Nejvyšší soud má nového předsedu. Prezident Miloš Zeman včera vybral pětapadesátiletého a nepříliš známého Petra Angyalossyho. Stalo se tak tři měsíce poté, co dosavadní šéf Pavel Šámal povýšil na Ústavní soud. Hlava státu překvapivě jmenovala Angyalossyho místo očekávaného a respektovaného Roberta Fremra, který je nyní místopředsedou mezinárodního trestního tribunálu v Haagu.

Angyalossy na Nejvyšším soudu působí tři roky. A řada lidí z justice i politiky po představení jeho jména pátrala po tom, kdo to vlastně je.

"Je to pro mě překvapivé jméno, neznám ho ani z odborné literatury, ani se nemohu opřít o nějakou učebnici nebo zlomové rozhodnutí, které by ho udělalo známým," uvedla například exministryně spravedlnosti a poslankyně za ANO Helena Válková.

"Možná bude dobrým předsedou. Ale špatné je, že vůbec nevíme, proč ho prezident vybral," řekla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. "Zvlášť je to špatně poté, co se ukázalo, že Hrad s pravomocí, kterou vůči soudní moci má, nezachází rozumně," poukázala Zemanová na loňské zjištění, že se hradní kancléř Vratislav Mynář scházel se soudci a snažil se ovlivnit jejich rozhodování.

Prezidentovi dává zákon pro jmenování předsedy Nejvyššího soudu jedinou podmínku: může jmenovat pouze soudce, který je jeho členem.

Sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) již loni navrhla Zemanovi, aby místo Šámala jmenoval právě Fremra, který má velké zkušenosti i jméno v zahraničí. A Fremra kladně hodnotili i justiční experti.

"Předsedou by měl být ten nejlepší a ten nejlepší nyní zůstal stranou. Pokud je tu takto vyprofilovaná osobnost jako pan Fremr, o koňskou délku před ostatními, tak jmenování kohokoliv jiného vzbuzuje oprávněné pochybnosti, zda nebyl celý proces zpolitizován," uvedla bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

"Nikdy bych nedovolil, aby politika jakkoliv zasahovala do výkonu spravedlnosti," reagoval Angyalossi. Připustil ale, že ani jemu samotnému prezident neřekl, proč si vybral právě jeho a mezi jakými dalšími kandidáty se rozhodoval. "Řekl mi jen výsledek, že jsem ten, koho vybral," řekl k tomu Petr Angyalossy.

Na veřejnost z kuloárů Nejvyššího soudu pronikla kromě Fremra ještě tři jména − současného místopředsedy Romana Fialy a soudců Jiřího Pácala a Františka Púryho. Hrad je ale nikdy nepotvrdil.

To, že na přání Hradu byl celý proces výběru v utajení, ale Angyalossy kvituje. "Měli jsme alespoň klid na vlastní práci a nemuseli jsme se vyjadřovat o případných plánech," vysvětluje.

O tom, že o něm prezident Zeman uvažuje jako o nástupci po Pavlu Šámalovi, se Angyalossy dozvěděl zhruba před měsícem. "Byl jsem osloven prezidentskou kanceláří a rozběhla se jednání," uvedl s tím, že se s hlavou státu sešel pouze jednou, před necelými dvěma týdny, kdy už měl za sebou kolečko pohovorů.

Vše prý organizovali úředníci Hradu v čele s Vratislavem Mynářem. "Kdo mě doporučil, nevím, neptal jsem se," přiznává Angyalossy.

A odmítá, že by byl neznámá osoba, která se zničehonic vynořila. "Myslím, že mezi soudci jsem docela známý, a řešil jsem i řadu mediálních kauz," říká Angyalossy. V minulosti například jako předseda odvolacího soudu o dva roky zvýšil trest bývalému poslanci ČSSD Petru Wolfovi, odsouzenému za dotační podvod. Soudil také jeden z případů uprchlého Radovana Krejčíře.

Nejvíce však jeho jméno znají novináři − před svým nástupem na Nejvyšší soud deset let dělal mluvčího Vrchního soudu v Olomouci.

V čele soudu chce zejména zrychlit soudní řízení. "Vyzval mě k tomu i pan prezident," uvedl. Další úkol, na který se hodlá zaměřit, je dokončit etický kodex soudce či se vložit do aktuální problematiky odškodného kvůli pandemii koronaviru, protože už řada podnikatelů oznámila, že zvažuje žaloby na stát. A chce nechat vypracovat manuál, který by říkal, za jakých okolností je možné žaloby na stát podávat. "To by mohlo eliminovat podávání spousty zbytečných žalob, které by pouze zatěžovaly soudy, ale neměly by šanci na úspěch," vysvětluje Petr Angyalossy.

Související