Nízká čísla o počtu nově nakažených a debaty, zda skutečně bylo třeba ekonomiku škrtit tak razantně, jsou de facto debatami o minulosti. Mnohem důležitější jsou ale debaty o budoucnosti. Zde jde o to, jak ekonomiku rozhýbat, jak přesvědčit občany, že mohou rozumně utrácet, a firmy a podnikatele, že má smysl investovat. Troufnu si tvrdit, že poslední údaje o přírůstku vkladů v českých bankách − dokonce i nepochybně velmi zasažení živnostníci zvedli objem svých vkladů − svědčí o tom, že optimismus, ochota nakupovat a investovat v Čechách rozhodně nepřevládá. K tomu, aby převládnout mohly, je ale zapotřebí mimo jiné změnit přístup k informování o situaci kolem nákazy koronavirem.

Ukazuje se totiž, že jednou z podstatných brzd rozjezdu, která oslabuje a zhoršuje sentiment spotřebitelů, investorů i firem, je obava z druhé vlny. Necítím se být kvalifikován pro debatu o tom, zda a v jaké síle přijde, byť se zájmem zaznamenávám názory odborníků, že rozhodně není jistotou, ale dovolím si předpokládat, že se na ni připravujeme. Tedy že jí budeme schopni čelit s dramaticky menšími náklady pro ekonomiku, než jsou ty, které přinesla celoplošná karanténa. Ovšem o tom, stejně jako o vývoji nemoci u nás je třeba přinášet do veřejného prostoru podstatně více informací. Nestačí totiž, aby nás o zlepšení situace informoval stát. Ke skutečné změně očekávání českých občanů a firem je třeba, aby nás o tom na základě dat, která se dostanou do veřejné sféry, ujišťovali i jiní, komentátoři či odborníci pracující mimo systém, který koronaviru čelí.

Nejde přitom jen o spor kolem dostupnosti anonymizovaných dat. Vždyť dnešními představiteli ministerstva zdravotnictví včetně ředitele jeho ústavu pro informace Ladislava Duška tak vychvalované webové stránky s údaji o koronaviru neumožňují tomu, kdo si je na webu najde, ani zhodnotit, co se dnes děje kolem horníků ve Slezsku. Nejsou na nich údaje o závažnosti onemocnění ani členění na kraje, nedozvíme se tedy například ani, kolik v Moravskoslezském kraji v poslední době přibylo závažně nemocných. Nevíme tedy, zda nakažení horníci museli být hospitalizováni či kolik takových bylo. Proč nelze údaje o koronaviru poskytnout alespoň v členění po krajích, je zcela nepochopitelné.

Tedy respektive vybavuje se mi vzpomínka z doby, kdy jsem v polovině devadesátých let vyjednával o poskytnutí podrobnějších statistických dat s tehdejšími představiteli ČSÚ. Záhy jsem pochopil, že hlavním motivem mnoha těch, kteří vyjednávání komplikovali, byla touha "vlastníků dat" získat za jejich poskytnutí "spoluautorství" textů, které na základě nich někdo jiný napíše. Rozhodně vedle faktu, že data poskytovaná o postupu koronaviru zůstávají v drtivé většině naprosto nepochopitelně jen na úrovni celé země, také víme zbytečně málo např. o navýšení kapacit mapujících případné kontakty v budoucnu nakažených. Obecněji víme málo o přípravách a detailech chytré karantény.

Související

Ovšem spory o uvolnění dat o koronaviru a přípravách chytré karantény mají také své nechtěně zábavné důsledky. Už slavný je krok plukovníka Romana Prymuly, kdy vyhodil ekonoma docenta Daniela Münicha z jednání orgánu, na který byl pan docent delegován, neboť se podobných údajů dožadoval. V mimořádně poučném rozhovoru v Echu, kde vyhození samozřejmě obhajoval, nařkl pan plukovník Daniela Münicha z toho, že de facto zastává komerční zájmy a chce získat data o pacientech pro byznysové účely.

To je věru zábavné, shrňme si pro ty, kteří rozhovor nečetli, situaci v kostce.

Celoživotního akademika bez jediné afilace v soukromém byznysu nařkl z nahrávání byznysovým zájmů člověk, který ve stejném rozhovoru uvedl, že "celý život dělá komerční vědu", sám už hodlal a nadále hodlá jít dělat konzultanta soukromému zdravotnímu byznysu, člověk, kterého předchozí ministr zdravotnictví odvolal z funkce ředitele nemocnice pro střet zájmů, člověk, který ještě nedostal od Národního bezpečnostního úřadu bezpečnostní prověrku…

Dovolím si tedy ještě jednu vzpomínku. Během své konzultační kariéry na počátku tisíciletí jsem měl to potěšení pracovat na projektu, který se snažil ověřit, nakolik že to vlastně transportérů Pandur má armáda peníze. A díky práci se skupinou ekonomů, kteří mi odmítali s poukazem na to, že jsou tajné, sdělit i své e-mailové adresy, jsem získal jednu silnou životní zkušenost. Tvrdí-li někdo, že je něco tajné, často to znamená, že si z dotazu uvědomil, že by uvedenou informaci měl mít k dispozici, ale nikdy ho to nenapadlo či se mu to nechtělo odpracovat. Takže lze doufat, že vytrvalý tlak akademických ekonomů a dalších zúčastněných nakonec povede k tomu, že někdo skutečně dá pro veřejnost dohromady informace, které mohou podstatně přispět k tomu, že občané uvěří, že chytrá karanténa bude fungovat. Stejně tak doufám, že ten tlak zlepší strukturu informací poskytovaných o postupu koronaviru.

Údaje na úrovni krajů včetně jejich časových řad jsou určitě prvním potřebným krokem.

Asi bych tedy neměl, už pro zachování optimismu čtenářů, ale stejně pro úplnost ještě dodám jednu zkušenost z interakcí s odborníky, kteří se zaštiťují utajením: v horším případě může odpověď "to nelze říct/ukázat, to je tajné" z úst placeného profesionála také znamenat, že daná věc/informace už byla nebo případně brzy bude "zmizena".

Shrnu-li to tedy, máme-li minimalizovat další škody české ekonomiky plynoucí z globálního rozšíření koronaviru, je třeba změnit sentiment těch, kteří o její budoucnosti především rozhodnou, českých spotřebitelů a podnikatelských subjektů. A k tomu je zase třeba, aby se v podstatně menší míře než nyní obávali případné "druhé vlny". To ale nepůjde bez toho, že se podstatně zvýší kvalita informací, které dnes český stát poskytuje jak o přípravách "chytré karantény", tak o postupu nákazy. Věřím, že se tak stane co nejdříve.

Související

Komentáře ke článku

Tomáš Jura 04.06.2020 13:34
Dovolím si polemizovat s předpokladem, že se na druhou vlnu připravujeme. Já osobně jsem jsem nezaznamenal žádné akce, nebo přípravné práce pro druhou vlnu. Přitom si myslím, že lze udělat poměrně hodně. Přiznejme si že nemáme mnoho aktivních obraných mechanismů pro případnou další vlnu. Kromě masivní karantény spojené s paralýzou ekonomiky, máme akorát zvýšenou hygienu (desinfekce rukou) a roušky. Právě v rouškách vidím, největší potenciál jak zvýšit naše šance v případné druhé a další vlně. Je potřeba systematicky vylepšit kvalitu roušek mezi obyvatelstvem a zajistit instruktáž na její nošení tak, aby poskytovala maximální ochranu. Zdravotníci to zvládají bravurně. Není důvod proč by stejnou dovednost neměli zvládnout široké skupiny obyvatelstva. Nošení roušky pod nosem, které bylo možno mnohokrát na ulici spatřit, mi připadá jak nošení kalhot na půl žerdi. Pokud se někomu zdá, že výše navržená příprava je vyhazováním peněz a plýtváním úsilí k vůli malému riziku, tak poukážu na protipříklad. Ve Švýcarsku mají muži doma funčkní útočnou pušku (automat) včetně střeliva a každý rok chodí na prověření, že se zbraní umí zacházet. A to ve Švýcarsku nebyla válka 500 let a žádná další v dohledu není. Zatím nevypadá, že by Švýcaři chtěli svá preventivní opatření opustit. Tímto příkladem, jsem chtěl ukázat, že se dějí v rámci prevence daleko monstróznější akce proti rizikům, které jsou nesrovnatelně nižší než riziko druhé vlny covid. Stávající rovnováha (vyléčení/nově nakažení) je podle čísel publikovaných MZCR velmi křehká - absolutní počet nakažených stagnuje. Přípravy na druhou vlnu jsem nezaregistroval. Když přihlédnu k tomu, že máme v tuto chvíli na své straně ještě léto a slunce, které respiračním onemocněním nepřejí, tak argumentů pro optimismus (pro podzim a zimu) mnoho není.
Josef Veselka 04.06.2020 12:18
Shoduji se s autorem článku na tom, že potřebujeme více informací, abychom byli schopni lépe čelit příští či jiné, podobné infekci a to mnohem efektivněji a levněji, než tomu bylo v posledních třech měsících. Za unfair považuji terminologii doc. Munich versus plukovník Prymula. Každý, kdo má zájem a v evaluaci vědy se trochu vyzná, si asi za minutu najde evaluování doc. Municha i prof. Prymuly a zjistí, že pan profesor (nazýván schematicky plukovník) má podle největší databáze výzkumníků ResearchGate (16 M výzkumníků celého světa) skóre 38,67 a je na 95. percentilu z uvedených 16 milionů osob, doc. Munich má skóre 20,72 a je na 72. percentilu v pořadí výzkumníků. To jen aby bylo jasno, o kom se píše. Tento komentář nemá znamenat nic jiného, než že bychom se při veřejném hodnocení jiných měli aspoň bazálně držet objektivních kritérií. Pokud to nebudou dělat ani veřejně uznávané celebrity, jakou je bývalý guvernér ČNB, pak je jisté, že většina společnosti si s podobnými záležitostmi už nebude dělat hlavu vůbec.
04.06.2020 09:47
říkám to od začátku. a konečně se ozval i někdo, jehož hlas má přece jen váhu. bez údajů, dat, vysvětlování a učení se na příkladech žádné "bude" nebude. lidé vždy reagují na poslední vývoj. a ten je? všude okolo mraky pesimismu. proč? protože máme číslo o nakažených, ale nikdo nic dalšího neví. a tak samosebou převládne to číslo a ta mediální masáž, ať už z tuzemska nebo ještě hůře z ciziny, jak musíme být opatrní. takže nakonec předvídáme co? další pohromu. ps trochu se divím, že všichni umí počítat jen do dvou. proč všechny zajímá zrovna druhá vlna? proč ne třetí, čtvrtá...
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru