Existuje hodně způsobů, jak alespoň teoreticky vydělat milion dolarů. Jedním z těch obtížnějších je najít řešení jednoho z největších matematických problémů současnosti, který se týká prvočísel. V případě správné odpovědi na některou z nejzásadnějších a nejúpěnlivěji pokládaných otázek vědy lze počítat s Nobelovou cenou a při současném kurzu švédské koruny s minimálně 0,8 milionu dolarů. Vědcům ovšem o takové odměny příliš nejde a při svém výzkumu s nimi ani nepočítají. Žene je především touha po poznání a zvědavost, která je člověku vrozená. Přinášíme výběr z nejzásadnějších otázek vědy, na které bychom během tohoto století mohli dostat odpovědi.

Jsou prvočísla náhodná?

Prvočísla mají v matematice výsadní postavení, jsou zajímavá tím, že je lze dělit pouze jedničkou nebo jimi samými. Nejmenším prvočíslem je proto číslo dva, jednička jím není, neboť nemá dva dělitele. Mezi nulou a stovkou existuje 25 prvočísel. Skutečná unikátnost prvočísel ale spočívá v tom, že se vyskytují náhodně. Jejich rozložení nelze předpovědět, nejsou mezi nimi žádná pravidla. Právě toho využívá kryptografie. Pokud to zjednodušíme, dnešní šifrování funguje tak, že se vezmou dvě prvočísla a vynásobí se mezi sebou. To je jednoduchá operace. Odvodit ale z tohoto součinu, která byla ta dvě původní prvočísla, je velmi složité. Běžnému počítači nalezení těchto čísel může trvat stovky let. Proto jsou bankovní účty nebo telefonické hovory před hackery relativně v bezpečí. Prvočísel je navíc nekonečně mnoho. Dosud nejvyšší objevené má 23 milionů číslic.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se