Milion lidí žilo loni v Česku pod hranicí chudoby, kvůli pandemii koronaviru by jich brzy mohlo být ještě o pětinu víc. Spočítaly to vědkyně ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Martina Mysíková a Kamila Fialová navázaly na dubnovou studii Světového institutu pro výzkum v rozvojové ekonomii, podle níž by opatření, která kvůli pandemii koronaviru přijaly vlády jednotlivých států, mohla celosvětově navýšit počty chudých až o půl miliardy.

Autorky vztahují předpověď k počtu chudých z roku 2018. Před dvěma lety se v Česku pod hranicí chudoby nacházelo 996 tisíc lidí.

"Kdybychom míru chudoby zafixovali, jaká byla, a nechali poklesnout příjmy, přibylo by tu zhruba 200 tisíc chudých," říká Mysíková.

Vědkyně pracují s poklesem příjmů na tři měsíce, i když připouštějí, že realita může být horší. V úvahu berou dva scénáře. Podle jednoho všem klesnou výdělky o polovinu, druhý počítá s různými dopady na jednotlivá odvětví či na zaměstnance a živnostníky.

Zatímco první varianta může vést k tomu, že chudých bude 1,204 milionu, u druhé je to 1,238 milionu.

"Předpokládáme, že nejhůř na tom budou drobní podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné," říká Mysíková.

Z tabulek vycházejí dobře důchodci, protože pobírají penze ve státem zaručené výši. "Neznamená to ale, že se budou mít lépe," podotýká Mysíková.

Upozorňuje, že na seniory, ale třeba také samoživitelské rodiny tvrdě dopadne například zdražování potravin. "Ty podle údajů z roku 2015 tvoří asi pětinu výdajů domácností. Ale samozřejmě čím chudší domácnost, tím vyšší podíl z rozpočtu na ně jde," říká spoluautorka studie.

Mysíková předpokládá, že hranice příjmové chudoby, která se v posledních letech pohybuje kolem deseti procent, po odeznívající první vlně nákazy klesne. Důvodem bude to, že protiepidemická opatření dopadnou na velkou část populace i na celou ekonomiku. Hranice se proto bude muset přepočítat a někteří lidé se pak vyhoupnou nad ni, i když v reálu nezbohatnou. "Zdánlivě to bude vypadat, že jsme to zvládli. Ale to, že se sníží hranice chudoby, neříká, že jsme si polepšili," varuje Mysíková.

Autorky ve svých modelech nezohlednily vládní pomoc formou ošetřovného nebo úvěrů či úlev pro firmy a živnostníky. Podpůrné programy stále běží, a nejsou tedy k dispozici konečná čísla o tom, kolik lidí na pomoc dosáhne a v jaké výši ji dostanou. Například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská už dříve v České televizi uvedla, že slibovaná vládní pomoc převyšuje tu reálnou.

Výzkumný projekt Život během pandemie, na kterém spolupracuje agentura PAQ Research a iniciativa IDEA Anticovid, koncem dubna ukázal, že o práci už přišlo sedm procent lidí. Jde o 24 procent osob samostatně výdělečně činných a tři procenta zaměstnanců.

"Je nutné se zaměřit na zaměstnanost a udržení mezd. Pokud se mzdy hodně sníží, povede to ke snížení spotřeby a ekonomiku to výrazně zpomalí," uvedl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Navrhuje třeba úpravu výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Lidé podle něj začnou ve větší míře přicházet o práci v červenci, kdy jim doběhnou výpovědní lhůty nebo ošetřovné. Podpora se jim pak vypočte z hodnot za čtvrtletí, kdy už kvůli koronaviru mohli pobírat sníženou mzdu či dávky.

Prokop oceňuje, že vláda podporuje drobné podnikatele, zaměřit by se podle něj ale měla i na samoživitele nebo lidi, kteří přišli o práci takzvaně na dohodu.

Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru