Proč americký prezident, který dává vždy přednost bilaterálnímu před vícestranným jednáním, chce zčistajasna rozšiřovat skupinu sedmi nejvyspělejších států G7, a dokonce přizvat i Rusko vyhoštěné před šesti lety kvůli anexi Krymu? Klíč k záhadě je třeba hledat doma, ve Spojených státech. Zaprvé, Donald Trump je letos hostitelem summitu, kde by se mu před voliči, kteří v listopadu rozhodnou, zda setrvá v Bílém domě, hodilo na domácí scéně předvést státnickou formu. Zadruhé, hostitel, který tvrdí, že se G7 přežila a neodpovídá současným poměrům ve světě, by rád v marylandském Camp Davidu viděl (kromě stálých členů Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a USA) Austrálii, Jižní Koreu, Indii i Rusko. A zcela zjevně tak vynechává Čínu. V tomto formátu by totiž summit G7, ať už výslovně či nepřímo, dopadl jako políček Pekingu.

Druhá odpověď automaticky vyvolává pochybnosti o prozíravosti takového nápadu. Jednak není jasné, zda všechny dotčené státy stojí o to, vypadat jako protičínské spolčení, a zbývající šestice z G7 také nijak nestojí o návrat Ruska ke společnému stolu.

A co vůbec Trumpovu nápadu říká Moskva a co Peking? Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, čerstvě po rekonvalescenci vynucené prodělanou nákazou virem covid-19, se po pondělním telefonátu mezi Bílým domem a Kremlem novinářům svěřil, že obsah pozvání vyvolává více otázek než odpovědí. "Je to formát, kterého se Rusko neúčastní, a pokud bude pozváno, tak jak to bude s ostatními účastníky?" zamířil prst do citlivého bodu Peskov. V té chvíli už věděl, že o místo u stolu pro Putina výslovně nestojí Británie a Kanada. V případě Británie hlavně kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny a také kvůli otravě dvojitého agenta Skripala v anglickém Salisbury z roku 2018. Za Evropskou unii se ozval šéf její diplomacie Josep Borrell: "G7 se nemůže stát G8, dokud Rusko nezmění dosavadní kurz, což se nestalo." I francouzský prezident Emmanuel Macron, který loni nadhodil pozvánku Ruska na summit G7 v Biarritzu, dodával, že to není možné beze změny chování Moskvy. Německo, které letos zveřejnilo výsledky vyšetřování o pět let starém průniku do elektronické pošty poslanců Bundestagu hackerem napojeným na ruskou vojenskou rozvědku, sice tvrdí, že s Ruskem je třeba mluvit, ale nemá žádný důvod lacino dávat Putinovi prestižní dárky.

V Pekingu si možné riziko Trumpovy vějičky uvědomují. "Je nepopulární dávat dohromady malé skupiny proti Číně," nechal se slyšet v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí s tím, že to není ani v zájmu dotčených zemí, což nelze vyložit jinak než jako skrytou pohrůžku.

S pohledem na listopadové volby

Proč se Donald Trump pouští do eskapády, jejíž vyhlídka na úspěch není velká? Nejspíše proto, že hodlá z Číny udělat jedno z ústředních témat své předvolební kampaně, kterou ohrožují dopady pandemie a nyní už přes týden trvající nepokoje v řadě měst kvůli vraždě Afroameričana George Floyda policistou v Minneapolisu.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru