V lese mezi duby a borovicemi, na okraji vsi Dvorce u Lysé nad Labem, působí trochu nepatřičně. Červeně natřený kovový válec výšky dospělého člověka vypadá tak trochu jako rekvizita z vědecko-fantastického filmu. Skutečnost je všednější.

Patnáct metrů hluboký pozorovací vrt Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je jedním téměř ze sedmi stovek, prostřednictvím nichž experti ústavu sledují znečištění podzemních vod v zemi.

Z objektu ve Dvorcích dobré zprávy nepřicházejí. Přestože okolní krajina s poli a záhony zeleniny, sevřenými mezi Labe a Jizeru, vypadá malebně, voda ve vrtu je znečištěná koktejlem nejrůznějších pesticidů. Tedy chemikálií používaných na ochranu plodin před nejrůznějšími živočišnými či rostlinnými škůdci a plísněmi. Látky, které vylepšují úrodu, se spolu s dešťovou vodou postupně dostávají i do podzemních vod. Přesně to se stalo i ve Dvorcích. "Znečištění asi nepochází jen z blízkého pole s bramborami, ale z větší vzdálenosti, pohyb vody je tady velký," říká vedoucí odboru jakosti vody ČHMÚ Vít Kodeš.

Laboratoře ve vodě z vrtu skutečně odhalily jak pesticidy používané na brambory, tak i chemikálie, kterými zemědělci ošetřují cukrovou řepu, řepku či kukuřici. Ty se přitom nyní v blízkém okolí nepěstují. Nalezené látky jsou většinou takzvané metabolity pesticidů, tedy produkty jejich rozpadu. "V podzemní vodě vydrží dlouho. Nejspíš se do ní dostaly před řadou let. Deset z nich je v koncentracích, které přesahují povolené množství, a jeden, metolachlor, dokonce šedesátinásobně," dodává expert.

Limity pro znečištění

◼ Norma pro podzemní vody pro jednotlivý pesticid či látku, na kterou se rozpadá, je 0,1 mikrogramu na litr. Pro celkovou sumu těchto látek ve vzorku je to 0,5 mikrogramu na litr. Pro pitnou vodu je norma pro většinu pesticidů stejná, liší se jen u deseti metabolitů pesticidů. Tady je limit pro pitnou vodu překvapivě měkčí.

◼ Například u alachlor oxanilic acidu (OA), jehož mateřská látka je alachlor, se předpokládá, že lidskému zdraví škodí méně než jiné metabolity, a proto má v pitné vodě tolerované množství desetinásobně zvýšené – 1
mikrogram na litr.

Platí to ale jen v případě, že mateřská látka alachlor, kterou Evropská unie zařadila mezi karcinogeny kategorie 3 (možný karcinogen bez dostatečných důkazů), původnímu limitu jedné desetiny mikrogramu na litr vody vyhověla.

Alachlor se používal na polích s řepkou, cibulí, bramborami nebo sójou, nyní už je v celé EU zakázaný.

 

Znečištěné zdroje (příklady)



Mělké vrty

Vrt Dvorce, hloubka 15 metrů

Nalezeno 12 pesticidů a jejich metabolitů, z nichž pět bylo v
koncentraci nad limit 0,1 mikrogramu na litr, sumární koncentrace pesticidů byla 11,1 mikrogramu na litr (22krát více než povoluje norma). Jsou tu například metabolity fluopikolidu, což je fungicid pro pěstování brambor nebo zeleniny, metolachloru, látky užívané při pěstování kukuřice, ale také metazachloru, užívaného do řepky, či chloridazonu do cukrové řepy. Normu překonává i množství dusičnanů, naposledy v září jich tu bylo 74 miligramů na litr, přičemž norma povoluje 50.

Vrt Skalička (severně od Hradce Králové), český "rekordman"
Nalezeno 29 pesticidů a jejich metabolitů, z nichž 14 bylo v
koncentraci nad limit 0,1 mikrogramu na litr, sumární koncentrace pesticidů byla 28,3 mikrogramu na litr (57krát více, než povoluje norma).

Hluboké vrty

Vrt Libotov (blízko Dvora Králové nad Labem), hloubka 80 metrů

Nalezeno osm pesticidů a jejich metabolitů, z nichž sedm bylo v koncentraci nad limit 0,1 mikrogramu na litr, sumární koncentrace pesticidů byla 4,5 mikrogramu na litr (9krát více, než povoluje norma).

Kdyby byl vrt ve Dvorcích ojedinělý, nebo třeba i nejhorší v zemi, nebylo by tak zle. Jenže podle Kodeše je pro Česko zdejší nález typický. Zejména pro mělké podzemní zdroje v místě, kde je hodně polí. "Odpovídá zemědělské krajině. V průběhu posledních deseti let se tady velikost znečištění nemění, rozšiřuje se jen počet pesticidů, které zjistíme. Ale to je kvůli zdokonalování analytických metod," říká odborník.

Kodeš zná i horší případy.

Rekordmanem ve znečištění mezi mělkými vrty je objekt ve Skaličce severně od Hradce Králové, kde v laboratoři zjistili 29 pesticidů a jejich metabolitů. Celková koncentrace přesahovala limit skoro šedesátkrát.

Lépe jsou na tom hluboké zdroje podzemní vody. Tedy ty dosahující až do prvohorních, druhohorních a na Moravě i třetihorních vrstev hornin schopných vázat vodu. Pesticidy však už pronikly i sem. Například do vrtu v Libotově u Dvora Králové nad Labem, který dosahuje až ke dnu české křídové pánve.

"Tady bylo nalezeno osm pesticidů a jejich metabolitů, suma jejich koncentrace byla devětkrát přes normu," říká Kodeš.

Celková statistika expertů z ČHMÚ není pro české podzemní vody, jichž navíc kvůli několikaletému suchu ubývá, vůbec povzbudivá. Z hodnocení všech skoro sedmi stovek objektů za rok 2019 podle Kodeše vyplývá, že pesticidy se vyskytují ve více než polovině sond do podzemních vod. A ve čtyřech z deseti vrtů jich bylo víc, než připouští norma. Dusičnany a amonné ionty překročily limity ve více než deseti procentech objektů.

Ještě vážnější varování přichází z vrtů, odkud se pitná voda běžně odebírá. Mezi sedmi sty pozorovacími je jich padesát. Více, než připouští norma pro podzemní vody, je pesticidy znečištěna skoro polovina − 48 procent. Ústav přitom vybral jen ty nejdůležitější, tedy zdroje velkého množství vody.

"V jednom z vodárensky využívaných zdrojů jsme v roce 2019 zjistili sumu koncentrací pesticidních látek blížící se třem mikrogramům na litr, což je šestinásobné překročení normy," konkretizuje Kodeš.

Pesticidy se v podzemní vodě neobjevily až nyní nebo v posledních letech. Vydatně se používaly za minulého režimu, dokonce již od padesátých let. "Před deseti lety jsme jich dokázali stanovit dvacet, dnes jich umíme v laboratořích najít tři stovky. Spíš tedy teprve nyní zjišťujeme, co už ve vodě dávno máme," míní Pavel Král, specialista technolog firmy Královéhradecká provozní, která zásobuje vodou okres Hradec Králové.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.