpomalení budoucího růstu mezd budou i technické faktory. "Ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy, a budou tak výpočet průměrné mzdy snižovat. Stejně tak výpočet průměrné mzdy sníží ti zaměstnanci, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele," přiblížil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka navíc mohou být nynější úsporná opatření firem kvůli koronaviru výraznější než v roce 2009 po velké finanční krizi, a to i přes kurzarbeit a další opatření hospodářské politiky. "Důsledky budou patrné na spotřebě domácností i celém hrubém domácím produktu," uvedl.

Dopady koronaviru na pracovní trh se zatím projevily výrazně jen v průměrném počtu odpracovaných hodin za březen, který meziročně klesl o deset procent.

V krajích se průměrné hrubé výdělky za první čtvrtletí zvýšily od 3,1 procenta do šesti procent. Nejvyšší nárůst byl na jihu Čech, přesto zůstaly tamní mzdy s průměrnou výší 30 906 korun v tabulce příjmů mezi regiony v dolní polovině. Naopak nejnižší přírůstek byl tradičně v Praze. "Tam jde o dlouhodobý vývoj, jenž hlavní město přibližuje ostatním krajům. Přesto je zde stále výrazný odstup, průměrná mzda je v Praze 42 760 Kč," uvedli statistici.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru