Historie Čechů je plná hodně hořkých situací, ale takovou dosud nezažili. Přijít v tvrdém boji během několika dnů o veškeré plody předchozího, těžce a vlastními silami vybojovaného válečného vítězství, pro něž padly statisíce vojáků, je tragédie, zmar i potupa v jednom. Nelze nic svést na jakousi zradu spojenců ani spoléhat na osvobození. Přesně takto zle na tom byly počátkem června 1940 − tedy právě před 80 lety − demokratické státy západní Evropy.

Přitom pouhých 20 let předtím si jejich politici vychutnávali triumf nad poraženým císařským Německem. Už nikdy tak strašlivou válku, slibovali při mírových jednáních v Paříži. Nastal konec pruského militarismu, opájeli se. Mír nadiktovaný vítěznými mocnostmi ve Versailles roku 1919 se zdál být navěky. Vítězové se soustředili na výroční oslavy svých úspěchů, budování památníků a oplakávání padlých. Málokdo si připouštěl, že by budoucnost mohla být jiná. Že by mohla přinést třeba revanš.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.