Země Evropské unie by měly mít na boj s následky pandemie nového koronaviru k dispozici 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Navrhla to Evropská komise, která tak chce čelit nejhorší hospodářské krizi od druhé světové války. Ta nyní v EU začíná. Většina − přesně 500 miliard eur z této částky − mají být nevratné granty. Dalších 250 miliard eur by mohly státy využít jako půjčky. Návrh začne platit, jen když ho jednomyslně schválí všechny země unie a Evropský parlament. Český premiér Andrej Babiš (ANO) je proti. Odmítl, aby Česko dostalo z této mimořádné podpory kvůli menším dopadům pandemie méně peněz než jiné státy.

"Nastal čas, aby se EU opět postavila na nohy a společně se posunula vpřed ve snaze smazat ztráty způsobené krizí," uvedla Evropská komise. Chce, aby státy unie peníze z mimořádného fondu využily na investice do zdravotnictví, digitalizace či snižování emisí. Většinu peněz budou muset vynaložit v souladu s doporučeními komise v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti.

Pokud by se EU na návrhu komise shodla, pro Česko by to znamenalo, že z grantů poskytnutých na boj s koronavirem získá o něco méně, než kolik během příštích let zaplatí za uhrazení této pomoci. Podle propočtu Evropské komise takto Česko "prodělá" 600 milionů eur, tedy zhruba 16 miliard korun. Důvodem je fakt, že většinu států EU čeká podle stávajících odhadů horší propad jejich ekonomik než Česko. Jedná se ale pouze o bilanci týkající se jednorázové pomoci na boj s koronavirem. Vedle toho bude Česko ze společného evropského rozpočtu v příštích sedmi letech nadále dostávat o desítky miliard korun ročně víc, než kolik do něj uhradí. Také nový návrh podoby tohoto rozpočtu komise představila. Česko tak celkově bude stále výrazně "v plusu".

20 bilionů

korun chce v přepočtu Evropská komise využít na boj s dopady pandemie na ekonomiku.

Rozdělme peníze jako dosud

Hospodářství EU se letos podle odhadu Evropské komise propadne o více než sedm procent. Česku komise předpovídá zhruba šestiprocentní propad, ekonomický výkon Itálie by ale měl klesnout téměř o desetinu. "Je naším společným zájmem podpořit ty nejvíce zasažené, posílit náš jednotný trh a investovat do našich společných priorit," uvedla komise.

Poukázala tak na to, že vzhledem k úzké hospodářské provázanosti je v zájmu všech států EU, aby se ty nejvíce zasažené pandemií co možná nejrychleji vzpamatovaly a nepropadly se do hluboké hospodářské deprese.

Babiš to ale odmítá. Je pro to, aby byla podpora mnohem menší, než jak ji komise navrhla. "Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mě příliš velký," uvedl. Navíc nechce připustit, aby se přerozdělení peněz řídilo dopady pandemie na jednotlivé země. "Rozdělovat se musí podle stejného klíče jako v současné době," tvrdí. To by znamenalo, že nejvíc peněz by dostaly chudší státy EU, mezi které patří i Česko. Naopak Itálie by si pohoršila, protože patří mezi země, které do společného rozpočtu unie nyní více odvádějí, než z něj získávají.

"Názor Andreje Babiše, že si jižní státy za své problémy mohou samy a Česko by jim nemělo pomoci, se dá považovat za nesmyslný," řekl HN Vít Havelka z výzkumného ústavu Europeum. "Kdyby Italové či Španělé do Česka posledních 16 let neposílali značné částky v podobě evropských fondů, nebylo by Česko při svých výdajích schopné udržet vyrovnaný rozpočet. Stejně tak by se mu nedařilo přibližovat se z hlediska vyspělosti hospodářství západní Evropě. Pozice premiéra je z tohoto pohledu minimálně nevděčná," tvrdí Havelka.

Evropská komise chce granty poskytnout tak, že si potřebné peníze jménem celé EU půjčí na finančních trzích. Tyto prostředky následně budou muset země unie splatit. Komise navrhuje, aby splácení začalo v roce 2028 a skončilo nejpozději v roce 2058. Na každý stát by připadaly splátky podle velikosti jeho ekonomiky, nikoliv podle toho, jak velkou pomoc by na řešení následků koronaviru dostal.

Kde vzít další peníze

Komise chce zároveň státům splátky snížit tím, že by část nutných prostředků uhradila díky novým příjmům, které by získal společný evropský rozpočet. Komise chce, aby do něj nově proudily peníze z prodeje emisních povolenek, ze zvláštní daně, kterou by musely odvádět firmy ze států mimo EU, jež své produkty vyrábějí méně ekologicky, nebo ze zdanění velkých internetových firem. Česko bylo tradičně proti zavedení nových příjmů evropského rozpočtu. V poslední době se přiklánělo pouze k dani z nerecyklovaných plastů. Podpořilo také zdanění velkých internetových firem.

Návrh Evropské komise, který počítá s tím, že většina pomoci půjde formou nevratných grantů, může vedle Česka narazit i v Nizozemsku, Rakousku, Švédsku a Dánsku. Tyto země požadovaly, aby se jednalo pouze o půjčky, které by státy, jež by je dostaly, musely v plné výši vrátit.

Státy EU už minulý měsíc jednomyslně podpořily v rámci boje proti dopadům pandemie programy půjček v celkové výši 540 miliard eur, tedy přes 14 bilionů korun. Z toho 340 miliard jsou půjčky na podporu zaměstnanosti a malých a středních podniků, které mohou využít všechny země unie. Zbylých 240 miliard je k dispozici v záchranném fondu ESM pro státy platící eurem.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru