V pondělí v Česku skončí většina zbývajících opatření proti koronaviru, režim uvolňují i ostatní evropské země. Vlády nyní jednají o tom, jaká nastavit pravidla na hranicích, aby lidé mohli co nejsvobodněji cestovat za rodinou, prací nebo na dovolenou, ale zároveň hrozilo co nejmenší riziko, že se nákaza zase začne nekontrolovatelně šířit. Jedním z aspektů, které při tom musí politici zvážit, je to, do jaké míry se mohou vlastnosti viru v jednotlivých zemích lišit a jaké riziko to s sebou nese.

Například podle epidemiologa Romana Chlíbka, který je členem ministerského týmu pro uvolňování karanténních opatření, je míra mutace koronaviru dosud nezodpovězenou otázkou. "Přijedeme­-li do oblasti, kde se pohybuje úplně jiný virus, než který cirkuloval v české populaci, vnímavost českého občana k mutační variantě viru může být vyšší než k české variantě," uvedl Chlíbek v Radiožurnálu. Pokud je člověk v epidemiologické terminologii vnímavější k viru, znamená to, že je málo odolný vůči nákaze.

Virolog Daniel Růžek připomíná, že mutují všechny viry. U nového typu koronaviru to ale podle něj zatím nevede k zásadnějším rozdílům. "Nezaznamenal jsem, že by se virus z jiných zemí choval výrazně jinak," řekl vědec, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd a ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. Podle imunologa Václava Hořejšího zatím vědci po celém světě objevili u koronaviru dva tisíce mutací. Je tedy možné, že se Češi v zahraničí setkají s jinou variantou viru, nemusí to ale nutně znamenat důvod k obavám. "Je vysoká pravděpodobnost, že ačkoli bude virus mít 150 odlišností od českého, na jeho funkcích se to vůbec neprojeví," říká Hořejší, který působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Důležitější podle něj je, kolik je v cílové destinaci nakažených.

Evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr ale upozorňuje, že viry se neproměňují jenom kvůli mutacím. "Podstatné je, že jsou vystavené tlaku prostředí na to, aby se měnily," říká s tím, že se viry snaží přizpůsobit okolnostem, aby se jim dařilo co nejlépe. Podle Flegra je teď v Česku jiná podoba viru než na začátku března, kdy se začaly objevovat první případy nákazy, a hlavní roli v proměně sehrála protiepidemická opatření. "Dřív jsme se scházeli ve velkých skupinách a pro virus bylo dobré, když se rychle množil a produkoval velké množství infekčních částic. I třeba za tu cenu, že mu nakažený brzy umřel," popisuje Flegr.

Když se lidé nyní scházejí méně a v menším počtu, nosí roušky a myjí si častěji ruce, virus to má těžší. A když se mu konečně povede najít hostitele, musí ho šetřit. "Proto jsou zvýhodněné ty kmeny, které se množí opatrně a nakaženého udrží dlouhodobě živého, a pokud možno i dosti zdravého, aby mohl pobíhat a nakazit dostatek lidí," vysvětluje Flegr. Až si Češi sundají roušky, je podle biologa možné, že tím viru rozšíří pole působnosti a zvýhodní rychle se množící kmeny, které dovedou hostiteli více ublížit. Takové varianty lze podle Flegra najít v zemích, které nepřijaly tak tvrdá opatření.

Riziko proto bude, až se verze z různých zemí začnou promíchávat. Agresivita viru vzroste, protože uvnitř organismu podle Flegra vždy vyhraje "zlejší" kmen. "Takový ten krátkozraký sobec. Protože hostitele zabije i těm šetrnějším liniím viru, na rozdíl od nich se však předtím stihne mnohem víc namnožit," popisuje biolog.

Vědci se zatím neshodnou na tom, zda je nový typ koronaviru sezonní, jako například chřipka, která se šíří hlavně v zimních měsících. Hořejší to považuje spíše za spekulace. "S virem se pořád ještě seznamujeme. Jeho sezonností si ještě nemůžeme být vůbec jistí," říká virolog Růžek. Flegr souhlasí, že o novém viru toho zatím odborníci mnoho nevědí. "Ale nepřišel k nám z Marsu," říká s tím, že nápovědu lze najít u jiných koronavirů. "Je velice nepravděpodobné, že by se tento typ choval zásadně jinak. Kvalifikovaný odhad je, že sezonnost u něj bude," říká.

Druhá vlna nákazy by proto podle Flegra mohla přijít koncem roku. "Tipoval bych, že v listopadu, nejpozději v prosinci, to tu budeme zase mít velmi nepříjemné," říká a dodává, že situaci mohou zhoršit i cestovatelé, kteří nákazu přivezou s sebou. Podle Růžka by bylo dobré, kdyby se Česko drželo stranou, dokud epidemie bude v okolních zemích stále živá. Hořejší má obavy z toho, že vláda nakonec plošné zákazy odvolala v rychlejším sledu, než původně plánovala. Podobně to vidí i Růžek. Znervózňuje ho vyšší počet nakažených, který v pondělí poprvé od začátku května překonal stovku. Důvodem je hlavně ohnisko nákazy v karvinském Dole Darkov.

Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra druhá vlna nákazy může přijít koncem roku. „Tipoval bych, že v listopadu, nejpozději v prosinci, to tu budeme zase mít velmi nepříjemné,
Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra druhá vlna nákazy může přijít koncem roku. „Tipoval bych, že v listopadu, nejpozději v prosinci, to tu budeme zase mít velmi nepříjemné," říká.
Foto: ČTK
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru