Už několik měsíců ochromuje moderní společnost strach z něčeho, co je přibližně dvoutisíckrát menší, než je tloušťka lidského vlasu. Tenhle niterný vnitrobuněčný cizopasník jménem SARS-CoV-2 nás přiměl ke změnám, které jsme si nejspíš neuměli ani představit. Utlumil globální ekonomiku, přivedl národní rozpočty do ještě větších krizí, zastavil přesuny milionů lidí přes hranice států, zbořil naše stovky let budované pracovní návyky a přinejmenším dočasně zavřel velkou část lidstva do domácích vězení. Slušný výkon na něco tak malého.

Od začátku koronavirové krize můžeme pravidelně slýchat jednu větu: "Svět už nebude jako dřív." Říkají ji vážené osobnosti od ekonomů po psychiatry, majitelé firem, kteří právě krachují a přemýšlejí, jak proměnit svůj byznys, aby byl odolnější vůči pandemickým reakcím společnosti, přemýšlejí nad ní učitelé ve třídách bez dětí, přemýšlejí nad ní politici (doufejme), kteří by měli pro příště vyztužit zdravotní péči nebo zdroje pro záchranu postižených.

Změní tedy nemoc zvaná covid-19 společnost? Jak? Změní směr, kterým se naše civilizace ubírá, nebo nanejvýš upraví některé detaily?

Požádali jsme několik osobností, chytrých lidí, kterým stojí za to naslouchat, aby nám napověděli. A zde jsou jejich úvahy. Snad vám budou k užitku pro vaše vlastní přemýšlení.

Radkin Honzák, psychiatr

Dread risk - děsivé riziko – to by byl asi odpovídající český překlad, ale počítejme s tím, že když se tenhle pojem (zase) vynořil, že bude mít snahu existovat svým americkým způsobem života, jak známe označení hanebností z dob reálného socialismu (vysvětlení pro mladší generaci: americký způsob života byl životní styl socialistickému člověku z hloubi jeho psychiky – duši měl zakázanou – odporný, protože postrádal všechny charakteristiky potřebné pro budování komunismu, především otrockou poslušnost, zato měl dekadentní jazzovou hudbu a dolary; ty bylo nutné směnit za tuzexové bony a tím naše hospodářství vzkvétalo).

Dread risk popisuje situace vyznačující se třemi charakteristikami: nečekané a náhlé enormní škody a ztráty na životech, nemožnost účinné pomoci racionálními a dostupnými cestami a po dlouhé generace se lidé k této události vracejí.

Z historických událostí je uváděna španělská chřipka po první světové válce a z našeho století letecký útok na The Towers v září 2001, zemětřesení na Haiti 2010 nebo Fukušima 2011. Co není uváděno v definici, jsou následky. Bezprostředně je to zmatená panická reakce, krátce potom zvýšení sociální soudržnosti, ale také vzestup religiozity v postižené oblasti a nakonec návrat k standardnímu způsobu života s obohacením zkušeností, leč nepřipraveností na něco podobného. Hyeny, které doslova přes mrtvoly vytěží spoustu zisků, vesměs nikdy potrestány nejsou.

Boží tresty nikdy lidstvo nepolepšily, důsledky vyhnání z ráje jsou toho prvním příkladem, naše hříchy se po otřepání úspěšně rozvíjely a díky technologiím měly šanci i růst. Na druhé straně, jsou-li Breughelovy obrazy jedním z výsledků těchto období (stejně jako Dekameron), není to úplně beznadějné. Kromě toho, že všichni (až na těch pár, kteří situace ve svůj prospěch zneužijí) zchudneme, že bude nutné odříct si spoustu potěšení, ale i životních usnadnění, že bude menší spotřeba a větší nezaměstnanost, se celkem nic podstatného pro nás, co žijeme běžné životy, nezmění. Ti, kteří budou mít smůlu, půjdou na pracák a budou začínat znovu, ti kteří budou mít štěstí, si jen utáhnou opasky a pojedou dál. Proroci nekonečné prosperity začnou vystrkovat své šeredné tlamy po několika letech, kdy lidi sice nezapomenou na pandemii, ale zapomenou na to, že právě tato filosofie k tomu velkolepému maléru vedla. A těch blbých, kteří jim naletí, tady zůstane stálé a bohužel dost vysoké procento.

Iva Pekárková, spisovatelka

Když (skoro) celosvětový zarach začínal, byla jsem přesvědčená, že svět už nikdy nebude takový jako dřív. Takový globální šok lidstvo hned tak nevstřebá. Budeme dělit čas na "předtím" a "potom". Co bude "potom", to nikdo neví, nebude to však nic pěkného.

Ale jak plynou týdny, čím dál víc se mi zdá, že tahle pandemie nebude mít na dění na světě až takový vliv. Jistě, bude mít následky. Zchudnou kvůli ní všichni s výjimkou spekulantů a těch nejbohatších, potraviny podraží a v chudých zemích nastane hladomor, možná vzniknou lokální války.

Jinak se, myslím, po čase všechno vrátí do starých kolejí. Lidstvu splaskne tvář po facce, kterou mu uštědřila matka příroda. Zapomeneme na to, že se díky ztichlým fabrikám a zákazu cestování snížily emise v ovzduší a příroda načas ozdravěla. Jakmile to půjde, fabriky se rozjedou, začneme cestovat jako dosud a z celé virové epizody nám zůstane jen poznání, pro adolescenty jistě překvapivé, že virtuální komunikace, jakkoliv skvělá, setkání "naživo" nenahradí.

Miroslav Singer, ekonom

Nejsem přítelem grandiózních věšteb, to jistě zastanou jiní autoři, ale rád bych se pozastavil zhruba nad třemi praktičtějšími oblastmi, kde by zkušenost z pandemie mohla změnit naše životy.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru