Existují obory, které nelze "zavřít" ani v době nouzového stavu, jakým byl ten, který způsobil koronavirus. Obvykle se označují jako kritická infrastruktura, tedy taková, bez jejíhož bezpečného a bezchybného provozu by nastaly velké škody.

Výhodou společností, které v oblasti kritické infrastruktury působí, je jejich soustavná příprava na problémy, omezení nebo i katastrofy. Měly tedy z čeho vycházet a jejich opatření se "jen" přizpůsobovala specifikům pandemie. Preventivní opatření proti šíření koronaviru začaly energetické firmy přijímat už koncem února, tedy dříve, než byl vyhlášen nouzový stav.

Odhadovat dopady do ekonomiky jednotlivých energetických firem není snadné, protože návrat ke stavu před koronavirem v době, kdy vznikal tento text, ještě nenastal. Nižší prodej elektřiny nutně nemusí znamenat velký výpadek zisku zejména ve firmách, které se nevěnují pouze prodeji komodity. Například podle ČEZ výsledky této společnosti za první čtvrtletí předčily očekávání. Přispěly k tomu zejména tradingové aktivity a zvýšená volatilita tržních cen elektřiny, takže z obchodování s komoditami generovaly dodatečné zisky. ČEZ také pozitivně využil zajišťovací kontrakty a využil toho, že se zvětšil rozdíl mezi českými a německými tržními cenami.

"Dopad do hospodaření celého roku je obtížné definovat, bude záležet na rychlosti obnovení běžného života, na tempu ekonomiky, na klimatických podmínkách a také na tom, jestli se pandemie na podzim či v zimě nevrátí, jak mnozí odborníci varují," podělil se o svůj názor tiskový mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec.

Jak funguje krizové řízení

"Z našeho pohledu nebylo na co čekat. Ve firmě máme řadu zkušeností s krizovým řízením během kalamit, které mají dopad na fungování distribuční sítě," říká Martina Slavíková, tisková mluvčí společnosti E.ON. Firemní krizový štáb E.ON přijímal v závislosti na vývoji situace celou řadu interních i externích opatření, jejichž cílem bylo zajistit stabilní a bezpečný provoz distribuční soustavy a dodávky elektřiny a plynu klientům, zachovat byznys kontinuitu ve všech částech společnosti a zároveň maximálně ochránit zdraví zaměstnanců."

Už na počátku pandemie v E.ON i v dalších firmách zavedli pravidlo, že kolegové po návratu z rizikových lokalit a následně po návratu ze zahraničí obecně zůstávali 14 dní doma. Tento krok se ukázal jako správný, když se později u několika lidí nákaza prokázala. Postupně zrušili zahraniční pracovní cesty, maximálně omezili ty tuzemské (stejně jako externí návštěvy). Také posílili IT a telekomunikační systémy, aby zaměstnanci mohli zůstat na home officu. Aktivovali záložní dispečinky a zavedli speciální provoz na některých pracovištích. E.ON také preventivně rozšířil počet lokalit, odkud síť řídil. "V rekordně krátké době se nám podařilo přesunout na home office i oddělení, kde to ještě před časem bylo nemyslitelné − například naše call centrum," pokračuje Slavíková.

Opatření tohoto typu zavedly i ostatní společnosti. Patří mezi ně i uzavření poradenských center a zrušení plánovaných odstávek elektřiny. S rouškami, respirátory a dezinfekcí ovšem řešily obdobné problémy, jaké se vyskytly jinde, takže na řadu přišla svépomoc. Již delší dobu je však ochranných pomůcek dostatek.

Pražská energetika schválila na konci února krizový plán ve třech fázích. Kromě interních opatření se snažili také pomáhat svým zákazníkům. Jak uvedl tiskový mluvčí Petr Holubec, omezili odstávky elektřiny, umožňují odklad plateb za energie, neodpojují elektřinu v případě opožděných plateb apod.

Teplo a plyn

Také teplárenské firmy měly připravené a odzkoušené krizové plány a do života je začaly uvádět na přelomu února a března. Jak uvádí společnost Veolia Energie ČR, v souladu se svým krizovým plánem a nařízeními vlády zajistila omezení kontaktů pracovníků, zavřela zákaznická centra a z domova pracovalo od 18. března do 10. května zhruba 30 procent zaměstnanců. Na pracovních směnách v provozech se lidé nepotkávali, ale žádný provoz nebylo nutné omezit či odstavit.

Část zaměstnanců, zejména v teplárnách v Moravskoslezském kraji, byla zařazena do přísnějšího režimu z hlediska zajištění kritické infrastruktury, nesmí si brát například dovolenou a až do ukončení nouzového stavu musela informovat o svém pohybu. Přijatá opatření byla nastavena tak, aby dodávky energií byly zajištěny také v případě nárůstu počtu nemocných, a to i mezi zaměstnanci společnosti.

Obdobně probíhalo období nouzového stavu i v plynárenství. Ve společnosti NET4GAS byla prioritou spolehlivost přepravy plynu. "Pro zaměstnance přímo zabezpečující provoz, údržbu a další klíčové činnosti byl proto zaveden speciální režim, který klade vysoké nároky na dodržování striktních hygienických zásad. V neposlední řadě jsme také zavedli speciální směnný režim pro naše dispečerské týmy, a to s úplným fyzickým, a dokonce i geografickým oddělením směnných služeb. Dosavadní dopady epidemie covidu-19 do provozních a ostatních činností společnosti NET4GAS jsou i díky těmto opatřením nevýznamné," sdělila Zuzana Kučerová, tisková mluvčí firmy.

ERÚ v plné práci

Energetický regulační úřad (ERÚ) fungoval prakticky bez omezení, samozřejmě v mezích možností a nařízení. "Část zaměstnanců pracovala na dálku, ale náplň ani rozsah jejich práce se nezměnily," řekl tiskový mluvčí Michal Kebort. "Pravidla pro V. regulační období, která teď připravujeme, nepočkají. Stejně jsou na tom spotřebitelé, kteří nám volají na poradenské linky. V normálním provozu jsme tak víceméně byli po celou dobu."

Pandemie přinesla úřadu i některé mimořádné povinnosti. "Vydávali jsme tři změnová cenová rozhodnutí, která mimo jiné dočasně umožnila flexibilní změnu rezervované kapacity podnikatelům. Jednalo se například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Rada ERÚ také veřejně vyzvala dodavatele ke shovívavému přístupu ke spotřebitelům. Spotřebitele samotné jsme varovali před novými praktikami, kterých zneužívají takzvaní energetičtí šmejdi," dodal Kebort.

"Každý náš krok musíme posuzovat v kontextu nákladů. Dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes − nehledě na vydání či nevydání předmětných cenových rozhodnutí − dosahují stovek milionů korun, které budeme muset ze zákona kompenzovat v korekčních faktorech v následujících letech. I proto opatření přijímáme na omezenou dobu a průběžně je vyhodnocujeme," shrnul problematiku předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Článek byl publikován v komerčním magazínu Hospodářských novin Energie.

Související