Události, které v březnu vyústily až k vyhlášení nouzového stavu, kromě mnoha jiných složek aktivovaly vládním nařízením také Armádu České republiky. Ozbrojené síly se tak mohly ihned zapojit do pomoci integrovanému záchrannému systému, včetně Policie ČR. Svůj první úkol dostala armáda 10. března, kdy nasadila deset tříčlenných týmů na velké hraniční přechody. Vojáci asistovali při odebírání biologických vzorků u lidí, kteří jevili klinické známky onemocnění covid-19.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR, armádního generála Petra Pavla, byla tato okamžitá reakce možná díky tomu, že armáda má v časech míru vyčleněné určité síly, jež slouží k podpoře bezpečnostních složek pro vnitřní bezpečnost. "Je to něco přes tisíc lidí s technikou pro specifické úkoly. Souhlas je předjednaný, takže akce může proběhnout skutečně rychle. Pokud by bylo potřeba nasadit více lidí, musí si je ministr vnitra vyžádat," říká a zároveň upozorňuje, že ministerstvo obrany ani náčelník Generálního štábu nemají v tomto ohledu volnou ruku. "Jejich činnost koordinuje a řídí vláda, respektive Ústřední krizový štáb."

Jen na ochranu hranic nakonec armáda nasadila téměř tři tisíce lidí. K dispozici dala své přepravní kapacity a účastnila se prvních dodávek ochranných prostředků. Absolvovala stovky cest s nákladními auty, vojáci vykládali letadla a rozváželi pomoc po celém Česku. Poskytuje i specializovanou pomoc, ať už zdravotnické prostředky či specialisty epidemiology.

Těchonín

◼ Stát sice specializovanou infekční nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku během aktuální pandemie využil, ale jen v souvislosti s jejími personálními kapacitami, experty a výzkumem. Těchonín jako takový nebyl aktivován, i když se o tom několikrát uvažovalo. Důvodem, proč nakonec zůstal v neaktivním stavu, byla neefektivita – nemocnice má k dispozici 28 lůžek pro ty nejtěžší případy nákazy typu ebola.
◼ V případě koronaviru je mnohem efektivnější využít zkušenosti vojáků-zdravotníků v civilních nemocnicích, kde se od nich ostatní učí používat řádně ochranné pomůcky či zacházet s kontaminovaným materiálem.

Dalším úkolem, na němž armáda pracuje, je projekt takzvané chytré karantény. "Tam máme k dispozici 300 lidí, z nichž je momentálně nasazeno něco přes dvě stě. Jsou součástí centrálního řídicího týmu, který koordinuje nasazení veškerých prvků vojenského zdravotnictví. Dále tvoří mobilní odběrové týmy u lidí, kteří se nemohou dostat na odběrová místa, a naši medici pomáhají krajským hygienickým stanicím s trasováním kontaktů," vysvětluje brigádní generál Zoltán Bubeník, ředitel sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany. Liberečtí chemici navíc pomáhají s dezinfekčními týmy krajským hasičům, další vojáci jsou k dispozici v domovech pro seniory.

Koronavirus přinesl dílčí změny

I přesto, že jsou čeští vojáci nyní spolu s civilními zdravotníky, policisty i hasiči součástí první linie a před propuknutím pandemie samozřejmě cestovali po světě pracovně i soukromě, nákaza se jim prozatím téměř vyhýbá. Generál Zoltán Bubeník se domnívá, že jedním z hlavních důvodů je, že armáda na blížící se nebezpečí reagovala dříve než civilní sektor. "V době, kdy vláda vydávala pouze doporučení, jsme sice nezakazovali odjezdy, ale aplikovali jsme bez pardonu tvrdou karanténu pro každého, kdo se vrátil ze zahraničí. Tato opatření a správná ochrana se zejména v začátcích, kdy se nemoc hodně šířila, ukázaly jako efektivní."

Armáda se také na základě získaných informací o nákaze mohla dobře připravit na další dny a týdny i na případnou druhou vlnu nákazy. Změnila systém organizace práce v útvarech, v kancelářích i ve výcviku vojáků, doplnila zásoby osobních ochranných pomůcek a i nadále sleduje doporučení ministerstva zdravotnictví a analyzuje poznatky, které získala.

Generál Petr Pavel soudí, že by takovou revizi měl udělat celý stát. "Měli bychom využít tento oddechový čas, kdy je epidemie na ústupu, pro zlepšení toho, co fungovalo hůře, než bychom si přáli, abychom byli dobře připravení, kdyby přišla druhá vlna," myslí si Pavel.

Do pomoci se zapojilo i NATO

Debaty ohledně pandemie se dostaly i na půdu NATO. Společná opatření například ve vztahu ke strategické přepravě se podle oslovených generálů ukázala jako flexibilní. Uspořádání, kdy všechny alianční země mohou využívat přepravní kapacity, třeba transportní letouny Antonov An-124 Ruslan, bylo podle nich klíčové.

V rámci aliančního projektu SALIS, umožňujícího rychlou vzdušnou přepravu těžkých nákladů po světě, má totiž členský stát zakoupen určitý počet letových hodin sloužící hlavně pro obranu. Pokud ale nastane urgentnější krize, mohou se prostředky použít i na zdravotnickou pomoc. Aliance však nejsou primárně vojenské jednotky, je to uskupení států fungující na základě politického konsenzu. Vojska jednotlivých aliančních států jsou pouze jedním z nástrojů řešení civilní nouzové připravenosti.

"Je proto nutné revidovat jednotlivé pandemické plány, vývoj a výrobu inovativních materiálů, které se potom dají použít jako ochranné prostředky," říká generál Bubeník. Petr Pavel, který v letech 2015 až 2018 působil také jako předseda vojenského výboru NATO, poukazuje i na propojení vědeckých pracovišť v rámci NATO.

"Je třeba sloučit zdroje na výzkum a vývoj do většího balíku, který už bude dávat smysl při vytváření efektivnějších protiepidemických opatření pro všechny členy NATO," vysvětluje generál Pavel.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Obrana a bezpečnost.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru