Naštěstí nebylo příliš mnoho času. Jinak by zřejmě loutku jeptišky Jiřího Trnky v pohádkové expozici na legendární výstavě Expo 58 v Bruselu musel nahradit pionýr. Jeptišku dokonce řešili na ústředním výboru KSČ, nakonec ale i přes mnohé protesty zůstat mohla.

Jen krátce předtím Československem zmítaly tvrdé represe padesátých let, a přestože došlo ke znatelnému uvolnění, komunisté chtěli výstavou Západu ukázat, jak pokrokové Československo je. Proto ji chtěli mít pod dohledem, na druhou stranu usilovali o to, aby se na ní mohli prezentovat ti nejlepší z nejlepších. Proto si mohl architekt výstavy Jindřich Santar prosadit téměř kohokoliv. Český pavilon získal hlavní cenu a na mnohé expozice stáli lidé frontu i několik hodin. Výstava pak putovala do několika zemí světa a všude čeští umělci slavili úspěch.

"Po tomto úspěchu se českým výtvarníkům poněkud uvolnily ruce. Po desetiletém zavrhování veškeré západní kultury začaly být v Československu akceptovány vlivy moderního umění a došlo k částečné rehabilitaci avantgardy," popisuje Lenka Pořízková, bohemistka vyučující dějiny knižní kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci. "Mladá generace výtvarníků získala možnost sdružovat se do skupin se společným, většinou modernistickým programem. Ze skupiny s názvem Máj například vzešla celá řada individualit, které v následujících letech výrazně promluvily do knižní grafiky a ilustrace: Jiří Rathouský, Dora Nováková, Jiří Balcar, Richard Fremund, Libor Fára či Jitka Kolínská."

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se